4607 Axina
08.07.2012, 09:25:00Zdravím všechny, zejména pravidelné přispěvatele NČ
EvaO vždycky krásně referuje o výletech, tak si z ní vezmu vzor, i když jsem/jsme nic převratného nezažili.
Ve čtvrtek odpoledne byl výlet na Mníšek pod Brdy. Byly tam jakési slavnosti, krámky jako na pouti. Od 18 hodin bylo představení v exteriéru - bitva o zámek mezi Švédy a císařskými vojsky. 10 (!) skupin historického šermu se předvádělo. Střílelo se z ručních zbraní i z děla. Jeden účinkující měl probíhat scénou i se psem. Pes byl husky a měl evidentně z toho všeho rámusu strach. Stažený ocásek a co chvíli úpěnlivý pohled na pána. Asi po půl hodině stereotypního pobíhání účinkujících zleva doprava a zprava doleva jsem poodešla směrem k zaparkované Vločce. Měla jsem dojem, že protestuje proti hluku autoalarmem jako o Silvestru. Naštěstí to tak nebylo, slyšela jsem zřejmě jiné auto se stejným alarmem. Cestou jsem viděla toho huskyho se svým pánem. Seděli svorně na obrubníku vozovky. Pes dával co chvíli najevo, jak je rád, že je pryč z té vřavy a že mu pán zůstal zachován

Ještě dva postřehy:
Další z účinkujících byl kaprál. Vždycky asi po 3 minutách, kdy už bojující strany ve vedru a kostýmech umdlévaly, nakráčel do poloviny bojiště a zavelel "zpět". Nikdy "vpřed". Byl to zkrátka takový zpátečnický kaprál. Ovšem vojsko ho poslouchalo na slovo

Těšili jsme se na každý jeho předvídatelný výstup.
Hned na začátku jsme řešili drobný problém: Jak něco vidět. Bojovalo se na louce. Lidé stáli v několika řadách za sebou. Bohužel na rovině. Z návrší, které vede k zámku, by býval byl pěkný výhled, ovšem to bylo uavřeno, protože bylo součástí scény. Vepředu stály či seděly děti. Za nimi rodiče. To by bylo v pořádku. Kromě jednoho silně prošedivělého tatíka, který si dal asi 4letého synka na ramena. Vytvořil tak "tlusté sklo" pro řadu lidí za ním. Vedle stojící mladice, zřejmě matka dítěte, natáčela stereotypní představení na mobil. Inteligence z té rodinky jen kapala... Nakonec se jako nejmoudřejší projevil synek, když se domohl, že chce dolů na zem

Nevydrželi jsme do úplného konce představení. Ujížděli jsme ku Praze s pocitem, že jsme z nejhoršího venku!