Dekapitace (západní) kultury

rubrika: Pel-mel


Jako lakmusový papírek už delší dobu vnímám něco, co se mi nelíbí. Nastává jakási dekapitace naší kultury. Tím myslím především kultury západní, k níž se bezesporu řadíme, ačkoli jsme byli v nedávné minulosti zařazeni více na východ, no a potom, když jsme otevřeli dveře na Západ, tak po původním nadšení se k nám zase valí spíš ten Východ. Ne starých asijských kultur, ale těch mnohem mladších odněkud ze zemí, kde se již včera snědlo to, co se mělo jíst zítra. Jenže to je jenom doprovodný jev toho, co se odehrává nejen u nás, ale i na celém Západě. Samovolná dekapitace každé kultury, každé vyspělé civilizace, byla v lidských dějinách vždy doprovázena okamžitou anihilací v podobě nájezdu mnohem primitivnějších tlup, které vytušily příležitost, jak parazitovat na výdobytcích samovolně dekapitovaných vyspělejších kultur.

 

Lucifer


Teď jistě čekáte, že ze mne vypadne nějaký filosofický traktát, který ten perex náležitým způsobem rozvine a jednoznačně zdokumentuje přesně to, co v něm bylo naznačeno. V tomto směru vás asi zklamu. Něco takového se v mé hlavě zatím jenom rodí. Rozhodl jsem se však navázat na spoustu všech svých předchozích pozorování na toto téma, o nichž jsem zde již mnohokráte referoval. Týká se to celé řady příspěvků, z nichž jedna řada se nazývala "Šílenství doby", poslední bylo Šílenství doby IV, kde jsou hned v perexu odkazy na ty předchozí, anebo Kulturní DDT či Skupinová hloupost podruhé.

 

Když jsem jel včera metrem do své instituce, sedl jsem si na sedačku u uličky k paní, kterou jsem v té chvíli nijak zvlášť nevnímal. Jediná sedačka naproti byla zatím prázdná. Ne však dlouho. Přistoupila maminka s kloučkem asi kolem pěti let a usadila ho na tu sedačku. Klouček měl v ruce sendvič, do něhož se rázně zakusoval a z něhož opadávaly drobky. Velmi slušně jsem naznačil té mamince, že se nachází v dopravním prostředku, a ne v restauraci či bufetu. Velice rázně mi odvětila, že jestli mi vadí tohle, tak jí vadí smradlaví bezdomovci. A teď se stalo něco, co jsem už po mnoho let nezažil, jelikož poslední dobou zažívám spíš to, že se na mě ostatní dívají blbě a někdy oni či ten oslovený mají tendenci mě až téměř fyzicky napadnout. Už jsem si na to zvykl.

 

Ani náhodou nejsem někdo, kdo by chtěl někoho buzerovat, stavět do haptáku, poučovat jak se má chovat atd. Odmalička jsem vyrůstal ve velmi liberálním duchu, a pokus se mi nějaký stupidní zákon či cokoli podobného nelíbilo, tak jsem se tomu nepodvoloval. Za minulého režimu to nebylo až tak zřídkavé, a to nepodvolení až tak jednoduché. Nikdy jsem to ale nečinil proto, abych se bouřil proti přirozené lidské kultivovanosti, proti kultuře – pouze proti tomu, co jsem považoval za kulturně nesmyslnou buzeraci. Ostatně ani dnes mi spousta byrokratických nesmyslů nejde po kůži a nejednou to dávám dost tvrdě najevo. Jenže tady jde o něco jiného. Ne o nesmyslnou byrokratickou buzeraci, ale o dekapitaci něčeho, proti čemu jsem se nikdy nechtěl bouřit. Proti tomu, co mi přinesla pozitivní lidská kultura založená na vzájemném lidském respektu a rozumném a efektivním soužití.

 

A co se mi tak neobyčejně nezvyklého stalo v tom metru?

 

Paní, co seděla vedle mě, se náhle ozvala a velmi rázně té mamince s kloučkem, který mezitím zcela nerušeně bufetoval, řekla, že tu žádné smradlavé bezdomovce nevidí. Maminka začala těmi kulturně dekapitačními zbraněmi hlomozit, ale ta paní vedle mě, mimochodem žena středního věku a lehce korpulentní, se nedala a ty míčky vracela zpět čopovaným backhandem. Už jsem nebyl tím hlavním „prudičem“, nicméně jsem se do toho pokusil zasáhnout logickým prohlášením, že když mi vadí smradlaví bezdomovci, tak to ještě neznamená, že tím pádem se zde mohu třeba vyčůrat. Lehce korpulentní, avšak velmi sympatická dáma po mém levém boku však převzala taktovku a ty čopované míčky rázně vracela na protější stěnu dekapitace lidské kultury.

 

Nebudu ten vcelku periferní příběh dále rozebírat, kolem se na toto téma dějí mnohem vážnější věci. Chtěl bych pouze říci, že takovou podporu své kulturní obrany jsem ani náhodou nečekal, takže se možná blýská na lepší časy. Není nic takového, čemu bych tak rád nechtěl věřit. Jde o to, že lidé, kteří si v sobě ještě zachovali jakési kulturní dědictví, by měli přestat potupně klopit hlavu se sebezáchovným reflexem, že by si ji mohli natlouct, a že těch pár mentálních deprivantů nemůže narušit jejich kruhy. Může.

 

Před časem jsem zde měl konflikt s biologem Janem Konvalinkou, který vzhledem ke své nevykořenitelné křesťanské víře nedokázal strávit můj nick Lucifer. Je prostě tak nábožensky založený, že je mu odporná představa, že se někdo označuje jako Lucifer. Světlonoš. O tom, odkud pochází tento pojem, zde již bylo diskutováno. Lucifer není nějaký Satanáš, který má v úmyslu zbořit křesťanskou víru. Původem dokonce není ani osobou. Ještě dříve než se zrodilo křesťanství, se pod pojmem Lucifer myslela hvězda, jež přináší světlo. Křesťani z toho udělali padlého anděla, jednoho z nejvyšších serafínů, no a potom něco jako ďábla, který ruší jejich křesťanské kruhy, zločince, který patří do pekla. Nesmysl.

 

Ten konflikt spočíval v tom, že jsem zde nadnesl úvahu, která se týkala šílenství doby, totiž že lidé jsou ve svém vzájemném vztahu na tom hůř, než třeba byli před sto a více lety. Argumentoval tím, že dnes žijeme v klidné a uspořádané době, zatímco ještě v první polovině dvacátého století jsme se ukrutně vraždili ve dvou světových válkách. Jenže ty dvě světové války vyvolaly jisté mocenské kruhy, ne běžní lidé, a na rozdíl od předchozích staletí měly k dispozici mnohem účinnější zbraně, jež jim dodal vědeckotechnický pokrok. Ve středověku, po pádu kulturně dekapitované říše Římské, se bojovalo mečem a podobnými jednoduchými zbraněmi, stejně jak v dávnověku, vládnoucí uskupení si tak hlídali své území atd. V dějinách lidstva to bylo běžné. Tu a tam vznikly kulturně vyspělejší říše, jako třeba antický Řím, které nabraly kulturní směr a z dalšího válečného dobývání svého okolí se snažily ustoupit (viz Pax Romana). No a pak se zhroutily ve své dekapitaci a okolní divoši je plenili. Normální vývoj lidské civilizace. Ovšem v těch dobách, kdy něco jako „Pax Romana“ fungovalo, se lidská kultura vyvíjela. Dnes už adekvátní primitivové nemají zapotřebí hlomozit zbraněmi, ani hromadného ničení. K dispozici jsou mnohem účinnější prostředky. A ty fungují na ještě horší dekapitačně kulturní úrovni.

 

Kulturní žumpa Západu již začíná přetékat. Je zcela jisté, že to ví i příslušné mocenské kruhy a není vyloučeno, že hledají, jak jinak, zase nějaké stupidní řešení. Je pozoruhodné, jak se dnes ze Západu podporují nejrůznější islámská bratrstva. Krátce před svým pádem do kolejí metra jsem zde napsal takovou vizi, kterou jsem nazval Islám, aniž bych tušil, čeho se pak dočkám, až se z toho pádu do kolejí metra zase probudím.

 

Je evidentní, že třeba něčím jako Islámem je možno tuhle dekadentní žumpu kultury vyčistit. Přemýšlejte, co vlastně chcete. Chtít absolutní anarchii, kdy se vykašlete na jakýkoli lidský respekt, kdy jsou vám u zadní části těla jakákoli pravidla soužití, nemá žádnou naději na úspěch. Velmi rychle tahle stupidní vize anihiluje a nahradí ji nějaký totalitní systém.

 

Takže jsem ten filosofický traktát, alespoň částečně, vlastně vytvořil… A to se samozřejmě může stát…

 

… A když jsem pak vystoupil z toho metra a procházel areálem instituce, jež zastřešuje instituce včetně té, v níž pracuji, tak uprostřed chodníku u Heyrovského ústavu jsem narazil na rozšlápnuté psí hovno…


komentářů: 10         



Komentáře (10)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

11 Vosy
xxx (neregistrovaný) 24.08.2013, 09:03:12
Jdou po vůni! A kdoví, co chtěla sdělit.

Lucifer
10
Lucifer * 23.08.2013, 22:47:57
Faktem je, xxx, že už nějakou dobu si s hmyzem rozumím (nemyslím teď ten lidský). Byly doby, kdy jsem po každém takovém hmyzovi vystartoval s nějakou plácačkou, a v případě těch s žihadly jsem pociťoval hrůzu, že to žihadlo do mě vrazí. Ta dnešní vosa byl skutečně přítulná. Furt nalétávala ke mně, ačkoli jsem ji mnohokráte vypoklonkoval, žihadlo měla v klidu ve futrálu, něco zkrátka hledala. Žádné zlostné bzučení, když jsem jí šťouchal tou čtvrtkou papíru zpět z okna ven. Měla k tomu jisté výhrady, ale nakonec vypadla. No a za chvíli se znovu zpět nasáčkovala. Roztomilý zážitek. Úžasný

9
xxx (neregistrovaný) 23.08.2013, 22:37:24
Ano, fotografie byla opět schválena...

S vosami se také pokouším domluvit, vyháním je novinami. Pravicovými.

Byl jednou jeden král, byl starý, už netěšil ho svět, netěšily ho dary, ten král rád jedl med...
Však to dál, Lucifere,znáte.

Lucifer. Posuny významu, zužování významu, rozšiřování významu slov, přenášení významu... To všechno se děje. Pro mne je v tom pojmenování už jen pohádková hravost.

Lucifer
8
Lucifer * 23.08.2013, 22:36:37
Ano, Ladislave, přesně tak. Když jsem ten nick zvolil někdy koncem minulého století, neměl jsem o těhle věcech ani páru, pouze někde v podvědomí jsem cítil, že už jsem o tom snad něco četl a že bych chtěl vystupovat jako Světlonoš. Samozřejmě, příliš jsem si fandil, velké břímě jsem vzal na svá bedra, ne vždy jsem ho unesl, ale časem jsem si na ten nick zvykl a rozhodl jsem se, že už ho měnit nebudu. Usmívající se

7 Lucifer exisoval
Ladislav Háva (neregistrovaný) * 23.08.2013, 21:29:35
Lucifer byla skutečná hvězda, přesněji řečeno byla to planeta sluneční soustavy. Byla tak jasná, že byla řazena mezi tři nejjasnější objekty na obloze v pořadí: Slunce, Velká jasná planeta, Měsíc
V knize Jeremiášovš (Jr-44/3,15-19) se Izraelitům vytýkalo, že slouží jiným bohům a pálí jim kadidlo.Izraelské ženy namítaly, že pouze s vědomím svých mužů pečou Kráovně nebes koláče, jimiž ji zpodobňují.
V knize Izajášově (Iz-14/12-15) se komentuje zmizení tak jasné hvězdy jako potlačení vzpoury nebeského anděla, který se chtěl povýšit na Boha a proto byl svržen do pekla.
Zmizení této planety s oblohy se událo okolo roku 1450 před Kr. Památkou na tuto událost byla tak zvaná „Egyptská tma“ kolem roku 1240 př.Kr.

Lucifer
6
Lucifer * 23.08.2013, 19:09:54
Celé odpoledne mě tady navštěvuje vosa. Je velice milá a přítulná a do všeho strká svůj vosí nos. Co tady hledá, netuším. Monitor s dekapitací naší kultury ji evidentně nezaujal. Už jsem ji asi patnáctkrát vyhnal z okna ven, ne drasticky, přítulně jsem ji ven postrkoval listem papíru a milým hlasem upozorňoval, ať si jde svůj vosí nos strkat někam do kytek. Úžasný

Lucifer
4
Lucifer * 23.08.2013, 18:07:11
K té dekapitační fotografii. Už jsem to tady jednou vysvětloval. Fotil jsem svůj obraz v zrcadle v koupelně, za mnou visí ručníky, před očima mám foťák a na krku luminiscenční kost, která visí až někam skoro do pasu. Tu kost jsem dostal od jedné ženy, která se zúčastnila jakéhosi komického pochodu zombií Prahou, a fotku jsem zhotovil po návratu z první letní koupele na Slapech (Nová Rabyně) po svém návratu z nemocnice v roce 2010.

Napadlo mě, že se k tomuhle tématu hodí, což, jak se zdá, bylo kvitováno.

Úžasný

3 Nesmrtelná He-La
xxx (neregistrovaný) 23.08.2013, 16:59:42
Strašné čtení.

S tím, že si příroda poradí bez kultury, máte, samozřejmě, pravdu. Vůbec nás nepotřebuje, potvora.
Ale vývoj ke kultuře směřuje, když už to vědomí jednou je. Uznáváme - li je.
Teilhard de Chardin se tou otázkou dost zabývá. Je přesvědčený, že zastavit se není možné, ani přes všechny kritické body, protože "... je tedy totální smrt, nepřekonatelná zeď, na niž by vědomí narazilo
a definitivně zmizelo,něčím neslučitelným s mechanismem reflektované aktivity , neboť okamžitě ruší jeho hybnou sílu."
" Něco "absolutního" je skryto v samém výkonu jeho(člověka) díla."
Všímáte si, jak se pořád v debatách vrací"smrt", "smrt"?

Měli bychom být veselejší. Asi.

2 Nesmrtelná černoška
St. Kocour (neregistrovaný) 23.08.2013, 10:51:05
Životaschopnost.
To je vlastnost na kultuře docela nezávislá. Možná doékonce s kulturou neslučitelná, antagonistická. Ale ta určuje, co bude.
Přečtěte si tohle: http://technet.idnes.cz/nesmrtelna-zena-hela-0rp-/veda.aspx?c=A130815_163414_veda_mla#utm_source=lidovky&utm_medium=text&utm_campaign=kolotoc

A pak nechte pracovat svou fantazii. Myslím, že zažijete katastrofickou SF jako já - pouhým domyšlením, \"co by kdyby\" a na druhé straně uvidíte až směšnou nabubřelost vědců a vyčůranost právníků, celé té naší \"západní\" kultury.
Ale biologické vlastnosti živé hmoty nakonec stejně vyhrají. Nad kulturou, kulturností, civilizací. Možná, že si Smrt už někde vyrábíme. Malou, ale nesmrtelnou. A jednou někdo zapomene pečlivě dovřít novodobou Pandořinu skříňku.
Ty budoucí živé buňky budou poraženy až když se z našeho Sluníčka stane rudý obr. Mrkající

1
Jenže (neregistrovaný) 23.08.2013, 09:49:17
Když dekapitaci demonstruje samotná fotografie...

Jinak. Vždycky si přišlí barbaři přisvojili to lepší po původních obyvatelích. Třeba se to stát nemusí.
Ale je fakt, že přinášejí zdánlivě primitivní návrat : k půdě, rodině, pevným svazkům, rodovým klanům. I když se takový návrat jednotlivci třeba jeví jako nesnesitelný.

V trochu jiné rovině. Solženicyn po rozpadu SSSR psal o tom, že západní kultura přišla do Ruska v podobě špíny, která tam vtéká pod vraty. Protože tak to všem vyhovuje.
Jsme líní, líní, sledujeme svůj pád s klidem.

«     1     »