Medvěd - Spát, jíst, spát, jíst

rubrika: Pel-mel


Někdy mi připadá, že jsem se zacyklil, ale věřte tomu, že tentokrát rozhodně ne vědomě, možná podvědomě. V každém případě jsem chtěl dnešní chlupatý exemplář ze zoologické zahrady Johna Lloyda a Johna Mitchinsona zahájit konstatováním, že poslední tři dny zde vládl Populárně naučný a Filosofický koutek. Když jsem šel zkontrolovat, jaký zoologický exemplář tady byl naposledy (Prase - Rovnoprávnější než ostatní), tak jsem zjistil, že jsem ho uvedl téměř stejným konstatováním. Nedá se nic dělat - medvěd se v mé klávesnici už zabydlil a kdybych se ho pokusil vystrnadit, mohlo by to skončit nezanedbatelnou újmou na mém zdraví.

Lucifer


Samci a samici medvěda se v angličtině říká "kanec" a "svině", ačkoli jsou s prasaty příbuzní asi stejně jako s koalami, nebo jako pandy s kočkami. Nejbližší příbuzní medvědovitých šelem jsou kupodivu psovití, ale jedno mají přece jen s prasaty společné - a to všežravost. Většina z nich si ráda smlsne na rostlinách nebo na bobulích, ale stejně si pošmáknou i na losí kýtě. Ovšem umějí být i vybíraví. Jedině opravdu hladový medvěd hnědý (Ursus arctos) sežere celého lososa. Většinou z něj vykousne jen ta nejvýživnější a nejchutnější sousta: mozek, kůži a jikry.

Medvědy ale fascinují lidské produkty. Dokonce i výhradně masožravý medvěd lední (Ursus maritimus) má podivnou zálibu v zubní pastě. Tito medvědi údajně několikrát napadli arktické turistické tábory, zbořili stany a rozdupali vybavení, jen aby mohli vysát tubu Colgate. Výhradní masožravost medvěda ledního je vzhledem k přírodním arktickým podmínkám a jeho vybíravosti vcelku pochopitelná. Lední medvědi nejsou tak úplně bílí. Jejich pokožka je černá a chlupy průsvitné - zdánlivá bělost je důsledkem lomu světla a odrazu na bílých pláních.

Medvědi většinu dne nezřízeně hodují a ukládají si zásoby tuku, aby přežili sedm měsíců, které tráví spánkem. Není to pravý zimní spánek, ale pouze období občas přerušovaného spánku, kdy se tělesná teplota, dýchání a rychlost metabolismu skoro nemění. Během celé této doby medvědi nejedí, nepijí, nemočí ani nekálejí, ale přeměňují močovinu na bílkoviny a konečník mají ucpaný směsicí výkalů, chlupů a rostlinných zbytků. Medvědí samice dokonce rodí i ve spánku: medvíďata jsou maličká, rodí se hodně málo vyvinutá a váží desetinu toho, co mláďata podobně velkých savců. Proto musí být medvědí mléko mnohem výživnější než mléko jiných šelem a medvíďata rychle rostou. Novorozené medvídě při sání hlasitě vrní, a tím stimuluje tvorbu mateřského mléka. Každé mládě z vrhu může mít jiného otce. Není tedy divu, že samice po skončení říje a páření samce už nevidí, naopak se jim vyhýbají, aby nepřišly o mláďata.

Medvědi, které nikdo neruší, mohou spát až měsíc ve stejné poloze. Všichni ostatní savci, včetně člověka, trpí osteoporózou (řídnutím kostí), když delší dobu setrvají vleže a tělo je bez dynamické zátěže, ale medvědi recyklují vápník a probudí se stejně svěží, jako když zaléhali. Jak ta recyklace přesně probíhá, to zatím není známo, ale klíčovým momentem zřejmě bude regulace metabolismu vápníku a fosforu pomocí parathormonu a kalcitoninu.

Kdyby vám někdo nabízel plátek jater z medvěda ledního, nenechte se zlákat. Půl kila jeho jater obsahuje takové množství vitaminu A, že by vás mohlo přiotrávit. Menší množství vyvolá pouze bolesti hlavy, rozmazané vidění a vypadávání vlasů, ospalost, průjem nebo zvětšení sleziny a jater.

Vláda Yukonu v oficiálních pokynech, jak se zachovat, když potkáte medvěda, říká, že může být nebezpečné zdržovat se v teritoriu medvěda - což zní celkem logicky. Někteří jedinci medvěda hnědého mohou být tmaví a světle černí, naopak černí medvědi - baribalové - mohou mít skořicovou barvu. Bohužel je velmi důležité poznat, který je který: pokud se střetnete s medvědem hnědým, nejlepší je dělat mrtvého. Pokud to ovšem uděláte při střetu s baribalem (Ursus americanus), který je milovníkem zdechlin, začne vás ochutnávat. Ne že by vám ale hrozilo vážné nebezpečí. Ve Spojených státech je 25krát pravděpodobnější, že vás uštkne nebezpečný had, 180krát pravděpodobnější, že zemřete na včelí bodnutí, a 90 000krát pravděpodobnější, že vás zastřelí, probodne nebo umlátí jiný člověk, než že zemřete tlapou medvěda.

 



Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech


komentářů: 0         



Komentáře (0)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_