Jak jste si jistě všimli, ponechal jsem oslavu prvního májového dne Stelle a jejímu pojednání o nejrůznějších zástupcích početných a velmi členitých rodin Hmyzových. Astře se z toho výčtu nejvíce zalíbili mravenci, a tak přispěchala s dodatečným videem o vybetonovaném mraveništi. Jak jsem si ve Věštecké středě posledního dne v dubnu postěžoval, že když už je první májový den zcela nesmyslně označen za Svátek práce, proč se tedy neslaví prací, ale neumětelským poflakováním, tak ti mravenci s pomocí Stelly a Astry vlastně dorazili jako na zavolání, jelikož reprezentují jednu z nejpracovitějších rodin Hmyzových. Ani dnes či zítra se k májovým oslavám nepřipojím, dostatečně vyčerpávajícím způsobem jsem si to odbyl už v Sobotní předmájové. Dnešní příspěvek z úplně jiného soudku je tento týden mým posledním, jelikož víkend jsem galantně přenechal Astře; za ty prvomájové mravence si to bezpochyby zaslouží. Vracím se ke knížce o manipulantech od Jana Jílka v návaznosti na její zde druhý vstup Lidé a manipulace II, přičemž ten třetí bude kromě rozdílu mezi hodnocením a názorem věnován asertivitě.
Lucifer
Jedním z častých omylů při pochopení rozdílu mezi hodnocením a názorem (kritikou) je přesvědčení, že vyslovením nějakého tvrzení o tom, jaký někdo je, vyjadřuji názor. Říci o někom, že je takový, nebo makový, vždy znamená, že jej hodnotím. Bez ohledu na to, jestli pozitivně, nebo negativně. Problém je v tom, že hodnocením se každý staví do role soudce, který ví, jak je to správně. Popis chování a emočního stavu toho či onoho jedince, popřípadě upozornění na důsledky tahového chování není hodnocením toho či onoho jedince, ale názorem, jak jeho projevy vnímáme.
Opíjí-li se někdo do němoty, jistě má pro své jednání důvod, nebo jej alespoň předstírá. Nemusí se nám jeho chování líbit a nemusíme ho napodobovat. Dokonce si můžeme myslet, že opíjet se do němoty není výhodné ani pro něj, ani pro jeho okolí. Nemusíme si však přitom myslet, že ten člověk je špatný. Prostě jen něco nezvládá. Svoje vztahy, vášně atd. Problém začíná tehdy, když se vás ten člověk pokusí dostat do situace, v níž vás žádá o solidaritu a zkouší od vás dostat na své pití peníze. Stejně tak žena či muž, kteří se chtějí zcela na základě přirozeného chování seznámit s mužem nebo ženou, a při odmítnutí začnou negativně hodnotit toho, který je odmítne.
Když odmítnete setrvat v něčí společnosti, přispět na alkohol, podpořit čin, který z vašeho hlediska není košer, můžete se dozvědět, že jste idiot, sobec, sebestředný atp. Nebo když odmítnete akceptovat něčí pohled na svět, můžete se dozvědět, že považujete svůj názor za jediný správný; tedy že jste sebestředný egoista, co nebere ohled na druhé, především pak ne jejich potřeby. Což je v očích manipulantů tím největším zločinem.
V tréninku asertivity jsou lidé připravováni právě na to, jak zvládnout tlak okolí, který je obrovský, jak uhájit svou samostatnost a rozhodnutí dělat jen to, co uznají za vhodné. Odmítnout požadavek znamená odmítnout požadavek, nikoliv člověka. V asertivitě vycvičený člověk chápe tento rozdíl, který odmítají manipulanti připustit. Asertivní člověk ví, že odmítnout například návštěvu kina neznamená nedostatek lásky, ale pouze nechuť jít do kina. Manipulant bude tvrdit, že v takovém případě, i když padáte na hubu, máte se přemoci a projevit svou lásku tím, že jdete do kina s milovanou osobou. Vůbec si nepoloží otázku, jestli by projevem lásky nebylo, že se třeba vzdá svého požadavku a tomu unavenému třeba uvaří kafe a řekne: „Vím, že toho máš dost, tak se zabavím, pro tuhle chvíli si najdu jinou zábavu a tebe nechám odpočívat.“ Manipulant, který ví, co je správný odpočinek, správný názor, správný cíl, nikdy nepřipustí takovou situaci a vždy se pod záminkou dobra pro toho druhého pokusí prosadit svoje potřeby.
Odmítnutý manipulant vždycky nasadí všechny síly, které má, aby druhého dostal pod svou kontrolu, pod svou vládu, a žádná sebemenší příležitost mu není dost malá, aby ji nevyužil. Povede spor (a je zásadní rozdíl mezi sporem a konfliktem) až do úplného vítězství a zdeptání protivníka. Spor, který nikdy nezastaví, dokud není poražen protivník, anebo dokud sám neleží v krvi. Je lhostejné, jestli se jedná o spor, jak se správně míchá omáčka, smaží vánoční kapr či jestli je správné, když spolu souloží dva muži, nebo dvě ženy.
Pro manipulanta není ve sporu oddechu, není tam místa pro dohodu. Manipulant nezná kompromis, který by byl výhodný pro obě strany, nezná dohodu, jež je výhodná pro všechny. Manipulant zná jen porážku nebo vítězství.
Mezi způsoby manipulace patří i záměrné zamlžování, nedoříkávání vět, četní myšlenek, podsouvání úmyslů, které by ten druhý mohl mít. Opakování tvrzení o skutečnostech, jež nejsou potvrzené. To vše slouží ke znejistění druhé strany. Oblíbeným manipulačním trikem, který neasertivní jedinci používají, je požadavek, aby ten druhý byl bez emocí a projevů. Vyžadují na něm naprostý nadhled, emoční plochost, schopnost diskutovat bez omezení až do naprostého vyčerpání. Nejste-li takoví a dokážete-li projevit své emoce či nedáte-li si vzít na ně právo, zjistíte, že se manipulátoři cítí ve vaší přítomnosti minimálně stejně nepříjemně, jak se snaží dostat do emoční nepohody vás. Manipulant, který zjistí, že mu asertivitu používající jedinec bez jakýchkoliv vytáček oznámí, že už nevidí důvod k jakékoli další diskusi, se přestane cítit v pohodě.
Jedním důvodem, proč začátečníci opouštějí asertivní chování, které se naučili v kurzu, je strach z toho, že je druzí přestanou milovat. Obávají se, že ztratí svou cenu. Podlehnou strachu, že se bez těch druhých neobejdou. Uvěří, že druzí mají větší cenu než oni sami. Vůbec si neuvědomí, že tím, jak jsou tlačeni do jiných pozic, jsou tím tlakem vlastně oceňováni. Starý trik: „Dám najevo, že nemáš pro mne cenu, a pak od tebe lacino dostanu, co potřebuji.“ Dokáže-li začátečník nepodlehnout tomu tlaku, s údivem zjistí, že svým asertivním postojem nutí ty druhé, neasertivní, aby ho respektovali; má pro ně totiž větší cenu; najednou se ti druzí od něj nevzdalují, ale stále se drží v jeho blízkosti a snaží se změnit jeho rozhodnutí žít podle svých představ.
Zdroj: Jan Jílek, Lidé a manipulace
02.05.2014, 00:00:20 Publikoval Luciferkomentářů: 17