Hodný, zlý a roztomilý

rubrika: Pel-mel


Nadešel čas, abych vám předložil první podrobnější reportáž z Psychopatova průvodce na cestě k úspěchu. Když jsem zde naposledy tento zdroj zmiňoval v krátkém příspěvku pod názvem V jednoduchosti je síla, něco takového jsem slíbil s tím, že přidám i vlastní zkušenosti. K tomu druhému jsem zatím ještě nedozrál, ale podařilo se mi už vyextrahovat první část knihy. Dozvíte se zhruba, jak funguje mozek psychopata ve stresové situaci, jaký je rozdíl mezi „hodným“ a „zlým“ psychopatem, jak nejen v zájmu sebe, ale i svého okolí využít některé psychopatické rysy, a že nějakého psychopata máme v sobě skoro všichni, což lze funkčním způsobem využít pouze tak, že se z nás stane „opálená osobnost“.

 

Lucifer


Psychopati mají zvláštní schopnost i v těch nejkrizovějších situacích zablokovat nelibou emocionální reakci, především strach. Řídící věží emocí, která střeží náš emoční vzdušný prostor a je zodpovědná za způsob, jakým věc cítíme, se nazývá amygdala. U psychopatů je však část vzdušného prostoru korespondující se strachem prázdná. Není v něm nic. Psychopati se dovedou nastavit do naprosto bezcitného stavu. A nejen to. Je celá řada psychopatických rysů, které mohou mít na ostatní lidi až skoro deprimující či přímo devastující vliv. Při správných okolnostech však mohou být leckteré psychopatické rysy velice užitečné. A to tehdy, když jsou využity v zájmu lidské společnosti. Ve všech krizových situacích jsou nejužitečnější lidé, kteří zachovávají klid a jsou schopni reagovat na požadavky okamžiku, a přitom si zachovat odstup a nadhled.

 

Psychopati se dokáží proměnit v naprosto chladné pozorovatele, něco jako mimozemšťany. Všechno, co ostatní považují za noční můru, je pro ně pouhá hra, kterou sledují bez jakýchkoli citových pohnutek. Analyzují ji a ve svém vlastním zájmu do ní zasahují v podobném rozpoložení mysli, jak to dělá třeba neurochirurg během těžké operace. Psychopati nechápu, proč si lidi dělají starosti s tím, co nemůžou ovlivnit, proč myslí na zítřek a přitom ignorují a kazí dnešek, proč si neujasní, co se kolem nich děje, aby s tím mohli pracovat, a místo toho se tím nechávají nervovat.

 

Pod pojmem psychopat si nyní přestavme zástupce specifické skupiny lidí s charakteristickou podmnožinou osobnostních rysů. Ta zahrnuje: bezohlednost; nebojácnost; impulzivitu; sebevědomí; soustředěnost; chladnokrevnost; mentální odolnost; šarm; charisma; omezenou empatii; nedostatek svědomí. Je to něco jako „psychopatův mixážní pult“, na němž každý z těchto rysů představuje šoupátko, jímž lze posunovat nahoru či dolů, nebo regulátor, kterým lze otáčet doprava či doleva. Neexistuje jedna jediná, objektivně „správná“ poloha, vyhovující všem a všemu. Nejefektivnější poloha závisí na NAČASOVÁNÍ a na OKOLNOSTECH, v nichž se právě nacházíte. Různá zaměstnání a profese vyžadují, aby byla některá šoupátka na mixážním pultu o něco výš než jiná – v této souvislosti můžeme mluvit o „INŽENÝRSKY PRECIZNÍ PSYCHOPATII“.

 

Abyste v jakémkoli povolání uspěli, potřebujete dvě věci: TALENT – sadu schopností nezbytných k výkonu určitého povolání; OPTIMÁLNÍ OSOBNOSTNÍ VYLADĚNÍ – unikátní konstelaci osobnostních rysů, umožňující využít v nejvyšší možné míře profesní dovednosti. Představte si třeba, že máte schopnosti potřebné k tomu stát se skvělým chirurgem – manuální zručnost, technické dovednosti a odborné vzdělání, jenže postrádáte schopnost se od pacienta, kterého operujete, EMOČNĚ ODPOUTAT.

 

Psychopaty můžeme rozdělit do několika skupin. Zásadní jsou dvě: „hodní“ a „zlí“. Mezi HODNÝM a ZLÝM psychopatem existují v podstatě tři hlavní rozdíly, vyvstávající z několika zásadních komponent, které utvářejí naše sociální prostředí. Jsou to: ostatní lidé; sociální kontext (interpersonální dynamika existující mezi lidmi v různých sociálních situacích); společnost jako celek. HODNÝ PSYCHOPAT: druhým lidem zbytečně či záměrně neubližuje; Je psychologicky flexibilní, schopný ovládat své chování podle momentální situace; psychopatické osobnostní rysy využívá ve prospěch společnosti. ZLÝ PSYCHOPAT: Druhé lidi bez výčitek svědomí nevybíravě zraňuje; Ovládací prvky na mixážním pultu má nastaveny na nebezpečně vysoký stupeň (v krajní poloze ztratily svoji regulační funkci); Následky jeho chování k ostatním vyjma sebe sama ho nezajímají. V prvním případě je psychopatie TALENT, ve druhém PROKLETÍ.

 

Dělicí čára mezi DOBRÝM a ZLÝM psychopatem však může být někdy téměř nepostřehnutelná. Dokonce můžeme být oběma psychopaty současně. Existují dva termíny, které poněkud splývají: FUNKČNÍ psychopat a ÚSPĚŠNÝ psychopat. Ve skutečnosti jsou ale zcela odlišné.

 

Říká se, že na samý vrchol se dostanou pouze dvě skupiny lidí: elita a lůza. Existují dvě odlišná tvrzení: 1. Psychopatické rysy vám pomohou stoupat po žebříčku nahoru – tedy budete ÚSPĚŠNÍ. 2. Psychopatické rysy vám pomohou lépe využít přirozené schopnosti – neboli z vás udělají FUNKČNÍ bytosti. Tyto dvě věci někdy ale nejdou dohromady. Prakticky v každém typu práce může vychytralý a odhodlaný psychopat zastrašovat, vydírat, pomlouvat a okecávat svou cestu na profesní vrchol, přičemž stejným stylem kamufluje také nedostatek profesní schopnosti. Takový jedinec může získat značnou moc a na první pohled být považován za ÚSPĚŠNÉHO. Je však také FUNKČNÍ? Ani náhodou.

 

Donedávna panovala shoda v tom, že psychopatem buď jste, nebo nejste. Na psychopatii se tudíž pohlíželo asi jako na vypínač světla. Světlo je totiž buď ZAPNUTÉ, nebo VYPNUTÉ – a je-li ZAPNUTÉ, je rozdíl docela evidentní. Nedávno však vědci vnesli do problematiky psychopatické mysli nové „světlo“. Přišli s tím, že psychopatie není záležitostí ZAPNUTÉHO nebo VYPNUTÉHO světla, ale mnohem pravděpodobněji jeho INTENZITY.

 

Pokud kupříkladu den co den lžete, ošklivě se spálíte a špatně dopadnou i lidé kolem vás. Projeví se u vás něco, co se dá nazvat RAKOVINOU osobnosti. Zato omezené se vystavení psychopatii vám může přinést podstatné výhody. Stane se z vás OPÁLENÁ osobnost – někdy i velmi roztomilá.

 

Zdroj: Andy McNab, Kevin Dutton: Psychopatův průvodce na cestě k úspěchu


komentářů: 3         



Komentáře (3)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

3 Kocourovi 50+
Milda (neregistrovaný) 17.05.2015, 21:38:35
Samozřejmě- něco vyrábět má smysl jenom, když ten výrobek najde odběratele.Je to, řekněme, uzavřený cyklus. Umělec, herec, spisovatel, vynálezce, obchodník dojde k názoru, že našel mezeru na trhu. Pokusí se tedy, tu mezeru vyplnit a samozřejmě musí o svém produktu informovat potenciální odběratele- diváky, čtenáře, podnikatele, zákazníky. Takže si hledá i cesty, jak to realizovat- lokální noviny, internet, těžší je to už s celostátními novinami nebo televizí, tam lítají už velké sumy za"jakoby" inzeráty. Ale dotěrnost v tomto smyslu nelze považovat za zlou vlastnost- autor sám je přesvědčen, že koná dobro. Neboť jeho produkt obšťastní lidstvo.

2 To Milda
Starý kocour (neregistrovaný) 15.05.2015, 09:20:04
A jak by měl být disponován třeba herec? Nebo malíř? Jeden se realizuje na jevišti, druhý si cosi šmudlí pod lesem nebo dokonce v ateliéru. Ale pak se musí snažit o výstavu. Dost nahlas. Nebo spisovatel - aby mu knížku vydali.

Nejsem si jist, jak tyhle dva - tři případy z daného materiálu hodný / zlý namíchat.

Mrkající

1 Zajímavý popis mentality
Milda (neregistrovaný) * 15.05.2015, 07:28:53
popisované varianty by si měl pro sebe aplikovat už mladý student, dnes je nějaká opravdu uznávaná kariéra, jak se v článku nazývá "úspěch" bez určité úrovně vzdělání nemyslitelná. Dalším předpokladem je určitá dravost, čili schopnost soutěžit.
Zde má každý mít jasno- určitá povolání nebo směry jsou lépe "ušity" na jeho psychiku, jiné naráží na jeho osobní limity.
Útlocitný mladík se jako chirurg bude stále sám deprimovat- ve vztahu k technice nebo jiným oborům, které nejsou spojeny s nutností odpoutat se od soucitu, bude naopak sám se sebou spokojený. Máme od dětství vyvinutý smysl pro spravedlnost- už pohádky nás tímto směrem školí. České dítě také miluje zvířátka- pozor, to není samozřejmé, třeba Turci do pejsků nebo kočiček kopou.
K tomu, aby se mladík stal řezníkem, musí mít jistou míru otrlosti. Jako advokát musí být také "všemi mastmi mazaný" jinak zůstane úspěch v nedosažitelné dálce. Kombinace řezník a advokát je ideální pro politiku.

«     1     »