Pozitivní myšlení

rubrika: Pel-mel


Horké léto se náhle zakabonilo, ochladilo se, zapršelo si… z tropů jsme se přenesli téměř do podzimu. Léto k nám jistě ještě nakoukne, nakonec v podobě babího léta, ne však už s doprovodem oněch tropů. Není to zatím podzim, ale zakaboněné pozdní léto. Ten klimatický zvrat a k tomu ještě nějaké osobní problémy však ve mně vyvolaly jistý negativně depresivní stav. Už jsem upadal na mysli, když tu jsem si vzpomněl, že jsem tady nedávno ohlásil post scripta z Indigového světa, prvním z nich byla Víra hory přenáší. No a teď evidentně nastal čas, mnou zrovna chmurně vnímaný, abych přišel s tím druhým.  

 

Lucifer


Svět patří optimistům. Očekávejte jen to nejlepší a to nejlepší si vás najde. Vždy a bez výjimek, pokud budete mít to správné myšlení, které zákonitě vede ke správnému chování, protože myšlenky jsou předchůdci všech činů. Bez myšlenek by nebyly činy. Váš život je fyzickým projevem vašich myšlenek. Jenže člověk má, ať chce nebo nechce, šedesát tisíc myšlenek denně! Jak to tedy udělat?

 

O pozitivním myšlení toho bylo napsáno mnoho. Přesto mu však většina lidí plně nerozumí nebo se jeho zásadami neřídí. Jsou lidé, kteří si myslí, že stačí být hodný nebo se celý den usmívat. V tom to ale není. Člověk se nemůže usmívat celý den, to dělají jedině snad blázni. Rovněž nedokáže být celý život hodný – občas musí umět říct sobě nebo jinému i něco nepříjemného, aby se posunul dál nebo aby někoho probral z omylu, ve kterém se dotyčný právě nachází a ovlivňuje mu život. A také musí umět říci NE, je-li to zapotřebí. Pozitivní člověk se primárně vyhýbá negativnímu myšlení. Negativní myšlení totiž způsobuje ztrátu energie, život je pak složen ze samých nepříjemných událostí a dlouhých mučivých období. Ničí člověku zdraví a zkracují mu život. Je kvůli tomu nemocný, unavený, svůj život vzdává a nechává se pasivně unášet. Nic pozitivního není schopen vytvořit, snad jen něco zničit, ve snaze pomstít se světu za svůj osud.

 

Když si užíváte života, čas pro vás běží relativně rychle. Nestárnete, vaše tělo se neopotřebovává a nemoci se vám vyhýbají, protože váš organismus funguje dokonale a na co se podíváte, to se vám podaří. Pozitivismus v tomto smyslu je emocionální vyrovnanost, svoboda a volnost, dobrá vůle a láska. Do ničeho se nenutíte, nikoho a nic včetně sebe neznásilňujete, volně plujete svým životem a prožívá ho naplno. Prototyp pozitivně myslícího člověka je optimistický a vyrovnaný pohodář s kladným přístupem k lidem, přírodě a obecně Vesmíru. Dobro se rozhodně vyplácí a produkuje vám v životě vlastní dobro, jak si ho představujete v rámci svých přání. Neznamená to, že nebudete mít emoce, nevzdáte se jich, jen je budete kontrolovat a poddávat se jim vědomě.

 

Jde o filosofii, životní styl založený na principu pozitivního vnímání života, dobré vůli, lásce a kráse, kterou najdete i tam, kde jiný nevidí. Neděláte to pro nikoho, kdo by vás sledoval a podle toho vás pak odměnil – odměňovat se budete sami podle toho, jak budete myslet a chovat se. Stejně tak vám nikdo neukládá žádné zkoušky ve smyslu, pokud to a ono vydržíte nebo zvládnete, cíle se splní. Všechno si určujete sami a vše, co se vám kdy přihodí, jste si do života přivolali svým předchozím myšlením a jednáním. Pokud se rozhodnete pro pozitivní myšlení, vaše emoce budou řízeny láskou, vděčností, radostí, vášní, štěstím, nadšením, radostným očekáváním, nadějí, spokojeností, zdravím atd. Pokud tyto pocity máte dnes, budete e mít i zítra, za týden, rok, zkrátka už po celý život.

 

Většina lidí se nachází v emocionální nerovnováze, která spolehlivě působí proti jejich cílům nebo obecně proti jakémukoliv pozitivnímu posunu života tam, kam by chtěli. Je způsobena zejména: žárlivostí, závistí, škodolibostí, negativními lidmi, vztekem, agresivitou, pesimismem, skepticismem, nenávistí atd. Jsou to železné těžké koule, které máme připoutány k nohám a životem je sobou vláčíme jako zátěž. Co dělat, abychom okovy, na kterých jsou upoutány, přesekali a zbavili se jich? Zaprvé změnit způsob myšlení a zadruhé si umět poradit s každou situací, se kterou se v životě setkáme. Nejdůležitější je začít a vytrvat, nevzdat to, i kdyby nám zpočátku „na hlavu padaly trakaře“.

 

Zdroj: Simon Loyd, Indigový svět - Transformace kreativních myšlenek do reality podle kvantové fyziky


komentářů: 11         



Komentáře (11)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Astra
11
Astra * 29.08.2013, 13:17:32
Ano, starý kocourku - ale u mě je to o těch fotkách tak, že mi vadí, že nedokážou zobrazit, jaká jsem. Jsem totiž úplně jiná než vypadám! Rozpačitý Hezky jste vyjádřil svoje právo na délku prázdnin S vyplazeným jazykem


10 Pro Astru
Starý kocour (neregistrovaný) 28.08.2013, 18:53:00
Tak to mám s prázdninami. Těším se na ně do momentu, než začnou. Pak už se totiž jenom zkracují. Čili jsem na tom přesně jak ten Hurvajs.
(I když poslední dva roky mě to už tak nebere, maje právo si prázdniny prodloužit ad libidum.) Mrkající

Jo a taky "se si" na fotkách nelíbím. No co dělat, ostatní se s tím, jak vypadám, asi museli smířit už dávno. Šlápnul vedle

Astra
9
Astra 28.08.2013, 08:43:56
(7) Starý kocoure, skepsí trpěl Hurvínek, který když jel na kolobrndě z kopce plakal, že zase pojede do kopce, a když do toho kopce tvrdě šlapal, smál se, že pojede z kopce.

Focení je bezva. Já fotím taky moc ráda, ale paradoxně se fotit nenechám, mám z focení své osoby fóbii. Toho bych se potřebovala zbavit já. Rozpačitý

Stella
8
Stella 27.08.2013, 22:27:13
Děkuji všem za moudré reakce. Rozumově se mnoho věcí přijmout dá, ale když jde do tuhého, emoce se těžko zvládají. Myslím vnitřně. Ono tu hraje roli mnoho věcí - včetně výchovy, bohužel. Mám svoje za sebou, s lecčím jsem se srovnala.

Já,Lucifere, moc na přeprogramování nevěřím. Na ty techniky všelijaké. Při cíleném odborném působení, pod dohledem,to jít určitě musí. Ale - jinak?

St. Kocoure, že je skepse bezvadná! A pořádná sebeironie - ta pomáhá mně.

Astra píše o boji s protivníkem. Já jsem se naučila spíš hlasitého protivníka ignorovat. Asi
takto: Říkej si, co chceš, na mne nemůžeš. Každopádně, jste, Astro, obdivuhodná!

Rezy - sláma tak voní! A kočky na ní spávají. Tam by mi nic nechybělo. To mluví vzpomínky na doby, kdy jsem pásla husy - opravdu.
Konec, mějte se dobře.
Luciferovi díky za inspiraci.

7 Postoje a postihy
Starý kocour (neregistrovaný) 27.08.2013, 20:34:13
Nechtěl jsem se vměšovat, protože moje životní "filosofie" je zcela jiná - ne negativismus, ale skepse. Vždy počítám s tím, že cokoliv může dopadnou špatně a možná ještě hůř. Víte jak je fajn, když si jeden uvědomí, že se zase spletl? Jakou mám z toho radost? Úžasný

K lidem "žumpám": Jsou, je jich poslední dobou víc a víc a jsou nebezpeční. Páchnou a pak si člověk začne myslet, že páchne celý svět. A sám se tak vlastně stane "žumpou". Řešení už tu naznačil Rezy. Dále od "žumpy" dále... Křičící

Když nemám náladu na lidi a byl bych zbytečně protivný - dělám to tak, že vezmu foťáky a jdu někam do ústraní fotit něco, co se fotit moc nedá. Že nic použitelného nedonesu není podstatné. Srovnám si tam pocity do své běžné, neagresivní skepse. Když jsem moc velký, scvrknu se, když zase malý - vyrostu. Mrkající

Ale - každý má jiné postupy jak se sebou vyjít. Hlavně se sám před sebou nepodělat. Usmívající se

Astra
6
Astra 27.08.2013, 13:47:50
(1)Člověk naladěný negativně nezmění svoje chování přes noc.Je to proces někdy i na pár let.Já jsem jednotka veskrze pozitivní, protože jsem si uvědomila (trvalo to fakt dlouho), že přijmu-li nevyhnutelné, budu v klidu. To jsou zlatá slova, která mám napsaná na čele. I pod ním. Zkraje jsem nevěřila, že už se mi ten přerod povedl, říkla jsem si - něco si namlouváš, holka, až zase spadne klec, uvidíš. Klece padaly a já jsem obstála. Tvrdím, že přerod je možný, máme-li dostatečně silnou chuť ho podstoupit. Je to tak - že kdo chce žít bez stresů, musí zcela a jasně pochopit, že nezmůže-li protivníka, protivník ho dostane. Je to dost silný boj, ale kdo "prozře" (v kom se ta pravda usadí pevně)- ten vyhrál. Je víc než vítěz.Jen jediná věc je v životě nevyhnutelná - musíme umřít. To je vše, co musíme. Jinak nemusíme nic, všechno můžeme. To je odpověď nejen Stelle.

Lucifer
5
Lucifer * 27.08.2013, 13:05:32
[1] Stello, může, stejně jako může přeprogramovat svoje podvědomí. Jsou situace, kdy mu pro přežití ani nic jiného nezbývá, tedy pokud si to vůbec uvědomuje. Vím, o čem mluvím. Dokonce si myslím, že jsem se dostal do stavu, kdy budu muset na sobě alespoň nějakou úpravu učinit.

rezy
4
rezy 27.08.2013, 10:27:03
díky za přání Stello, máme už týden sklizeno. Usmívající se Stihl jsem to do minulé neděle, takže pěkně za sucha a i slámu brácha slisoval suchou do balíků, takže má ted pohodu i když si jí nepřipouští a furt frflá. Snad nejvíc nespokojenců je mezi farmáři.

Stella
3
Stella 27.08.2013, 09:41:51
Opravdu se stává.
Sama si kolikrát uvědomím, jak otravuju ovzduší, a raději mizím. Několika lidem se
hodně zdálky vyhýbám, protože jejich stížnosti na svět jsou sice správné, ale otravné a otravující.
Máte, rezy, velkou výhodu toho kontaktu s půdou a pobytu venku vůbec - nedocenitelné!

Velice se divím, když je mi dobře, jak jsou najednou i ti nejprotivnější hodní a ochotní a jak to, že jsem si toho dosud nevšimla.
Jenomže: na rozkaz to nejde. Nebo ne vždycky.

Veselou sklizeň!

rezy
2
rezy 27.08.2013, 09:31:12
myslím, že pozitivní myšlení ovlivnuje víc, než bychom sami chtěli. Mrkající Na druhou stranu to funguje zaručeně. O žních jsem vypomáhal bráchovi a protože to je starej skuhral, ktery když otevře pusu, tak z něj padaj jen stížnosti na svět všeobecně, tak jsem byl rád, když se mi na kombajnu moc nemotal. Stačilo, aby si stoupnul na schudky a jednou se mnou objel pole a už se rozlítla litinová řemenice na pohon kosy. Ta řemenice nikdy nikomu takhle nepraskla, není důvod, a normálně se to bere jako naprosto nezničitelná záležitost. Těch případů bylo několik podobných a tak jsem mu řekl, aby mi u kraje pole nechal valník na obilí a šel si po svém. Kdo to má furt opravovat, že jo?

Stella
1
Stella 27.08.2013, 09:28:53
Jen si znovu, Lucifere, projděte ten předposlední odstavec. Nevěřím tomu, že člověk z vlastního rozhodnutí prostě může změnit způsob myšlení. Dané mu už osobnostním typem. Není v tom kus amerického huráoptimismu?
Můžu mít dobrou vůli, ale pokud nenarazím na něco - někoho - kdo mě v té snaze, byť nevědomky podpoří, půjde to hodně těžce.
Souhlasím s jednou věcí - oba pohledy na svět jsou velice nakažlivé! Takže: vybírat si a vybírat si, umět naslouchat.
Osobně tomu, co v předposledním odstavci je, opravdu věříte? Pochybuju!!
Čtyři západy slunce - trochu vyrovnanosti...

«     1     »