Neviditelný čert

Vzhledem k tomu, že drtivá většina lidí, obzvláště pak u nás, se obklopuje nejedním zvířecím mazlíčkem, dá se předpokládat, že zvířata z hlouposti nepodezřívá. Ba naopak, často je považuje za mnohem chytřejší než třeba své nepříliš přátelské sousedy. A není vyloučeno, že se občas ani nemýlí, neb na rozdíl od zvířat se dnešní konzumní člověk často stává obětí skupinové hlouposti (viz třeba Nuda nebo poslední odstavec v Chat a vulgarismy). U domácích mazlíčků to však nemusí být vždy až tak pravdou. Týká se to především psů, kteří jsou na člověku závislí nejvíce, a svého „páníčka“ svým způsobem věrně kopírují. Na druhém konci této stupnice jsou kočky, které si vždy dělají, co chtějí, jelikož jsou to samostatné jednotky (umí kupříkladu samostatně jezdit autobusem). A pokud jde o zvířata, jimž býti domácím mazlíčkem nebylo dopřáno, tak třeba Inteligentní potkan, který svým IQ trumfne leckterého lidského jedince konzumního typu. A nyní se pojďme podívat, co o tom píše ve svém mikroeseji František Koukolík:

Lucifer

Milovník zvířat, který by nevěřil, že zvířata myslí a nejsou hloupá, pravděpodobně neexistuje. Otázka je, co se myslí pojmem myšlení. Pro současnou neurovědu začíná být pojem myšlení zastaralý. Myšlení totiž není jediný proces, ale jejich soubor. Myšlení souvisí s činností dalších poznávacích funkcí, například orientovanou pozorností, pamětí, rozhodováním a řešením problémů, komunikací, u lidí tedy i s jazykem, vědomím, schopností vcítit se neboli empatií, tvorbou a užíváním nástrojů. Stejně jako u lidí je možné činnost těchto funkcí ověřovat testováním. U pokusných primátů se užívají i funkční zobrazovací metody, které ukazují, kde, co a jak se v jejich mozku děje při zátěži nějakou úlohou.

Nejrozvinutější poznávací funkce mezi ptáky má africký papoušek šedý. Dokáže spojovat lidská slova s jejich významy a tvořit jednoduché věty. Stará tradice mluví o moudrosti havranů, moderní výzkum potvrzuje vysoce rozvinuté poznávací schopnosti některých havranovitých, která se například ve tvorbě nástrojů blíží šimpanzům. Orientace tažných ptáků létajících v noci závisí například na tom, že se naučí polohu souhvězdí. Jestliže jsou vychováváni pod umělým hvězdným nebem, odchýlí se při svém letu o úhel, jímž je pootočeno umělé hvězdné nebe vůči skutečnosti. Holubi jsou nositeli obecného pojmu „člověk“. Poznávají mužská a ženská těla, jednotlivé tělesné části. Poznávají lidské tělo zezadu, zespodu i shora. Jako lidské poznávají tyto znaky i na fotografiích, poznají člověka, když je nahatý nebo v nezvyklém oděvu. Holubi rozlišují prý Picassovy obrazy od obrazů Monetových.

Za jednu z nejsložitějších poznávacích funkcí se považuje sebeuvědomování neboli jáství. Jáství by se dalo popsat například slovy, vidím a vím, že vidím, přitom vím, že jsem to já, kdo vidí. V plně vyvinuté podobě se objevuje u dětí v době, kdy se blíží čtvrtému roku věku. Jedním z testů, jimž se prokazuje možnost sebeuvědomování u zvířat, je užití zrcadla, v němž se zvíře poznává nebo nepoznává jako jedinec. Pokus dokázal, že alespoň dva delfíni chovaní v zajetí tuto schopnost mají. Když jim byly namalovány značky na neobvyklých místech, delfíni si je se zaujetím prohlíželi v zrcadlech, která měli v bazénu. Značek na svém druhovi si nevšímali. Jak známo, delfíni spolu komunikují hvízdáním a cvakavými zvuky. Je možné, že mají to, čemu bychom u lidí řekli jméno.

Vynikající jsou poznávací funkce primátů. Makakové, podobně jako malé děti, bezpečně rozlišují možné události od událostí, které se mimo pokusnou situaci stát nemohou, bez ohledu na to, že s takovou situací nemají zkušenost. Z toho plyne, že jsou podobně jako malé děti vybaveni vrozeným systémem, který rozlišuje fyzikálně možné od fyzikálně nemožného. Dalo by se říci, že tento vrozený systém mozku očekává, že se budou dít pouze fyzikálně možné věci – takže se nemůže stát, aby se rozkrojené jablko zase slepilo, stejně jako je nemožné, aby sklenice vody rozřízla jablko stejně, jako by to udělal nůž.

Co z toho plyne? Poznávací funkce a jejich svazek, jemuž říkáme myšlení nebo inteligence, se objevuje nezávisle na sobě v různých dobách u zcela odlišných živočišných druhů a vede až k dnešnímu člověku. Jejich výkonnost u svých mazlíčků zřejmě někdy podceňujeme. Zvířata mohou mít nečekané psychické vlastnosti a můžou být velmi inteligentní.

Zdroj: František Koukolík, Martin Dokoupil - Otázky současné vědy (Soubor mikroesejí)

20.10.2013, 00:00:19   Publikoval Luciferkomentářů: 15