Uplynul rok, když jsem tady vypustil pohádku Dušičková. Když jsem si ji teď znovu přečetl, pochopil jsem, že takovou pohádku už nikdy nenapíšu. Něco tak mocného, co se ve mně odehrávalo, když jsem ji psal, se už nikdy odehrávat nebude. Jsou věci, které se mohou stát jen jednou.
Lucifer
Dnešní den je svátkem těch, kteří už odešli. Lidé si tak připomínají své blízké, s nimiž už nemohou být. Vlastně mohou, ale jenom ve své duši.
Svátkům jsem se vždy vyhýbal. Jako dorostenec jsem sice slavil své narozeniny, ale (abych vám nalil čistého vína) hlavně proto, že to byla příležitost k radostnému juchání v opojení nejrůznějších alkoholem obdařených moků. Jako dítě jsem ještě vnímal Vánoce, ovšem ne jako pohanský svátek či tradici narození Ježíše Krista, ale proto, že se mi líbil vánoční stromek a těšil jsem se na dárky, a kromě toho byly prázdniny a takový příjemný vůkol se prostírající klid. Teprve s příchodem Neviditelného čerta jsem si na nějaký ten svátek občas vzpomněl, ale v zásadě se svátkům spíše vyhýbám a narozeniny už neslavím.
Pro ten dnešní svátek činím výjimku. Ne proto, že bych si myslel, že by naši milí, kteří už mezi námi nejsou, měli mít jednou v roce svátek (vzpomínat na ně by nemělo být vymezeno jedním dnem v roce), ale prostě proto, že se to ve mně po roce shodou okolností nakupilo.
Každý tu jsme jenom na nějaký čas. To ale naznamená, že něco z nás, když už tu nebudeme, nepřetrvá především v myslích těch, jimž jsme byli ať už milí, nebo nemilí. Něco po nás vždycky zůstane. Jak dlouho to přetrvá, v co se to časem přerodí, to si dnes netroufám z jakéhokoli myšlenkového pohledu rozebírat. Některé věci se slovem rozebírat nedají, dají se pouze cítit. A ten cit se dá předat zase jenom citem; žádný písemný kód si s tím v plném rozsahu neporadí. Možná se k tomu blíží tou nejvyšší poezií obdařeni básníci; poezii však dnes nechme stranou.
A to by tak asi bylo k dnešnímu svátku těch, kteří už odešli, všechno. Netřeba žádných vzletných slov, netřeba to rozebírat ad ultimum jako třeba při novoročním projevu nějakého státníka, který ze sebe souká balíček jakýchsi nic neříkajících frází.
Všem, kteří tento dušičkový svátek využijí ke skutečnému a ničím nearanžovanému setkání se svými již zde nepobývajícími blízkými ve své duši, přeji, aby se jim to povedlo. Aby je ve své duši zase našli.
02.11.2013, 00:00:25 Publikoval Luciferkomentářů: 14