Něco o lidském mozku

rubrika: Pel-mel


Máme za sebou jeden oslavný a jeden odpočinkový den a je tady opět pondělí, kdy na rozdíl od předchozích dvou dní bude zapotřebí zapojit do procesu také svůj mozek. Škarohlíd by asi poznamenal, že mnozí tu potřebu nepociťují, ale nebuďme škarohlídi a pojďme si něco říci o tom zařízení, bez kterého se v nastávajících pracovních dnech (kulantně řečeno) patrně neobejdeme.

Lucifer


O lidském mozku se tady v nejrůznějších souvislostech psalo několikrát. Připomněl bych alespoň krátké pojednání od stejných níže uvedených autorů Kdo má v poměru k tělu největší mozek?, v němž se dají najít odkazy na dvě části o tom, kde sídlí vědomí, a pak ještě třeba trochu náročnější pojednání Je mozek kvantovým počítačem? Z hlediska pracovního vytížení nás jistě bude zajímat, jakou část svého mozku využíváme, a z hlediska pohlaví nás jistě obohatí informace o tom, jakou barvu má náš mozek.

Jak velkou část mozku využíváme?

Odpověď se zdá být jednoznačná. Dalo by se říct že využíváme sto procent, anebo také tři procenta. Běžně se říká, že používáme pouze 10 procent mozku. To obvykle vyvolává diskuse o tom, co všechno bychom mohli dokázat, kdybychom dovedli zapojit i zbývajících 90 procent. Ve skutečnosti se lidský mozek v každý daný okamžik využívá celý. Na druhé straně před několika lety zveřejněný článek Petera Lennieho z Centra pro neurologii na Newyorské univerzitě naznačuje, že v ideálním případě by v mozku v každém okamžiku neměla být "zapnuta" více než 3 procenta neuronů, jinak by energie potřebná k "vynulování" každého neuronu po jeho použití byla na mozek příliš vysoká.

Centrální nervová soustava se skládá z mozku a míchy a tvoří ji dva typy buněk: neurony a gliové buňky. Neurony slouží k zpracování základních informací, které si mezi sebou předávají. Informace do neuronu přichází prostřednictvím větévkovitých dendritů a odchází přes kabelovité axony. Každý neuron může mít až 10 000 dendritů, ale pouze jeden axon. Axon bývá někdy až desettisíckrát delší než miniaturní buňka neuronu samotného. Nejdelší axon u žirafy měří 4.5 metru. Spoje mezi axony a dendrity se jmenují synapse; elektrické impulzy se v nich mění v chemické signály. Synapse fungují jako spínače, které spojují neurony mezi sebou a z mozku vytvářejí síť. Gliové buňky zajišťují strukturální rámec mozku. Spravují neurony a fungují jako hospodyňky: když neurony odumřou, starají se o odstranění jejich pozůstatků. Každý mozek má padesátkrát více gliových buněk než neuronů.

Celkem obsahuje jeden lidský mozek téměř pět milionů kilometrů axonů, jeden kvadrilion (1 000 000 000 000 000) synapsí a až 200 miliard neuronů. Kdyby se všechny neurony poskládaly vedle sebe, pokryly by rozlohu 25 000 metrů čtverečných, tedy čtyři fotbalová hřiště. Počet způsobů výměny informací v mozku je větší než počet atomů ve vesmíru. Vzhledem k tak úžasnému potenciálu bychom všichni bez ohledu na to, jaké procento mozku využíváme, mohli mít přece jen o něco lepší výsledky.

Jakou barvu má mozek?

Dokud žijeme, je růžový. Způsobují to cévy; bez čerstvě okysličené krve se mozek jeví šedivý. Aby to bylo ještě složitější, tvoří zhruba 40 procent živého mozku takzvaná šedá hmota, a 60 procent tzv. bílá hmota. Tyto výrazy nevystihují přesně barvu obou složek, ale v řezu je jasně vidět, že se jedná o dva odlišné typy mozkové tkáně. Díky rentgenovým a elektromagnetickým vyšetřením mozku dnes lépe chápeme, jakou funkci každá z nich plní. Šedá hmota obsahuje buňky, kde dochází k vlastnímu "zpracování" informací. Spotřebovává asi 94 procent veškerého kyslíku, který má mozek k dispozici. Bílá hmota je tukový protein zvaný myelin, který slouží jako pouzdro a izolační vrstva pro dendrity a axony, jež vystupují z buněk. Je to komunikační síť mozku, spojující různé části šedé hmoty mezi sebou a šedou hmotu jako celek se zbytkem těla.

Celý systém lze přirovnat k fungování počítačů. Šedá hmota je procesor a bílá hmota kabeláž. To, čemu říkáme inteligence, vyžaduje, aby obě části pracovaly vysokou rychlostí. V současné době se celá věc jeví ještě zajímavější. Při nedávných testech na univerzitách v Kalifornii a Novém Mexiku se zkoumal mozek mužů a žen se stejným IQ. Výsledky byly překvapivé: muži měli šestkrát více šedé hmoty než ženy, a ženy měly desetkrát více bílé hmoty než muži.

U žen se bílá hmota vyskytovala ve vysoké koncentraci v čelním laloku, zatímco muži tam neměli žádnou. To je významné, protože čelní lalok zřejmě hraje klíčovou roli v ovládání emocí, utváření osobnosti a úsudku. Nejrůznější teorie "Marsu a Venuše" ohledně rozdílů mezi pohlavími tak možná brzy najdou fyziologickou oporu. Mozek mužů a žen je podle všeho sestrojen a nakonfigurován odlišně. Výsledek (inteligence) je stejný, ale způsob, jakým se ho dosahuje, se velmi liší.

Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti (Co je PRAVDA, a co je úplná BLBOST?)

Poznámka: Ženám doporučuji, aby si klikly na obrázek. Výsledek je jistě velmi uspokojí.devil


komentářů: 1         



Komentáře (1)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

1
t3jd (neregistrovaný) 19.01.2013, 06:34:04
A to sem jich za těch 8 let vykroutil, nechráněnou rukou, odhadem 3-5 tisíc.
Nastupují zhruba v této roční době, při oteplení, druhý den po clouse encounter s Ťapínou, jsem jej zbavil asi 20-ti, druhá vlna přichází koncem března, třetí na konci května, čtvrtá uprostřed léta a poslední v září. Pak je 5měsíců klid, a fše se opakuje.
Neexistuje 100pro obrana, zkoušel jsem vše na zdejším trhu dostupné.
Ještě že jsem míval krátkosrsté míšenečky, jak by řekla srstka...

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6664

GM

«     1     »