Všechny velké věci tohoto světa jsou jednoduché

rubrika: Pel-mel


Jednoduchá strava (méně je někdy více) je jedním z faktorů, ovlivňujících očekávanou délku života. A jak se dostat na cestu zjednodušení stravy? Podívejme se na ty, kdo tomu rozumí. Například o Leonardovi da Vinci se říká, že se živil výhradně ovocem. To je totiž ideální potrava pro mozek, díky přírodní a okamžitě použitelné fruktóze. Můžeme se jen domnívat, že se díky tomuto způsobu stravy stal tak geniálním vynálezcem.

Lucifer


O tibetských mniších se říká, že jedli jednosložková jídla, např. jen zeleninu nebo ovoce a to jen jeden druh, pokud možno hned po sklizni a syrový. Tato jednosložková jídla považovali mniši za tajemství a záruku dlouhého života bez nemoci, ale plného energie. Tibetští mniši nebyli přísnými vegetariány, přesněji řečeno vegany, občas jedli i vejce a sýr, nicméně žádné maso, ryby ani drůbež, z vejce jedli jen syrový žloutek. Vzhledem k dnešnímu chovu a krmení slepic, jakož i skladování vajec a jejich převozu, se to však nedoporučuje, protože hrozí nebezpečí otravy salmonelami.

Ale existuje dost jiných možností, jak si z mnichů brát příklad. Hlavní příčinou jejich pevného zdraví a dlouhého věku byla jednoduchost jejich jídelníčku, jenž, jak už bylo řečeno, obsahoval především zeleninu a ovoce pokud možno v syrovém stavu. Při jednom jídle přitom konzumovali jen jediný druh, např. mrkev s mrkví a nic jiného než mrkev apod. V jejich kuchyni bychom marně hledali omáčky, zálivky, pomazánky, smetanu a některé další přísady. Vyhýbali se živočišným tukům, cukru v jakékoli podobě a jedli velmi pomalu, všechno důkladně rozkousali. Řídili se heslem, že co má hladce projít zažívacím traktem, to se musí natrávit už v ústech. Takže jim stačilo minimální množství jídla a přesto mohli od rána do večera pracovat na polích, protože zbytečně neplýtvali časem na dlouhé trávení. Také je netrápily žádné potíže vyvolávané živočišnými tuky a proteiny, jako např. revma, zvýšená hladina cholesterolu atd.

Mezi pravidla doporučené stravy tibetských mnichů a tibetského kmene Hunza, které se do značné míry shodují, patří kromě již řečeného např.:

Chcete-li kombinovat různé potraviny, jezte napřed to, co obsahuje víc vody (třeba ovoce), a potom to, co obsahuje méně vody. Nespěchejte s jídlem, dopřejte si klid a harmonické ovzduší, jakož i příjemnou společnost. První jídlo jezte později (až po deváté hodině), druhé brzy (asi tak od 11té hodiny) a poslední jídlo pokud možno co nejdřív (kolem 16té hodiny). Nebo jako Hunzové, kteří jedli jen dvě jídla denně. Vstávali v 5 hodin a první jídlo jedli kolem 11té hodiny, druhé kolem třetí. Při jídle nikdy nepijte, raději půl hodiny před jídlem nebo hodinu po něm. Nejlepší je čistá voda. Choďte denně na vzduch, na slunce, na světlo, do deště i do větru. Dbejte na svůj harmonický citový život. Dělejte to jako mnichové; ti si při práci zpívali celý den. A hlavně nezapomeňte na radost v srdci, nebičujte se k výkonům, ale odložte pýchu, pocit viny, odříkání a lítost, protože vaše tělo a duše jsou svaté.

Když se začnete takto stravovat, vyhnete se jednomu z největších nebezpečí naší výživy - narušené rovnováze zásad a kyselin, příčině stálých intoxikací. O vážnosti tohoto problému svědčí i stále rostoucí počet alergií, kožních onemocnění, imunitních slabostí a revma. To platí i pro agresivitu, nervozitu, stres, zlost a nenávist. Dalšími projevy jsou i potíže žaludečního a střevního traktu, jež svědčí o jejich překyselení. Následkem je porušení normální flóry, kterou nahradí cizí baktérie a plísně. Pak zažívací ústrojí ztrácí schopnost zpracovat i lehce stravitelné potraviny, V žaludku to stále kvasí, přičemž neustále vznikají škodlivé plyny, jež mohou vyvolávat nespočetné nemoci

Jedním z odborníků, od kterých se můžete poučit, je dr. Hay a jeho dělená strava. Jeho metoda není sice radikální jako jednosložková jídla, ale do velké míry omezuje přebujelou pestrost kombinací. Chcete-li udělat první krok od obvyklé civilizační stravy směrem k jednoduchosti a přirozenosti, pomůže vám dělená strava. Odděluje sacharidy a bílkoviny, dalo by se říct, že napodobuje svět zvířat. Existuje opravdu jen málo zvířat, která žerou všechno, většinou totiž dávají přednost trávě nebo masu. Podle dr. Haye zpracovává naše trávicí ústrojí sacharidy a bílkoviny zcela odlišných způsobem. Takže je značně přetížené, když má v jednom jídle zpracovávat obojí. Můžeme mu odlehčit, když je od sebe oddělíme. Dr. Hay rozdělil potraviny na kyselé, zásadité a neutrální.

Hayovo rozdělení potravin:

 

a) obsahují proteiny (bílkoviny - kyselé)

- živočišné výrobky jako maso, ryby, vejce, mléčné výrobky

- mnohé plody: ovoce, citrusy, bobule

 

b) obsahují sacharidy (škroby - zásadité)

- obilniny s obsahem škrobů: pšenice, žito, ječmen, oves, rýže, kukuřice

- zelenina s převažujícím obsahem škrobů: brambory, zelí, artyčok, černý kořen

- ovoce s převažujícím obsahem škrobů: banány, datle, fíky

 

c) neutrální

- všechny zbývající druhy zeleniny, salát

- ořechy

 

Rozdělení potravin na bílkoviny a škroby vyvolalo i četné kritické odezvy. Argumentují tím, že se v přírodě zřídka vyskytují plody, obsahující pouze bílkoviny nebo škroby. Naopak existuje celá řada těch, které obsahují téměř 50 % proteinů a 50 % škrobů, jako např. sója, fazole, hrách, čočka atd. Hay se tím nenechal zmást a spíš upozorňoval na skutečnost, že právě ony často způsobují nadýmání a větry, a že syrové jsou stejně nepoživatelné či dokonce jedovaté. Což svědčí o tom, že nám lidem zřejmě nebyly souzeny jako potrava. Nehledě na těchto pár výjimek jsou všechny ostatní potraviny jednoznačně zařaditelné do dvou skupin: buď obsahují převážně bílkoviny, nebo sacharidy.

Zdroj: Arnold H. Lanz, Pět Tibeťanů - záruka dlouhého života.


komentářů: 0         



Komentáře (0)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_