Jak bylo řečeno v perexu první části, druhá část je věnována pozitivním způsobům, jak se dostat z negativno stavu, který je zapříčiněn nějakou nepříjemnou či přímo tragickou událostí, a jak si poradit s negativním stavem, do něhož jsme se dostali více méně bezdůvodně.
Lucifer
Existuje metoda, jak se dostat z negativní události tak, abyste byli v lepším stavu, než jste byli před ní, (co tě nezabije, to tě posílí). V okamžiku, kdy vás potká jakákoliv na první pohled nešťastná událost, zastavte okamžitě negativní myšlenky, které z dané skutečnosti vyplývají. Zastavte se a začněte hledat možná pozitiva. Použijte pravidlo Buď a nebo. Buď to dokážete změnit, ovlivnit, pak to udělejte, nebo ne, pak k tomu změňte svůj postoj z negativního na pozitivní. Nic špatného neposuzujte podle toho, jak se to v daný okamžik mění, nýbrž jak by se to mohlo v budoucnosti příznivě vyvinout. Řekněte si třeba: „Kdyby se to nestalo, potkalo by mě něco mnohem horšího.“
Ať vás potká cokoliv, v žádném případě se nelitujte, nestěžujte si a odmítejte soucit, který k vám proudí z okolí. Zničíte tak snahu o pozitivní přístup k dané události. Představte si, že jste ztratili peněženku s vysokým obnosem. Každý s vámi soucítí, ale pro nikoho to vlastně nic neznamená, o nic nepřišel a jeho život to nijak neovlivní. Jakmile mu sejdete z očí, zapomene na to. Vypořádejte se s tím sami způsobem, že vás ztráta peněz dovede k mnohem vyššímu obnosu, a čekejte ho. To platí všeobecně. Po jakékoliv nepříjemné a tragické události mějte na paměti, že změnit to nebo se vrátit zpět nelze. Nic s tím již neuděláte, prostě se to stalo a tečka. Takže jediné, co lze udělat, je z toho něco vytěžit. V každém neúspěchu je zrod úspěchu. Neúspěch jako takový neexistuje, vyřaďte ho ze své slovní zásoby a nazývejte mechanismem vedoucím k cíli.
Můžete samozřejmě namítnout, že existují tragédie, které takto pojmout nelze. Na smrti někoho blízkého jistě nebudete hledat pozitiva. V takovém případě je nejlepší se přesvědčovat, že to tak z nějakého pro vás neznámého důvodu mělo být. Dejte si nějaký čas na truchlení, abyste se s ním vnitřně rozloučili, a pak začněte zase normálně žít. Uvědomte si, že kdybyste zemřeli vy, zcela určitě byste nechtěli, aby tím vaši blízcí roky trpěli, chřadli a trápili se.
Velice nebezpečný je hojně rozšířený přístup k událostem podle tohoto modelu: „Vždycky raději čekám, že to dopadne špatně, no a když to dopadne dobře, jsem potěšený, a když špatně, nic se nestalo, protože jsem to čekal a byl s tím smířený.“ Tento přístup je v podstatě patologický. Vlastně si takový člověk vsugeruje negativní výsledek, očekává ho a je s ním již dopředu smířen! Proč to dělá? Údajně, aby pak nebyl nepříjemně překvapen a nebylo mu z nepříznivého výsledku duševně zle. Takže to raději hned na začátku zahodí a snaží se sám před sebou tvářit jako flegmatik. Jeho vize neúspěchu se pak zákonitě plní, když si ji tak zvolil. To by také mohl takový člověk za čas říkat o svém zaměstnání: „Mzdu nečekám, ale když ji náhodou dostanu, budu potěšen…“ Naštěstí se lidé takovými řečmi neřídí doslovně, protože by šli celý život od neúspěchů k prohrám.
Nyní se podívejme, co dělat s depresivními stavy, které se zrodily v naší hlavě bez zjevných vnějších příčin. To první, co musíte udělat, když cítíte, že na vás bezdůvodně padají chmury, je změna. Jakákoliv změna – prostředí, činnosti, stavu, zkrátka čehokoliv, co je v dané situaci možné. Mějte po ruce vždy nějakou komedii, kterou si můžete pustit, věnujte se intimně svému partnerovi, pokud je zrovna na blízku, zabývejte se svými koníčky, udělejte si procházku nebo vyrazte někam na delší výlet, může pomoci trocha alkoholu, jít do společnosti, sport, relaxace atd. Deprese se obecně bojí slunce, které člověk vnímá pozitivně, takže pokud je hezky a teplo, lehněte si na chvíli třeba na balkon nebo na trávník před domem. Když jste v práci, řekněte kolegům něco veselého, čímž je vyprovokujete, že se nakazí a nějakým tím vtipem nebo historkou vám to oplatí.
Smích je obecně nejlepším lékem na depresivní stavy a chmury všeho druhu. Zní to paradoxně, ale lidé přežívali i v hrůzných koncentračních táborech, kde byla smrt jejich každodenní společnicí, jen díky humoru. Všimněte si, že děti jsou veselé a smějí se prakticky celý den. A ať se stane cokoliv, v pláči dlouho nesetrvávají a okamžitě zase začnou vyvádět a hrát si. Naproti tomu my dospělí máme i několik hodin špatnou náladu, ze které se nemůžeme dostat a jsme nepříjemní svému okolí. Každý z nás však byl dítětem a pozůstatky z něj má v sobě, využijte toho a začněte se chovat jako dítě, až to na vás padne. Zkuste se někdy na plačící dítě smát – rozesměje se také. Udělat to dospělému, hodí po vás popelník…
Velikým pomocníkem v boji proti nepříjemným náladám vám bude pozitivní myšlení. Nemůžete se trápit, když víte, že jste šťastní, když vše berete pozitivně a svět vidíte v pestrých barvách. A pokud sníte o svých cílech a živě si je představujete, víte, že bude lépe, víte, jaký krásný život vás čeká, splíny se nemají čeho chytit.
Kdo se zabývá filosofií a rozjímá o životě, jistě ho nesčetněkrát napadlo, proč existuje zlo. Veškeré takové přemýšlení vede k negativismu, protože člověk nabývá dojmu, že je svět krutý a zlý. Zlo není nedostatek dobra, ale jeho opakem jako rub líce a noc dne. Aby bylo dobro, musí být zlo. Každý si může vybrat, je v tom definována svoboda rozhodování. Vy jste si vybrali dobro a štěstí, budete ho tedy mít. Kolem sebe samozřejmě uvidíte spoustu zla, musíte jeho existenci přirozeně přijmout a nepoddávat se mu. Jistá evoluční teorie tvrdí, že zlo je nutné k tomu, aby se lidstvo posunulo dál, aby byl pokrok. Jiná tvrdí, že určité zlo předchází mnohem většímu zlu, které by mělo katastrofální dopad. Teorií je mnoho, odpovědi žádné a nám tedy nezbývá nic jiného než zlo kolem nás brát jako součást života.
Někteří lidé se znepokojují přemýšlením nad tím, proč umírají nevinné děti. Pokud karma neexistuje a trestný bumerang nemá za co přiletět, proč jsou tito andílci oběťmi nemocí, havárií a válek? Nikdo vám tuto otázku nezodpoví. Takové rozjímání vytváří pořádnou dávku negativity. Svět vám začne připadat nespravedlivý a jako místo, kde neplatí žádné zákony. Tak to ovšem není, všechno, co se stane, má svůj důvod, jen tomu nerozumíme.
Negativní emoce si mnohdy způsobujeme sami tím, že neřešíme to, co řešit máme nebo dokonce musíme. Jako příklad si uveďme bolavý zub. Člověk, raději než by si na patnáct minut sedl do zubařského křesla, návštěvu lékaře odkládá a několik dní mu tato bolest ničí náladu. Když se vám postaví do cesty něco, co můžete jednoduše vyřešit, tak to neodkládejte. Nejde jen o zdravotní problémy, ale často i o úplné prkotiny z běžného života. A teď si přestavte, že takových banálních, ale neřešených problémů máte více. Přepadají vás od rána do večera a celý den tak máte zbytečně náladu pod psa. Cokoliv můžete vyřešit teď hned, tak to udělejte a zbavte se toho. Budete pak mít čistou hlavu a jasnou mysl.
V souvislosti s negativními myšlenkami a stavy je třeba na závěr zmínit ještě strach. Dnešní civilizovaný člověk si pěstuje nejrůznější obavy. Nemá smysl je potlačovat, jsou jak míč na vodě, který když zatlačíte silou pod hladinu, tak v okamžiku, když ztratíte pozornost a povolíte, vyskočí posílen energií, kterou jste mu dali. Veškeré obavy je třeba v klidu rozebrat a zjistit, co vám chtějí říct. Zjistíte, že jsou neodůvodněné a že jste si je vytvořili sami, abyste se jimi strašili a trápili. Vytvořte si v hlavě optimistického flegmatika a ten už se o ně postará. Jakmile se nějaký strach nebo obava objeví, řekne: „Je to nesmysl, a i kdyby nebyl, nevadí. Třeba to tak má být, abych se mohl dostat ke svým cílům. To všechno se uvidí.“ V každém případě se vyvarujte nějaké své obavy vyslovovat před někým, kdo by je s vámi sdílel! Dali byste jim velkou energii, kterou by dotyčný podpořil a navýšil.
Zdroj: Simon Loyd, Indigový svět - Transformace kreativních myšlenek do reality podle kvantové fyziky
16.09.2013, 00:00:15 Publikoval Luciferkomentářů: 9