Pro každého živočicha existuje vhodná strava

rubrika: Pel-mel


Abychom snadněji našli východisko z té obrovské změti polopravd (viz Zdravá výživa), zamysleme se nad původem lidské rasy. Jak vlastně žili naši dávní předkové? Tehdy, kdy ještě nebyly konzervy, pěstování dobytka, pušky ani oheň? Věříme-li v evoluční teorii, obešli se lidé statisíce let i bez těchto výdobytků. Například oheň prý začali využívat až 4000 let před Kristem. Neznali ani lov, rybolov, ani konzervování potravin. Co vlastně jedli tito lidé, kteří koneckonců přežili statisíce let?

Lucifer


Samozřejmě to, co našli v přírodě - plody, bobule, hlízy, listy, trávy a ořechy. Někdy možná i vajíčko, ale samozřejmě syrové. Ne, nebyly špagety ani chleba, mléko, maso, ovesné vločky, pizza, hamburgery, kokakola, řízky ani žvýkačky... Ale tehdy lidé neznali ani nemocnice a doktory. Ano, průměrná doba života sice byla kratší, ale v důsledku hygienických poměrů a vysoké dětské úmrtnosti. Kromě toho žili v nebezpečném prostředí, mnozí byli zabiti divokými zvířaty. Kdo jim ušel a přežil epidemie, ten se mohl dožít i sta let bez lékaře a zubaře, V Bibli se dokonce píše o mnohem starších lidech. Až do vysokého věku si zachovali zdraví a vitalitu. Nechodilo se do důchodu ani do domovů důchodců. Každý se sám musel postarat o své živobytí, takže musel zůstat zdravý.

Stále se setkáváme s argumentem, že si lidé zvykají na změněné potraviny. Když si představíme celý chronologický vývoj, tak zjistíme, že nové způsoby přípravy potravy (vaření, chemické úpravy) byly zavedeny před poměrně nedávnou dobou. Pouhých šest tisíc let lze s těmi statisíci až miliony let těžko srovnávat. V tak krátké době jsme si na tyto změny jen těžko mohli zvyknout.

Jak to dřív asi vypadalo, vidíme na zvířatech, žijících volně v přírodě. Například sloni se mohou dožít sedmdesát až osmdesát let, dospívají ve věku 13 až 16 let. Celý život se živí jenom tím, co jim nejvíc prospívá - trávou - a díky tomu dosahují tak vysokého biologického věku. Pokud mají možnost, tzn. žijí volně, nežerou nic jiného. To protiřečí všem radám dietetiků, kteří většinou kladou velký důraz na smíšenou stravu. Sloni nikdy nežerou maso, tedy bílkoviny, a přesto mají tak obrovské tělo - z ničeho jiného než z jednoduché, přírodní a zdravé trávy. A ještě je úžasná jedna věc: celý život zůstávají zdraví. V přírodě je nemoc něčím nenormálním. Stav, vyskytující se jen přechodně. Normální je zdravý, vitální život.

Co se stane, když se krmí zvířata něčím, co je pro ně nepřirozené, je známo ze skandálu s šílenými krávami, kterým se do krmení přidávalo maso a masový odpad. Jak citlivě zvířata reagují na nevhodnou nebo změněnou stravu, ukazuje jiný příklad. Byly podniknuty pokusy krmit telata pasterizovaným mlékem. Cílem byla jejich ochrana před nákazami (dojilo se v kravíně, kde nebyly právě ideální hygienické podmínky). Ale telata toto upravené mléko nesnášela a všechna uhynula do šesti týdnů. Každé zvíře potřebuje určité krmivo. Ptáci zrní, kočky a psi maso, koně trávu a seno. Proč si člověk myslí, že může jíst úplně všechno?

Nemůže. Některé z běžných potravin dnes vyvolávají nemoci. To se dá zcela snadno doložit. Například v chudých válečných letech, kdy bylo maso a bílá mouka vzácností, lidé trpěli mnohem méně na revma. V tom velkém neštěstí měli i jisté štěstí. Dna se kdysi považovala za nemoc bohatých. Trpěli jí převážně feudálové, nikdy prostý lid, který si nemohl dovolit maso a sladká jídla.

Žijeme v blahobytu a jíme, na co máme chuť. Jazyk, ten velký svůdce, je příčinou všech těch prohřešků, jejichž následky pak musíme nést. Když si to uvědomíme, je to téměř tragikomické: necháváme se tyranizovat takovým malým kouskem svalu, ačkoli mu jídlo poskytuje jen krátký požitek. I když je žaludek dávno plný, žádají si jazykové buňky nové podráždění. A právě v tom tkví celý problém, jazyku je úplně jedno, co se děje v žaludku a ve střevu. Ale v nich se hromadí jídlo, což vyvolává říhání, koliky, zácpy, únavu apod. Tyto reakce těla mohou trvat hodiny, dny či týdny a později vyústí v revma, žaludeční vředy či rakovinu. Příjemně si podráždit chuťové buňky je bezpochyby pěkné. Ale i zde platí jako v jiných případech, že méně je více (jez do polosyta, pij do polopita). Zjednodušení jídel vám umožní vychutnávat si je déle, hlouběji a přirozeněji. Přestanete být nervózní z mnoha povrchních popudů, které vyměníte za pár trvalých.

Pokusy s krysami ukazují, že chudá strava v době růstu zpomaluje vývoj, a tím se může značně zvýšit očekávaná doba života. Při jednom z nich se vybrané krysy krmily velmi málo a stroze. Nemusely sice hladovět, ale nabídka byla velmi omezená. V důsledku toho se krysy vyvíjely jen pomalu. Ale tím ještě nebyl pokus ukončen. Vědci dál pozorovali obě pokusné skupiny, aby zjistili možné spojitosti s očekávanou délkou života. Překvapilo je to, že sparťansky živené krysy žily dvakrát déle než ty, které měly nadbytek žrádla a směly žrát, co chtěly.

Vysvětlení je na dosah ruky: velká nabídka jídla přetěžuje trávicí ústrojí. Musí pracovat mnohem déle a intenzivněji, což nám ubírá energii. Jestliže jíme jen tolik, kolik opravdu potřebujeme a jde o vyhovující stravu, proklouzne snadno střevním traktem, aniž by výrazně zatížilo zažívání. Pak si z ní organismus může vzít opravdovou sílu a prodloužit lidský život. Ale co děláme? Jíme mnoho, často a vydatně. Důsledkem pak je nadváha, potíže se žaludkem a střevem, hemeroidy, artritida, revma, častá nachlazení, oslabení imunitního systému...

Že nám stačí mnohem méně, než si myslíme, dokazuje jeden pokus. Vezměte si jablko (nebo jiné ovoce) a vědomě ho jezte velmi pomalu. Ukousněte si kus a pomalu ho žvýkejte. Pozor, přitom musíte překonat pokušení sousto spolknout. Přežvýkejte ho nejmíň třicetkrát. Žvýkejte tak dlouho, dokud se vám v ústech nevytvoří tekutá, dobře slinami provlhčená masa. Až pak ji spolkněte. Pak si zase ukousněte a žvýkejte třicetkrát. Tímto způsobem snězte celé jablko. Sice to trvá déle, než jste zvyklí, ale zjistíte, jak jste po něm sytí.

Zdroj: Arnold H. Lanz, Pět Tibeťanů - záruka dlouhého života.


komentářů: 2         



Komentáře (2)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
2
Stella 01.10.2016, 22:11:26
Beatrix, jablko snědeno? Za těch pět hodin od vložení komentáře -. to je tak akorát, podle výše uvedené rady. Mrkající

1
Beatrix (neregistrovaný) * 01.10.2016, 16:33:12
teeeeeeda dobre. Mrkající

«     1     »