Dušičková

rubrika: Pohádky


Tahle pohádka bude o princi a princezně, jejichž jména nejsou vůbec důležitá. Říkejme jim tedy On a Ona.

Lucifer


Někde v rameni Oriona jedné galaxie byla taková obyčejná hvězda, a na třetí planetě od ní se v jednom městě jedné malé země nejdříve narodila Ona a za krátký čas i On. Oba vyrůstali v malém království svých rodičů a o sobě neměli ani tušení. Uplynuly roky, On se vydal studovat vyšší školu do jiného města a občas se do svého města vracel.

Jednou se stalo, že svá studia musel přerušit, zakotvil zpět v malém království svých rodičů, kde se na nějaký čas uchýlil do samoty. Stalo se tak v zimě. Když však přicházelo jaro, začínal pozvolna svou celu opouštět a někdy počátkem léta se v pátek vypravil na jeden kopeček, kde se nacházela restaurace, v níž se každý pátek scházela místní jurodivá bohéma. Tu restauraci relativně brzy zavírali a jedna skupinka bohémských jurodivců se vydala do středu města, kde se nacházela vinárna, kde zase až tak brzy nezavírali. Ta vinárna se nazývala Myslivna nebo tak nějak, asi proto, že se tam dalo v noci lovit.

On se připletl k jednomu stolu, kde seděla taková spíše filosoficky založená společnost, v níž se také nacházela Ona. Tehdy ji spatřil poprvé. Když se dva lidi potkají a dají se dohromady, bývají ty začátky obvykle neskonale úžasné, krásné a příjemné. On a Ona se však u toho stolu hned zkraje pustili do poměrně tvrdé konfrontace. Skoro v ničem spolu nesouhlasili a vraceli si argumenty jako boxeři rukavicemi v ringu. Nastal okamžik, kdy se On rozhodl, že Myslivnu opustí, neboť se cítil již poněkud unavený. Když vyšel před Myslivnu, tak tam znenadání narazil na Onu. Byla krásná noc, nad hlavami jim svítily hvězdy, a poněvadž On se v nich občas shlížel, tak přerušil prvotní mlčení, ukázal nahoru a řekl jí, že támhle a támhle jsou různá souhvězdí, tahle hvězda se jmenuje nějak a támhleta zase jinak. Ona se dívala nahoru, a pak spolu odešli, aby se ráno probudili vedle sebe.

On a Ona byli tak neskonale jinak založení, že takové dva materiály dát dohromady by si netroufl ani slovutný alchymista. Jenže On a Ona se dohromady dali. A tak se začala jejich společná cesta, kdy se střídaly okamžiky, v nichž se dívali na hvězdy, s okamžiky, kdy boxerské rukavice létaly vzduchem. I přesto však to bylo stále. Jenže pak nastal okamžik, kdy se od sebe začali vzdalovat. On i Ona si vybudovali svoji vlastní celu, v níž žili zcela po svém, a vídali se jakoby v mlhách. Roky běžely, On si hlídal své, Ona taky své. Spolu se vídali způsobem, na který si zvykli, občas se střetli v ringu, ale jinak ta léta běžela, jako by všechno bylo v pořádku, a oba snili své sny.

A pak se najednou všechno změnilo. On utrpěl těžký úraz, Ona ho chodila navštěvovat do nemocnice a četla mu z jedné z jeho nejoblíbenějších knížek, když se nacházel v umělém spánku. On se nakonec vrátil zpět a Ona byla ráda. Jenže On se pokoušel najít znovu svoji cestu a někdy se neohlížel na nic, i na ni. Vše se jakoby vracelo zpět do normálu, když tu nastala další změna. Ona ucítila nějaký zvláštní neklid, jako by se před ní začínala otevírat brána do tmy, z níž by se už jako On nemusela vrátit. Začala ho opět hledat. On si toho všiml, ale ne natolik, aby to zcela pochopil. Ona pak najednou odešla a On to konečně, avšak pozdě pochopil.

On se cítil naprosto zmateně a bloudil svým lesem jako slepý. Trvalo nějaký čas, než pochopil, že Ona se už nevrátí, a najednou si uvědomil, že i přes všechny ty rozbroje by si to přál. Pochopil též, že teď už by věděl, jak ten tak neskonale nesourodý, avšak osudem určený vztah dát dohromady tak, aby On i Ona dospěli ke svému vzájemnému štěstí. Jenže to už nebylo možné.

Jedno však ví jistě. Ona v jeho duši zůstane navždy taková, jaká byla, když se spolu před noční vinárnou v jednom Bílém městě dívali na hvězdy.

 


komentářů: 6         



Komentáře (6)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

8
Zuzana (neregistrovaný) 06.11.2012, 22:57:09
Verim, ze to nebylo mineno tak, ze ONA musela odejit, aby ON prisel na to, nac predtim mozna neprisel - ale hlavne jsem moc rada, ze se tu tento clanek objevil a dekuji za nej. ONA byla jedinecna.




Lucifer
2
Lucifer * 02.11.2012, 19:55:42
Anno, dík za komentář.

1
Anna Kopecký (neregistrovaný) 02.11.2012, 19:37:05
Něco za něco. Kdyby Ona neodešla, On by na nic takovýho nepřišel.

Smrt je fakt, který definuje život. Teprve až když si ji člověk opravdově uvědomí, anebo když se jej velmi blízko dotkne, může začít chápat, co je život.

«     1     »