Indigový svět

rubrika: Pel-mel


Název tohoto nedělního rozjímání jsem převzal z titulu knížky Simona Loyda Indigový svět - Transformace kreativních myšlenek do reality podle kvantové fyziky. Tato knížka obsahuje konkrétní návody, jak člověk může realizovat své touhy a sny pomocí myšlenkové energie. Simon Loyd přitom využívá převratné objevy moderní kvantové fyziky a tvrdí, že pomocí jistých metod manipulace s podvědomím, komunikace s vlastní duší a principu pozitivního myšlení lze dosáhnout čehokoliv.

Lucifer


Simon Loyd hned v úvodu zdůrazňuje, že vše, co naleznete v knížce, je vypracováno na základě vědeckých poznatků z psychologie, filosofie a kvantové fyziky, a dále podotýká, že se snažil striktně vyhnout okultismu, magii, spiritualismu atd., ačkoli ne vždy se mu je podařilo zcela obejít. První kapitola se jmenuje Jak funguje tento svět? a v následujících řádcích se z ní pokusím něco zajímavého vyexportovat, něco, co by Loydův přístup k "indigovému světu" alespoň trochu osvětlilo:

Mnoho skutečností, které o tomto světě víme, se nám zdá naprosto přirozených, samozřejmých a nepochybných, ačkoli jsme se o nich nikdy osobně nepřesvědčili, nezkusili je nebo ani neviděli. Prostě jen věříme druhým, co nám o tomto světě říkají. Pokud stejný názor uslyšíme z více zdrojů, přijmeme ho za pravdu. Rovněž autority mají punc pravdy. Přitom ale, pokud nelze nic dokázat, stane se pravda prostě záležitostí dohody. Pokud máme přímou zkušenost s tím, že je to jinak, buď ji potlačíme a dál jdeme s většinou, nebo se z nás stanou svobodomyslní lidé. Je pak na nás samotných, zda se o své zjištění podělíme s ostatními a budeme považováni za podivíny, nebo si vše necháme pro sebe a zužitkujeme to ve svém vlastním životě.

Abyste mohli svůj život pevně uchopit a pozitivně ovlivňovat jeho budoucnost, je třeba vyjít z principu tzv. synchronicity. Synchronicita je vazba mezi psychickým a fyzickým (viz kupř. na NČ Synchronicita a Clairvoyance II). Známý švýcarský psycholog C. G. Jung byl ve studiu těchto jevů podpořen dokonce i samotným Albertem Einsteinem a Wolfgangem Paulim, protože princip synchronicity odpovídá kvantové fyzice. Ukazoval na možnost analogie při přechodových dějích elementárních částic. Určitě jste ve svém životě mnohokrát zaznamenali, že na co jste dlouho a opakovaně konstruktivně mysleli, se potom stalo. Jako by se fikce ve vašich myšlenkách nějakým způsobem zrealizovaly a proměnily ve skutečnost. Anebo jste se zabývali nějakým problémem a najednou se řešení samo nabídlo. Obzvláště silný emocionální náboj přitahuje podobné zážitky.

Když se někdo cítí šťastný a spokojený, tak by měl z hlediska synchronicity jeho stav přetrvávat i do budoucnosti a dál se rozvíjet, pokud ovšem nezasáhnou nepříznivé okolnosti. Ale ony zasahují, takový je život a je na každém, jak si s nimi poradí. Pokud se jejich vlivu poddá, negativní emoce zaplní jeho psychiku a tentokrát synchronicita ovlivňuje budoucnost proti němu. Je tedy nutné ovlivňovat svoji psychiku tak, aby synchronicita pracovala pro nás, a ne proti nám. Přeladění negativního pohledu na svět v pozitivní vede k radikálním změnám a všechno kolem vás se začne měnit k lepšímu.

Nikdo však neví, jak to přesně funguje. Pokud by totiž někomu byl znám přesný a plně funkční mechanismus k získání a dokázání čehokoliv, pochopil by život, Vesmír a Boha. Člověk je ale sdílný, časem by své tajemství předal dál a dokážete si představit, jaká anarchie by na tomto světě zavládla? Každý by si okamžitě podle tohoto postupu začal plnit své touhy a sny. Každý člověk by chtěl stále víc a víc, až by to Vesmír neustál a zhroutil by se. Proto Vesmír ve své nekonečné moudrosti zavedl jistá omezení, která nám něco takového nikdy nedovolí. Nebo alespoň do té doby, než budeme mít jakési zatím nedefinovatelné uvědomění. Možná ho ale nezískáme nikdy, protože by život přestal být životem.

Z tohoto důvodu se nám plní jen něco, cosi okamžitě, cosi po čase a něco třeba, když už jsme na to zapomněli nebo o to ani neusilujeme a nechceme to. A určitá přání se realizují v poněkud jiné podobě, než jsme původně zamýšleli, zatímco jiná přesně kopírují naše představy. Paradoxem je, že pokud se díváme na poličku s knihami a letmo nás napadne naprosto nepodstatná negativní myšlenka bez jakékoliv energie a emocí, že by ona polička mohla jednou spadnout, může se následující den odebrat k zemi. Zatímco tisíce pozitivních myšlenek plných emocí a nabitých energií záměru a odhodlání na nějaké vlastní touhy nevyvolají žádnou reakci a zůstávají bez odezvy. Nikdo na tento paradox nedokáže odpovědět a nemá smysl ho řešit nebo se jím zabývat, protože by nás to odrazovalo od našich přání a způsobovalo to v hlavě zmatek a nejistotu. Jedinou vaší jistotou je mít trpělivost a vytrvalost a vše, co chcete, se jednou splní.

Položme si otázku, kdo nebo co je Bůh. Je to snad člověk - bytost, individualita? Ani dávní či současní filosofové a myslitelé nedokáží Boha definovat. Víra není něco, co nás svazuje, omezuje a přikazuje nám, jak máme žít. Víra je naopak tím, co nás vnitřně osvobozuje a povznáší, co dává našemu životu smysl. Boha můžete vidět ve všem a máte pravdu. Bůh je láska, Vesmír, pravda, krása, princip života nebi snad život sám. Ano, to vše je Bůh a každý z nás ho má kousek ve své duši. Vesmír a Bůh je v podstatě totéž.

Vesmír a Bůh vám dávají to, co vidí ve vašich myšlenkách a představách, ale tvůrci svého života jste vy a Vesmír se mu může (ale také nemusí) přizpůsobit. Dalo by se s nadsázkou říci, že vám pomáhá, mění podmínky, a že vám otevírá možnosti k realizaci vlastního života - vede vás na základě vašich přání, poskytuje vám prostředky a umožňuje konjunkturu. Tvoříte však vy svým myšlením a následně činy. Zbavte se lákavých teorií, že řeknete Vesmíru, ať něco udělá, a on to udělá. Vesmír nic za vás neudělá, musíte se přičinit sami, Vesmír vám může pouze napomoci.

Každý člověk má svůj vlastní svět. Pokud si ho začneme cílevědomě a racionálně tvořit myšlenkami, představami a vnímáním, Vesmír ho akceptuje, přijme a umožní nám jeho realizaci. Zapomeňte na osud a karmy, ve hvězdách je napsáno jen jedno: "Co chceš, to dostaneš". A jediné, co Vesmír sám rozhodl a bez vašeho přičinění vám prostřednictvím vašich rodičů dal, je váš život, vaše existence s nekonečnými možnostmi a svobodnou vůlí vybrat si. A to je obrovský dar, za který bychom mu měli denně děkovat. Nechtějme tedy po Vesmíru, aby za nás rozhodoval a tvořil náš život. Chtějme po něm, aby nám pomohl, když se rozhodneme vylézt na horu a dodal nám sílu, abychom to dokázali. Jeho pomoc je zásadní, přestože na horu vylezeme jen my sami.

To je asi tak vše podstatné z první části této kapitoly. Ve druhé části se Loyd pouští do interpretace kvantové fyziky a jejího propojení s tím, co bylo nastíněno v první části. Domnívám se, že se v této snaze pouští na můj vkus přece jenom na příliš tenký led, takže to tady reprodukovat nebudu. K mému nedělnímu rozjímání ta první část bohatě stačila.


komentářů: 2         



Komentáře (2)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
2
Lucifer * 14.04.2014, 12:30:25
Eriku, dík za upozornění na Vadima Zelanda. Našel jsem archiv Ovlivňování reality

http://uloz.to/xkMmay1/vadim-zeland-zip

a už jsem si ho stáhl.

1 Docela dobrý
Erik (neregistrovaný) 14.04.2014, 11:03:25

Ano-axiom který určitě platí-nikdo neví jak to doopravdy je- tajemství stvoření-Boha.
Celkem bych knihu hodnotil hodně vysoko-dobré je že je tam zmínka o knihách Vadima Zelanda...
Jak se chová energie přání...někdy proti vám..
Co je Buh- se v této úrovni stejně nadovíme-to bych nechal být ..
Spíš je to o tom čím bychom mohli být a jaký život mohli mít..

«     1     »