Co je platno člověku… (Život, s.r.o.)

rubrika: Pel-mel


Homer Simpson co chvíli provede nějakou zlomyslnost sousedovi. Má štěstí, že profesionálního křesťana Flanderse jen tak něco nevyvede z míry. Žlutí pánové spolu většinou mluví přes plot, protože neradi dávají druhému nahlédnout do svého domova. Člověk se má chovat zdvořile, ale odsud posud, můj dům můj hrad po americku. Být mezi lidmi, a přece sám, zajistit si, abych nikoho nepotřeboval a aby nikdo nepotřeboval mě. I v tom jsou seriálové postavičky typické.

 

Stella


Kdy to v Americe začalo?

 

Na počátku 20. století se začal u nejbohatší vrstvy prosazovat konzumní životní styl budováním domů, které napodobovaly francouzské zámky a britská sídla. Vznikala luxusní předměstí vyznačující se klidným prostředím a absencí menšin. Protože Henry Ford hlásal, že základním právem je vlastnit automobil, prosazoval také myšlenku, že je zbytečné rozvíjet železnici: Bylo tedy nutné k novým předměstím stavět lepší silnice. Společnost General Motors se (ve vlastním zájmu) zasloužila o likvidaci tramvajových i autobusových linek. Ulice přestaly sloužit chodcům, dětem a prodejcům – přivlastnila si je auta.

 

Lobbisté přesvědčili vládu, že je kvůli obraně země nezbytné budovat dálnice. V čele těchto snah stál ministr obrany, který byl předtím ředitelem General Motors. Vyvlastňovaly se osídlené oblasti, statisíce lidí se musely přestěhovat. Na zájmy a protesty samospráv nikdo nebral zřetel. Chudé vrstvy se přesouvaly do městských center nebo do odlehlých oblastí. Později se pro ně stavěla sídliště.

 

Spoluúčast státu

 

Silnice se stavěly tak, aby je pokud možno nepoužívaly nežádoucí osoby. Protože by do lepších předměstí mohli přijíždět autobusem černoši, silniční nadjezdy měly takovou výšku, aby pod nimi autobus nemohl projet. Žít na předměstí tedy vyžadovalo vlastnit automobil. Zatímco nedávno bylo ve městě možné pohodlně dojít na nádraží, nyní se budovala parkoviště, křižovatky, autoservisy. Lidé už se nepotkávali. Cestovali odděleně, ve svých vozech. Životní styl se stal produktem korporací. Obyvatelé předměstí se domnívali, že prožívají splnění amerického snu. Tím, že si postupně opatřovali vlastní domy i méně majetní, nikoho nenapadlo vyvolávat pracovní nepokoje. Všichni museli splácet půjčku, a tak se stali poddajnějšími a pracovitějšími.

 

Za Franklina D. Roosevelta vznikl program Úřad pro přesídlení. Byla postavena tři nová města. Ale pro finanční náročnost vláda přestala výstavbu měst platit a vytvořila zákony a předpisy, které umožnily milionům obyvatel, aby získaly vlastní dům prostřednictvím volného trhu. Půjčit si na opravu domu bylo dražší než si postavit nový. Realitní spekulanti velmi úspěšně a vědomě rozeštvávali rasy. Někdy bylo v podmínkách bydlení přímo vedeno, že ve čtvrti nesmějí bydlet židi a černoši.

 

Domečky

 

Veliký rozmach výstavby domů pro jednu rodinu nastal ve 40. letech. Vláda na ně poskytovala hypotéky v jakékoli výši. Vycházela z toho, že péče o dům a o pohodlí rodiny zajistí sociální klid. Proto podporovala nejužší rodiny a bránila spojování do větších skupin. Stanovila také šablonu pro všechny domy. K dispozici bylo 5 modelů uniformních domů. Vžila se kultura konformity. Předzahrádka s trávníkem, dům o čtyřech pokojích. S prostorem pro návštěvy se nepočítalo. Sousedé jsou nedaleko, ale odděleni. Komunitní život neexistuje. Ostatně, je nezbytné dojíždět daleko za prací a po návratu vylepšovat svůj dům. Žádné centrum, žádné obchůdky, žádná hasičská zbrojnice… (Na rynku)

 

Nakupování

 

A tak se stalo, že v některých městech (spíš místech) se jediným jediným fungujícím odvětvím stalo – nakupování. Příkladem je Birkdale Village v Severní Karolíně. Vypadá jako příjemné městečko s malými domy, ale ve skutečnosti jde o nákupní areál s velikými parkovišti. 99 % těch, kteří zde přes den pobývají, sem dojíždí. Přitom architekt měl původně úplně jinou představu. Chtěl vybudovat město podle představ „nového urbanismu“ Jane Jacobsové. Tedy menší město v evropském stylu.

 

Proč se plán nezdařil? Nejspíš proto, že město nevzniklo zdola a pomalu. Přirozenou cestou. Ti nemnozí obyvatelé mají Birkdale rádi, ale netvoří komunitu. Bydlení si pronajímají, nejsou na sobě nijak závislí, nic nevytvářejí. Fluktuace je zde veliká. Korporátní sektor může s územím dělat, co chce. Občanský život neexistuje.

 

Zprvu Američané nakupovali u dálnic, v jednotlivých volně stojících budovách. Rakouský architekt Victor Gruen v roce 1956 postavil v Minneapolis první obchodní centrum, The Southdale Center. Gruen měl dobrý plán: obnovit kulturní hodnoty poztrácené při decentralizovaném způsobu života. K jeho centru patřily pošta, knihovna, klubovny. Ale promotéři a spekulanti byli mocnější… Rozvinuly se nové obory, jako „atmosférika“, věda o manipulaci zákazníků. (Je výhodnější, když lidé uvnitř centra nevnímají, jaká je denní doba, cestou z parkoviště mají 3x změnit směr, bloudí pak uvnitř bez cíle – a vidí víc. Obchod voní, hraje hudba.)

 

V 90. letech už se hovoří o pokročilé behaviorální a environmentální manipulaci. U většího pultu je nám trapné koupit něco malého… Existuje fenomén zvaný Gruenův transfer. Videokamery ukázaly, že po vstupu do nákupního centra nám poklesne čelist a pohled se stane tupým. Člověk se změní v zákazníka hledajícího produkt. (Ve filmovém hororu Úsvit mrtvých vystupují zombíci, kteří bloumají obchodním centrem a očekávají oživení.) Další vývojový stupeň obchodních center představují centra tematická. Stará chátrající architektura uvnitř měst posloužila jako mnohem zajímavější nákupní centrum, jako zábavní muzeum. A šlo se dál: podobně posloužily celé čtvrti. Vrcholem je přeměna starého Times Square v „simulaci sebe sama“, již Russkoff nazývá disneyfikací.

 

Nedáme se?

 

Korporatizace měst omezuje jejich přirozené ekosystémy. Zjednodušuje vývoj lokalit. Mění lidské chování tak, aby vyhovovalo společnostem. Není zde žádné místo pro tvořivou kulturu. Poté, kdy prezident Truman podepsal roku 1946 zákon o duševním zdraví národa, začaly korporace najímat psychoanalytiky, aby zformovali nového Američana. Příslušní psychologové vycházeli z přesvědčení, že největší problémy vyřeší konzumní způsob života. Apelovali na lidi jako na jednotlivce (po zkušenostech s manipulací davu v Německu). Vzniklo mnoho poraden za účelem přimět jedince, aby se přizpůsobil. O změně světa se neuvažovalo…

 

Dnes je populární neuromarketing. Jedinec je testován přístrojem na magnetickou rezonanci, měří se jeho pozornost vteřinu po vteřině, zjišťuje se emocionální reakce i paměť. Zpětná vazba mezi počítači a mozky jednotlivců. Zapojila se medicína! Slibným spotřebitelem je mládež. Té je nezbytné potvrdit, že „rodiče jsou kreténi, učitelé magoři a dobře mládeži rozumí jen korporátní sponzor.“ Jenom on mladé osvobodí.

 

Stalo se módou citovat Malcolma Caldwella, (Bod zlomu, Mžik), který vystupuje jako sociolog, ale jeho knihy vycházející z představy o hloupých masách, síle sebedůvěry, vhodném čase a vhodném místě… Domnívá se, že je možné dostat něco za nic. Oslavuje automatické fungování mysli místo úvahy. Hovoří o „impulzivní nervové aktivitě“ a o významu povrchních dojmů. Podceňuje lidské poznání a popírá jeho význam. Caldwell není sám. V tom, že lidi jsou lehce manipulovatelná masa, s níž si korporace mohou dělat, co chtějí, mu přitakávají i dobře placení lingvisté a psychologové. „Vědci přišli na to, že…“

 

Závěrem:

 

Kladu si otázku, proč právě v převážně protestantské Americe se do takové míry prosadil ideál konzumního života. Vždyť jednou ze stěžejních myšlenek náboženské výchovy mládeže bylo Matoušovo: „Nebo co jest platno člověku, by pak všecken svět získal, a své duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou?“

 

Víckrát se v komentářích Neviditelného čerta diskutovalo o médiích, o vlivu reklamy, o radostech a strastech nakupování. Nedávno Anna přišla s tím, že pobyt v nákupním centru musí neblaze poznamenat duševní zdraví. Dokážeme si udržet odstup od všudypřítomného balastu, jenž se už stal součástí vzduchu, který dýcháme? Zdá se, že při osobitosti většiny postav soustředěných kolem blogu… žádný strach!

 

Zdroj: Rushkoff, Douglas: Život, s.r.o., Argo/Dokořán, Praha 2014


komentářů: 26         



Komentáře (26)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

26
Anna Kopecký (neregistrovaný) 29.03.2015, 13:07:31
(25) tak přijdu večer na návštěvu, ale asi až hodně pozdě, kdybyste už spal, nevadí, nechte mi kafe hřát na kamnech Mrkající

ps: diskuze není o přesvědčování
http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse

25
Starý kocour (neregistrovaný) 29.03.2015, 12:18:48
Ano Anno, někdo považuje za nemožné se bavit s člověkem, který má jiný názor. Třeba jen na něco. To mi nevadí. Řeknu, co si myslím a byv požádán i proč si to myslím - a to je všechno. Nepřesvědčuji a nepřeji si být přesvědčován.
===
Celý život spolupracuji s lidmi, kteří na spoustui věcí mají jiný názor než já - a jde to. Musí to jít a bez nenávisti nebo pohrdání.

P.S.: Byl jsem mrznout u dálnice, abych si vyfotil tu slavnou americkou kolonu. Mávali mi jak zběsilí a usmívali se i v té zimě od ucha k uchu. Sympaťáci.

Po obědě o tom napíši na svůj blog: "Jak jsem vítal Američany". Úžasný

Stella
24
Stella 29.03.2015, 10:23:04
Anno, to je tou přecitlivělostí... Mrkající Někde se to vyřeší rvačkou v hospodě.
Proto to téma, které je nejkontroverznější, vždycky pokud možno zůstává stranou. Ostatně - jiné blogy jsou ho plné.
Ale bubáky jsem já myslela uvnitř - v hlavě.

23
Anna Kopecký (neregistrovaný) 29.03.2015, 09:34:00
bubáci.... bubáci.... víte, čemu tu na nč nerozumím? že když jeden vysloví svůj názor a druhý má jiný, že se to tu jaksi zadrhne (zašprajcne), jakoby názorová pluralita byla něco nepěkného, nevhodného či co... Různorodost lidských postojů, názorů, hodnot je přece normální věc a problém může způsobit jen, schovává-li se... když nemůže nebo neumí být vyjevena... dobré ráno Usmívající se

Stella
22
Stella 28.03.2015, 17:28:29
Když se bubáci uvnitř porvou... Křičící
A dnes dobrý Klíma v LN.

21
Anna Kopecký (neregistrovaný) 28.03.2015, 16:14:40
Ano, Respekt.

Bubáky do skříně nezavírat! Mrkající

Stella
20
Stella 28.03.2015, 11:29:03
Anna shrnula víceméně postoj většiny z nás.
Angela (Respekt?) to řekla přesně, má své zkušenosti.
Dnes pěkně Pithart v MfDnes.

Občas to z nás musí ven, je to marný, je to marný.
Ten stres z informační povodně, která se přes nás valí, je holt veliký. Těžko to v klidu ustát. A zdá se, že v současnosti jde, bohužel, o hodně, možná o úplně nejvíc. Pak není divu.

Kocour je natolik velkorysý, že určitě neuteče daleko. A omlouvat se snad nemusí! Jo (tož), seník tu nad tak úplně není... Ale hoří zde, to zase ano. Lepší, než doutnat.
Usmívající se

astra2
19
astra2 28.03.2015, 10:21:16
Odeslalo se mi to nějak samo, ale chtěla jsem ještě dodat, že ani vy, ani já a ani nikdo další nebude spasitelem. Rozmíšky malé i velké většinou vznikají z maličkostí, na které se nabalují další a další problémy...... Zamračený Ahoj

astra2
18
astra2 28.03.2015, 10:16:50
Kocoure, prosím vás, nemizte. Kolem nás je tolik zla a neštěstí, že mi připadá strašně smutný tahat to ještě sem. Všichni víme, co se děje, a všichni víme, že mít radost ze života je vzácná vlastnost. Můžeme si to pořád ještě dovolit. Tak bychom si to měli považovat, hýčkat a nepřivolávat bubáky na místo, kde je pořád ještě rajský klid.To není moje pštrosí politika, to je pouhý pud sebezáchovy.

17 Omluva
StK (neregistrovaný) 28.03.2015, 09:51:11
...Dokážeme si udržet odstup od všudypřítomného balastu, jenž se už stal součástí vzduchu, který dýcháme? Zdá se, že při osobitosti většiny postav soustředěných kolem blogu… žádný strach(?)...

Mrzí mě, že jedna moje poznámka způsobila diskuzi, která tady není obvyklá, kterou si tu majitel blogu asi ani nepřeje. Omlouvám se, netušil jsem, že škrtám sirkou v seníku. Už mlčím - a raději mizím.
Šlápnul vedle

16
Anna Kopecký (neregistrovaný) 27.03.2015, 23:01:19
Ty vado, co to nevidím, tady se propírá politika??

Nenávist k Rusku nepociťuji ani za mák, stejně jako jsem ji nepociťovala v době před revolucí. To by snad ani člověk, který někdy slyšel Šostakoviče, četl Čechova, viděl Jeřábi táhnou nebo Unaveni sluncem atdatd nebo má pár ruských přátel/známých pociťovat nemůže. Silnou nechuť jsem měla, co pamatuju, k Brežněvovi, silnou ji mám k Putinovi, ale zrovna tak jsem měla zásadní averzi na politiku G.W.Bushe, například. Kritikou vůči politice USA nešetřím a pokládám ji za zaslouženou. Ohledně Ruska platí totéž.

Jsme svědky propagandistické války, bojuje se na všech stranách, nedělám si iluze o hodnověrnosti informací žádné z nich. Souhlasím však s Merkelovou, která řekla v nějakém rozhovoru cca toto: lidi na západě si neumí představit, že by politik naprosto lhal, ano, politik trochu lže, přifukuje, zamlčuje, co se mu nehodí, takže pravda je pak někde uprostřed; v kágébé proškolenému Putinovi nevěřte nikdy, žádná pravda uprostřed, tenhle typ totalitní lži člověk žijící dlouhodobě v demokratické společnosti nezná, nemá s tím zkušenost.

Billboard s fotografií V. Havla pověsila na muzeum na Václavském náměstí soukromá instituce DOX (Centrum současného umění), je to fotografie fotografa Oldřicha Škáchy a dali ji tam v souvislosti s happeningem, který se na Václaváku konal u příležitosti 25. výročí sametové. http://www.festivalsvobody.cz/projekty/centrum-soucasneho-umeni-dox/havel-navzdy/ Billboard už by měl být asi dávno pryč, ale "strašný zážitek", když jdu kolem, z toho nemám. Jestli mám nějaké strašné zážitky s billboardy, tak je to billboardová lobby, které jdou politici na ruku, takže domy, ulice, silnice, příroda jsou doslova zasajrajtěny reklamou.

Prezident Zeman si kritiku zaslouží. Samozřejmě ne tu hloupou bulvární. Zásadní kritiku si zaslouží za své angažmá ve vrcholné politice, kde se pohybuje od samého porevolučního začátku dodnes (s výjimkou sedmi let trucování), za spoluúčast na tvorbě "divokého" (bez pravidel) kapitalismu, kritiku si zaslouží za oposmlouvu, olovo, bamberg, mus, kritiku si coby prezident zaslouží za vulgárnost, za "nešťastné" výroky doma i v zahraničí, právě proto, že "jednou je řádně zvolený první občan Česka", musí/měl by slova i činy volit s rozmyslem.

Stella
15
Stella 27.03.2015, 21:33:12
Ono je fakt, že prezident je jednou prezident a má chápat sílu symbolu a rozlišovat. Neschovávat se za mrtvé. Uctívat oběti na místě důstojném, nepodlézat velmistru propagandy dobře nastudované také od Hitlera a Goebbelse. P. byl v NDR velmi pilný žák.

Prezident zastupuje stát navenek a zodpovídá se jeho občanům. Nepoletí jako soukromá osoba ve volném čase za kamarádem z dětství. To s nějakou kavárnou nemá vůbec nic společného. To je Zemanovo ignorantství.

http://www.lidovky.cz/machacek-sankce-nejsou-cenzura-dz4-/monitor-jana-machacka.aspx?c=A150326_135547_monitor-jana-machacka_mct

A dost tady. Ahoj

Lucifer
14
Lucifer * 27.03.2015, 21:16:47
Mimochodem, Starý kocoure, druhou světovou válku začal Hitler v přátelském objetí se Stalinem, přičemž prvním soustem tohoto souručenství bylo Polsko. Tahle slavnostní zahajovací zabíjačka byla ze strany sovětů kulminována masakrem zhruba 22 000 Poláků, především důstojníků a inteligence, v Katyni. Kam se hrabe Kim Čong-un. Ten bude na té oslavě ostatně jenom jako maskot. Úžasný

Lucifer
13
Lucifer * 27.03.2015, 21:04:49
To je dobře, že na tu oslavu do Moskvy Miloš jede, bude tam i Kim Čong-un. Šikanovat za to Miloše je samozřejmě naprostá zpupnost pražské lumpenkavárny. A sahat na vlast Rusům je samozřejmě nechutné. Pokud sahají Rusové na vlast Ukrajincům, tak je to chutné. Kdo není s námi, je proti nám tady bezpochyby hlásají vrazi z volstrýtu. Putin s tím nemá nic společného, a proto je dobře, tak nějak vyvážené mezi +1 a -1, aby tam zajel Miloš, protože je to naše nejvyšší hlava a s Kim Čong-unem si jistě velmi plodně popovídá. Rusové nebo Ukrajinci s naším českým občanstvím se jistě nemají proč bát Putina. Mimochodem, poloviční Polák? No tak to se nemáš čím chlubit, Starý kocoure, jelikož jsi napůl kompletně -1. Poláci adorují americký vojenský konvoj a Rusy cítí jako štětinu v zadku.

Ale už dost, zbytek mě fakt nezajímá. S vyplazeným jazykem

12 V diskuzi se má diskutovat,ne?
StK (neregistrovaný) 27.03.2015, 20:40:41
Nemám \"kamarády\" ani z Ruska, ani z Ukrajiny. Jsou to prostě lidé, se kterými pracuji a občas(!) se bavíme i o politice.
A je to tak, jak jsem napsal. Jsou to lidé, kteří se před desetiletími vydali na Západ za lepším životem.
To za prvé - takže nějaká úporná \"láska k vlasti\", nacionalismus u nich nejspíš nebyl. Při cestě na západ zjistili, že tady, v Kotlince, se dá docela slušně žít a tak místo zastávky na své pouti za lepším si tu udělali cíl cesty. Už snad všichni mají české občanství.
To za druhé. Proto nemají ŽÁDNÝ důvod bát se Putina a jeho orgánů.
To za třetí. Nicméně, když jim někdo sahá na vlast, nesou to s nelibostí. To je otázka národní hrdosti. Tu my, Češi asi nemáme - snad jedině když se staneme mistry světa v hokeji. Kdo neskáče není Čech! Jako poloviční Polák ale ruskou hrdost na svou vlast chápu.
====
Sypání kýblů špíny na kohokoliv(!) beru dost úkorně. O tom je vlastně celý můj blog. Vadí mi třeba šikanování Miloše Zemana, zda \"smí nebo nesmí\" jet do Ruska na oslavy 70-ti let konce II. WW považuji právě od \"pražské lumpenkavárny\" za zpupnost. Ty mrtvé ruské vojáky už asi nehodlají brát na vědomí. Nějak se jim nehodí do krámu. A hodlají poroučet i presidentovi. (Zemana jsem nevolil a jeho zvolení se mi nelíbí. Ale jednou je to řádně zvolený \"první občan\" Česka, tak co?)
===
A stmelování? Nevím, nejsem Rus a ruské weby čtu jen velmi občas a velmi nerad - tamní propaganda je o dost horší, než bývávala ta naše. Ruská propaganda mě ani neoslovuje (tady existuje několik proruských webů, určených Čechům) ale ani mi nevadí - není to moje záležitost. Nicméně - psal jsem o tom v článku na svém blogu a vidím, že budu muset napsat ještě jeden: Rozhodně odmítám, abychom se k sobě stále chovali podle hesla \"Kdo není s námi, je proti nám!\" Je víc postojů než +1 a -1.
Moje potíž je v tom, že nepodléhám, ani té, ani oné propagandě a řídím se vlastním rozumem a poznatky.
A to se tady moc nepěstuje. Nerozhodný
===
Ale už dost, zbytek je na mém blogu. Ahoj

«     1    2   »