V posledních víkendových střípcích a střepinách jsem vyjádřil pochybnost o tom, zda uskutečním poslední červnovou nedělní procházku. Učinil jsem tak z důvodu, který vám zatajím, který ale vedl k tomu, že jsem byl přesvědčený, že něco takového už do konce června neuskutečním. Avšak po probuzení do nedělního poledne se v mé mysli poznenáhlu vybavil jakýsi můj zcela vlastní tajný symbol. Ten mi pravil, že se mám vydat do Edenu a pokusit se přehrábnout přihrádky zlevněných knížek. Abyste tomu porozuměli, pod Edenem myslím jistou část pražské čtvrti Vršovice, především pak nákupní centrum nedaleko jakéhosi fotbalového stadionu v dosahu ulice Vršovická, k němuž mě váže můj zcela vlastní tajný symbol.
Lucifer
Přece jenom vám něco prozradím. Už je to nějaká řádka let, kdy mě k tomuto nákupnímu centru dovedla v jednom romantickém podzimním večeru jistá pozoruhodná bytost. Po svém probuzení z pádu do kolejí metra, když už ta bytost byla mimo hranice mého života, jsem tam několikrát zamířil a kromě jiného si oblíbil prodejnu zlevněných knížek. Pár jsem si jich tam zakoupil a něco z jejich obsahů se již zde objevilo. Pocítil jsem, že se tam musím opět vydat.
Hned u vchodu do zmíněné prodejny zlevněných knížek padl můj pohled na knížku v prvním stojanu, jejíž název zněl Tajný symbol. Trochu jsem si v ní zalistoval, a pak se vydal do útrob svatostánku zlevněných knížek na lov. Lovil jsem, jak jsem mohl, ale na nic zajímavého jsem nenarazil. Začínal jsem upadat do truchlivého stavu, ale v tom nejhorším jsem si vzpomenul, že u vchodu mě čeká Tajný symbol.
Často se stává, že něco hledáte, pak narazíte na zajímavou hromadu všeho možného, a to první, co vám padne z té obrovské hromady do oka, je to pravé, co hledáte. Jenže to hned nepochopíte. Domníváte se, že hned první zásah je zcela nepravděpodobně ten pravý, a pokračujete ve výzkumu zbytku té hromady. Často se stává, že to pravé si vás najde hned u vchodu. Čeká tam na vás, a pokud se v té hromadě neutopíte, tak se k tomu zase vrátíte.
A v tom je též jeden z těch tajných symbolů.
Knížku Tajný symbol, kterou jsem s jistým opožděním uzmul hned u vchodu do prodejny zlevněných knížek v Edenu, napsal jistý Peter Blackstock jako výkladový doprovod k bestselleru Dana Browna Ztracený symbol, jenž se týká svobodných zednářů, po staletí existující organizace opředené množstvím pověstí a předsudků.
Kromě prodejny zlevněných knížek se v nákupním komplexu Eden úplně nahoře nachází pizzerie s venkovní terasou. Tam jsem se s čerstvě nabitou knížkou usídlil, abych se zadumal nad dešifrací všech možných tajných i odtajněných symbolů svého žití, k čemuž jsem si dovolil popít tři skleničky velmi lahodného vína.
Počtení bylo vskutku inspirativní, i to víno, a obojí mě navedlo k úvaze, že bych mohl být členem svobodného zednářstva. Jenže ono by mě patrně nepřijalo. Proč? O tom z té knížky možná v blízké budoucnosti podám zprávu. Jedním z důvodů je, že nedokážu být stádní, ani na té nejvyšší úrovni. Což je patrně chyba, jelikož být solitérem je sice velmi skvostné, ale kromě vlastní skvostnosti se s tím povětšinou už nic jiného nedá dočinit.
Budu se nad sebou muset zamyslet. Mimochodem, nedávno jsem zde zmínil jezuity, k nimž patří i soudobý papež František. I jezuité mají se zednáři něco společného. Celý lidský svět je propletený nejrůznějšími konglomeráty, a každý sleduje stejný cíl v nejrůznějších provedeních.
Jako solitér ve výpovědní lhůtě přemýšlím, ke kterému lidskému konglomerátu se mám přidat. A očekávám, že hned u vchodu k němu narazím na ten nejdůležitější symbol, abych se už v jeho vnitřnostech nemusel zcela zbytečně přehrabávat.
29.06.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0