Existence Boha

rubrika: Filosofický koutek


Babylonská rybka je malá, žlutá, trochu se podobá pijavici. Je to snad nejpodivnější tvor ve vesmíru. Když si strčíte babylonskou rybku do ucha, okamžitě rozumíte čemukoliv, ať je to řečeno jakoukoliv formou jazyka. Skutečnost, že se něco tak nepochopitelně užitečného mohlo vyvinout pouhou náhodou, je tak bizarně nepravděpodobnou shodou okolností, že někteří myslitelé se rozhodli považovat to za konečný a nezvratný důkaz Boží neexistence. Argumentace vypadá následovně:

„Odmítám prokazovat svou existenci,“ praví Bůh, „protože důkaz je v rozporu s vírou a bez víry nejsem nic.“

„Jenže,“ namítne člověk, „babylonská rybka, to byla smrtelná chyba. Nemohla se přece vyvinout náhodou. To je důkaz, že existuješ, a tudíž, podle tvého vlastního tvrzení, neexistuješ. Q.E.D.*

„Ach jo, to mě nenapadlo,“ řekne Bůh a promptně zmizí v obláčku logiky.

„To ale bylo snadné,“ libuje si člověk, a protože ještě nemá dost, dokáže, že černé je bílé, a na nejbližším přechodu ho přejede auto.

D. Adams: Stopařův průvodce Galaxií

(*Quod erat demonstrandum – co se mělo dokázat. Zkratka označující konec logického důkazu.)

 

Lucifer


S otázkou Boží existence se filosofové něco natrápili. Více než sto let od Einsteinova chytrého nápadu a téměř 170 let od nápadu Darwinova se stále podstatná část vzdělaného obyvatelstva planety domnívá, že lidi a všechny další živočišné druhy stvořil před pár tisíci lety středovýchodní Bůh slunce, a to za týden. Vzhledem k tomu, jak se věci nyní mají, by člověk předpokládal, že jakékoli středovýchodní božstvo bude chodit se svěšenou hlavou. Namísto toho máme zneklidňující ukazatele, že dosud nikdy se Bůh netěšil takové oblibě.

 

Je existence či neexistence Boha otázkou pro vědu? Ano. Až do doby před nějakými šesti sty lety byla odpověď „Bůh“ plně uspokojivým řešením na problém: „Kde se to všechno vzalo a co to znamená?“ Mnoho dat – existence Země, blikající světýlka na nebi, rostliny, zvířata atd. – si žádalo vysvětlení. V dobách před geny a DNA, před buňkami a mitózou a vůbec celou pestrou paletou post-darwinovské biologie (nemluvě o poznatku, že Země je téměř nepopsatelně stará) bylo vysvětlování, odkud pocházejí králíci, petúnie a ryby, dost složité. Představa soustředěného stvořitele, který odvede nejpilnější pracovní týden v dějinách a všechno to prostě vyčaruje, celý problém vyřešila a založila do úhledné kredence, kde se na něj mohlo zapomenout.

 

Dějiny vědeckého racionalismu versus náboženství spočívají v tom, že lidé z této kredence jménem Bůh vytahují předmět za předmětem, dobře si každý zvlášť prohlížejí a umisťují je tam, kam patří – do nádob s nálepkami „evoluce“, „obrovské ohnivé koule převážně vodíku vzdálené miliardy kilometrů“ atd. Dnes to již díky zkamenělinám, radiometrickému datování, meteoritům z Marsu atd. v Boží kredenci zeje takřka prázdnotou. Ještě sice prazvláštnost kvantového světa objasnit nedokážeme, záhadou nám zůstává podstata vědomí, či co se stalo před Velkým třeskem, ale jelikož se nám na otázku „Kde se vzali králíci“ podařilo odpovědět vcelku uspokojivě, věříme, že si brzy poradíme i s tímto. Není divu, že se moderní božstvo nazývá Bohem Mezer a omezuje se na vysvětlení toho, co se zatím nepodařilo vysvětlit vědě.

 

I přesto se zdá, že náš kamarádíček s bílým plnovousem prodělává comeback. Méně než třetina Američanů v dotaznících uvedla, že věří v Zemi starou miliardy let a v lidstvo a ostatní druhy přirozeně vyvinuté evolucí. Více jak osmdesát let poté, co se stát Tennessee stal terčem posměchu, když žaloval mladého učitele Johna Scopese za to, že vyučuje evoluci, se Darwin opět ocitá na vedlejší koleji. Koncem devadesátých let se na vlně soudních rozhodnutí a závěrů výborů pro vzdělání vyhoupl „inteligentní plán“ – tedy politicky korektní verze kreacionismu – až do školních osnov několika států naroveň přírodního výběru.

 

Bůh Bible není jediným, který se proplížil zpět na pořad dne. Vzduchoprázdno, které po sobě zanechalo hromadné opouštění tradiční nábožnosti, zaplnil jak hladové kobylky „spiritualismus“. Takže máme popové hvězdy, které jsou stoupenci nákladných sekt, miliardáře, kteří se prohlašují za buddhisty a obecný pocit, že být „duchovně založený“ je prostě správné. Tento rozmach jakýchsi nízkotučně náboženských póz představuje pro vědu možná větší hrozbu než spolu s ním probíhající návrat staromódního Jižanství, konservatismu hořících křížů. Studium přírodního světa samo o sobě ještě ohroženo není – ale princip, že logika důkazy mají převážit pověru a domněnku, ohrožen je. Když přijde na to, zda má větší šanci vás zachránit moderní medicína, nebo řekněme úlomky malajské kůry a zaříkávadla, pak kněží a papežové obvykle doporučí doktory, ovšem brigáda z New Age se raději vydá do temnoty.

 

Skutečnost, že na Zemi není kultury či národa bez silného systému víry v nadpřirozenou bytost či bytosti, je dobrým důkazem pro to, že náboženskost máme dánu do vínku. Opravdu ateistické společnosti jsou zcela vzácné. Komunistický experiment, který náhle skončil koncem osmdesátých let dvacátého století, s výjimkou pevností na Kubě a v Severní Koreji, měl státem podporovaný ateismus coby jednu ze svých hlavních součástí. „Zabralo“ to v tom, že pobožnost v zemích dosud silně nábožensky založených – jako Sovětský svaz, Bulharsko či Rumunsko – skutečně poklesla.

 

Ale tento posun neměl dlouhého trvání a od pádu komunismu je ateismus opět na ústupu. V novém Rusku se návštěva kostelů těší oblíbenosti jako nikdy předtím. Dokonce i v semináři vzdělaný Stalin si moc náboženství uvědomoval a v nejtemnější hodině SSSR, kdy na bránu Moskvy bušily pancéřové pěsti, v podstatě zrušil jeho zákaz. Relativní náboženská apatie dnešní Západní Evropy je zeměpisná i dějinná anomálie. Pokud jde o procentuální účast obyvatelstva na bohoslužbách, pak je v USA pětkrát vyšší než v UK.

 

Poukázat na to, že všichni v Boha vždycky věřili, ještě neznamená dokázat, že Bůh existuje. Mnohé z tradičních „důkazů“ Boží existence formuloval ve 13. století filosof a teolog sv. Tomáš Akvinský. Přišel s pojetím prvotního hybatele – bytosti, která hýbe vším v celém vesmíru – a s argumentem, dle něhož „nic není příčinou sebe sama“. Podle něj je tedy vše ve vesmíru způsobeno něčím jiným. Stůl vyrobil tesař, kterého zase vyrobili rodiče atd. Ovšem tato posloupnost dle Akvinského nemůže jít donekonečna, takže musí existovat nějaká prvotní příčina: Bůh. Jde vlastně o argument vcelku uspokojivý. Alternativou je filosoficky rozčilující vyhlídka na vesmír bez počátku a bez konce.

 

Potíž s argumentem prvotní příčiny je ten, že neobstojí před Occamovou břitvou, která odřezává všechny entity, které jsou nedůležité. Pokud se shodneme na tom, že vesmír vyžaduje nějaký počátek, jelikož s nekonečným množstvím času se filosoficky nedokážeme smířit, pak ten počátek muselo něco uvést v existenci. Bůh. Ale kdo či co stvořilo Boha? Je-li odpovědí „něco jiného“, pak popíráme Occamovu břitvu – zmnožili jsme počet entit tím, že jsme postulovali superstvořitele zodpovědného za stvoření Boha. Samozřejmě se pak musíme ptát, kdo stvořil jeho atd.

 

Žádný věřící v božstva vám neřekne, že Bůh měl stvořitele. Řekne vám, že Bůh nemá počátku ni konce, jelikož existuje mimo čas. Hovořit o Bohu a vesmíru jako o témže druhu konceptu – tedy entitách, které musejí poslouchat pravidlo příčiny a následku – znamená vážně si pomýlit kategorie. Pro věřící je Bůh vyňat z příčiny a následku coby věčné, bezčasové bytí, který vždy byl a vždy bude, jiný druh „předmětu“ než vesmír a vše v něm obsažené.

 

Poněkud méně uspokojivý argument pro existenci Boha předložil René Descartes, francouzský filosof 17. století. Tehdy byl pokládán za přesvědčivý, ovšem čteme-li ho dnes, nabudeme dojmu, že možná právě tehdy započala francouzská filosofie sestup ke svým základům, který časem vedl k oné svrchované bezúčelnosti existencialistů a dekonstrukce. Descartův argument zněl přibližně takto: existuji, představuji si Boha, jsem nedokonalý, nedokonalí tvorové nedokáží vynalézt ideu Boha – ergo musí Bůh existovat. Descartes nevysvětluje, proč by nedokonalá bytost nemohla vynalézt myšlenku Boha – koneckonců by Descartes musel připustit, že by i nadále byl nedokonalým člověkem schopným si Boha představit, i kdyby Bůh neexistoval.

 

Descartův argument je jedním z tzv. ontologických „důkazů“ Boží existence. Ontologické argumenty se pokoušejí Boha dokázat nikoli přímým pozorováním (např. experimentálně), ale samotným rozumem. Pro nefilosofa (zejména moderního) znějí tyto ontologické „důkazy“ navýsost podezřele, ale po celá staletí se tyto důkazy pokládaly za nejlepší zbraně v deistickém arzenálu. Bylo by patrně nejapné tento ontologický argument shrnout slovy „věřit v Boha je hloupé, a proto existuje“, ale přesně toto v konečném důsledku tvrdí.

 

Patrně nejvychytralejší z nedávných argumentů ve prospěch Boží existence pochází z málo pochopeného, ale velice mocného odvětví matematiky zvaného bayesovská statistika. V knize z r. 2004 s názvem Pravděpodobnost Boha: Jednoduchý výpočet, který dokazuje konečnou pravdu dospívá britský fyzik Stephen Unwin k závěru, že je šance značně vyšší než rovná – zcela přesně 67 % – že Bůh neboli “předpoklad B” existuje. Unwin píše:

 

Náš předpoklad B odkazuje k Bohu křesťanů, k Jehovovi Židů, k Alláhovi muslimů, k Moudrému Bohu zoroastrismu atd. Přestože mezi jednotlivými náboženstvími, a dokonce i v nich samotných, panují rozpory ohledně určitých vlastností osoby Boha, jejich podobnost číselně převyšuje rozdíly. Jinak řečeno je možno předpokládat, že stoupenci těchto náboženství by se proti každému smolnému panteistovi, co se v nesprávný čas ocitne na nesprávném místě, spojili v jednu tlupu.

 

Zdroj: Michael Hanlon, Stopařův průvodce Galaxií a věda, MatfyzPress, nakladatelství Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, Praha 2016 (The Science of the Hitchhiker’s Guide to the Galaxy, 2005)

 

Luciferovy poznámky:

 

Tenhle výtažek z Hanlonovy vtipné knížky svým způsobem navazuje na předchozí „Co když žijeme v Matrixu II“. Zařadil jsem ho do Filosofického koutku stejně jako třeba výtažek z jiné knížky pod názvem „Věda, změny paradigmat a Occamova břitva“. Filosofie je totiž velmi náročná věda, náročnější než fyzika, matematika či biologie, a tohle téma se týká nejnáročnější otázky veškeré existence, se kterou si vlastně nedokáže definitivně poradit ani filosofie, ačkoli se o to snaží už celá staletí. Fyziku či matematiku atd. jsem podřadil pod filosofii, ale faktem je, že všichni skuteční přírodovědci jsou zároveň i filosofy. Ostatní, takoví ti přízemní, pragmatičtí, technologičtí, jsou na tom bez onoho filosofického hábitu vlastně lépe. Nemusí se základní otázkou podstaty existence všeho natožpak Boha trápit a v poklidu své tvůrčí invence nás zásobují tím, čím se můžeme čím dál bohabojnějším konzumerismem kojit (anebo definitivně odkojit).

 

Hanlon píše, že značná část Američanů, na rozdíl od západních Evropanů, věří v Boha, především křesťanského, neobyčejně silně a modlí se pravidelně. Na YouTube můžete najít spousty videí z dramatických událostí, kterých se účastní obyvatelé USA, v nichž se každou chvíli ozývá „Oh My God“. Tenhle výkřik vyluzují zpravidla osoby ženského pohlaví. Opravdu to znamená, že jsou tak hluboce věřící v Boha? Muslimové, jichž je skoro tolik jako křesťanů, mají často v oblibě vykřikovat „Allahu Akbar“, někdy i v případě, když se chystají krutým způsobem zlikvidovat „nevěřící“ včetně těch, kteří de facto věří ve stejného Boha, ačkoli jakoby v jiné podobě. Mají tito lidé opravdový vztah k Bohu, anebo jsou jen tak zblblí jakousi stupidní ideologií, která sleduje něco úplně jiného než Boha?


komentářů: 30         



Komentáře (30)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

30 2 Zuzana [21]
Starý kocour (neregistrovaný) 16.08.2018, 22:34:27
To je pravda. Ale taky znám nevěřící, kteří rovněž nepraktikují ale jsou to stejně dobří lidé, jako ti co mají svého Boha.
V tom Bohu to možná nebude... Mrkající

Astra3
29 Pro Kocoura 28
Astra3 14.08.2018, 07:03:04
Takové seance jsem dělávala v údolí nádrže Vranov, kde jsme s mým nebožtíkem
tenkrát ještě žil) trávívali na samotě každoroční záříjovou dovolenou. Tam nebylo přesvětleno - nýbrž jen čiročirá tma a ta dovolovala vidět nevídané. Ulehnout v noci na vodě se houpající ponton na záda a hledět do nekonečna, to je léčivo na mnoho let. Dodnes mi to pomáhá - a že to už je dáááávno
Ahoj

28 To Astra z Tahiti
Starý kocour (neregistrovaný) 14.08.2018, 00:03:13
Ano, je to tak.
Astra už ví, že některé věci (tedy - skoro všechny) se nedají v delší časovém intervalu ovlivnit konáním člověka. Můžeme něco ovlivnit na nějaký0 čas. Třeba zachránit koťátko. Ale ono stejně jednou umře. Pořídit si potomky. Nebo vytvořit nějaké "nesmrtelné dílo". Ale i ono se časem tak nějak zařadí do "proudu času" a zmizí v nekonečné mase starých informací, zvané "minulost".
Proto je třeba žít s vědomí své nepatrnosti v měřítku kosmu. Používá na to letní oblohu v noci. Hodinová "senace" s hlavou obrácenou ke hvězdám mě pokaždé nesmírně uklidní.
Vřele doporučuji. Úžasný

G
27
G 13.08.2018, 13:19:53
https://youtu.be/1PowVdlF0f0

Chrr

G
26
G 13.08.2018, 13:07:56
...malé g s dalšími božskými stvořeními »

https://youtu.be/QXm36nvDzKY

Písk

G
25
G 13.08.2018, 13:00:05
Bububu z paštůnska »

https://youtu.be/d4tJF7yFaiw

Ale já se vrátím, víťo bedmene, a se mnou příde malé g...

G
24
G 13.08.2018, 09:56:10
[20,22] Rozjuchanej anďelíčkofskej kchombek? Supr. Vítej na palubje >

Luna
Kvě 29th, 2010 at 08:13
Citovat | #115
… čas totiž přestal téct a zmizel zcela. Sam si radostně uvědomoval, že teď už nezáleží na ničem, jenom na pocitech,vnímání, prožívání a cítění, chtění a uskutečňování. Sam cítil svoje osvobození jako maximiální schopnost prozření!…

(Milý Karolosi, pokračuj rázně a neohroženě…) Mrkající

karolos
Kvě 29th, 2010 at 08:43
Citovat | #116
Diiky za doping……ale Budha nejsem. Jen tech paar nanocipuu na levee dlani podivne svrbii. ZLOMIL SEM OCAASEK !!! SEM SAM TAK SAAM, BEZ DEBA. DRZTE SI KLOBOUKY POJEDEME S KOPCE.

Luna
Kvě 29th, 2010 at 08:48
Citovat | #117
Ty je máš v levý dlani? To je zajímavý. Já v pravém palci nohy. Občas mě to pobolívá, ale každýmu říkám, že je to kuří oko. Všichni nemusej vědět všechno, že jo. – A když se ti stýská po Deb (já ji nebo je to on? – neznám ), ale musí to bejt kus, když tě tak zaujal-a.A ocásek ti doroste, neboj. My ještěrky to dokážeme. Z kopce už jedeme dlouho. To nevíš?

GM Zamilovaný


Stella
23
Stella 12.08.2018, 21:41:38
Astro, blahopřeji k obrázku! Smějící se

Náboženství. Ano, přiznat si: jsem sám, může být existenciální (-onální?) propad.
Ale je dobré to přijmout.

Hned tři moje kamarádky z mládí se staly hluboce věřícími. Aktivně praktikujícími. Všechny tak řešily osobní problém. Ne, že ne.
A mají klid na duši. Problém přesunuly.



Astra3
22
Astra3 12.08.2018, 16:07:06
Juchajdá!

21
Zuzana (neregistrovaný) 12.08.2018, 15:44:01
Debata je harmonická, nezastoupen ani jeden věřící. Tady k rozporu v názorech dojít nemůže. Nebo je to tak, že skutečně věřící jsou zpravidla .potichu. Věří, ale nepřou se s nevěřícími.

Znám několik věřících, kteří víru neproklamují, nikoho nesvádí na cestu jedinou a pravou. Co je imho důležité: žijí podle hlavních přikázání božích. Je na ne spolehnutí, jsou to dobří přátelé, lidí spíše nezištní, bez nenávisti a pomluv, spíše féroví a spíše hodní - slovo hodný má špatnou nálepku, ale ty hodné to nevyvede z míry. Většina z nich nenavštěvuje chrámy.

Maji život lehčí? Nemyslím si, jen si nestěžují.

20 Ku čtrnáctce - St.Kocour
Tahiti (neregistrovaný) 12.08.2018, 11:19:42
Tohle se mi líbí:

Věřící mají snadnější život než ti ostatní. A je jedno o jakého Boha jde. Protože když věřím, vždy mohu své vlastní selhání, ať už domnělé nebo skutečné, vysvětlit tím, že to byla Jeho vůle. Sobě i okolí - ale hlavně sobě. To přece způsobil On, ne já...

Proto jsem Bohem sama sobě. Ovládám sama sebe a to je umění nad umění! A víra nad víru.

Překvapený S vyplazeným jazykem


19
Tahiti (neregistrovaný) 12.08.2018, 11:11:49

Jakej Péťa si tagle krásně hraje? Mně se to líbí, já chci takýýýýý vobrázek! Plačící

Gg
18
Gg * 12.08.2018, 10:43:57
Seru ti tady nato, ty smajly sem tam vůbec nedával...a nebylo to poprví, co se tagle vobjevili. Až si péťa přestane tagle idijotsky hrát, dej vjedět.
Ale je mi egál

Sbohem

Gg
17
Gg 12.08.2018, 10:38:20
Dyš Ty apolóna(btw podruhý za posl.19,4dní, zaco soudruzi, zaco?) tak já to vyženu s Dijem Křičící do štoku» Rozpačitý Ospalý

https://youtu.be/CfGvtZoDkBk?list=PLZamBjbMg-aC3tke5CCxYbj533ojcG3nW

Lucifer
16
Lucifer * 12.08.2018, 01:51:51
Marsyas a Apollón

https://www.youtube.com/watch?v=RYoVp8mV_8E

Ospalý

«     1    2   »