Soustřeďte se na svůj cíl, ne na své ego

rubrika: Pel-mel


Lidé se často ocitají v situaci, kdy chtějí dosáhnout nějakého cíle, ale dostanou se s někým jiným do sporu. Tak moc se přitom soustředí na to, aby spor vyhráli, aby dokázali, že ten druhý se mýlí a oni mají pravdu, že „ztratí nit“ a nakonec řeknou spoustu věcí, které říct nechtěli. Tak moc se soustředí na samotné vítězství, až zapomenou, čeho chtěli dosáhnout.

 

Lucifer


Jeden z autorů Psychopatova průvodce (Kevin Dutton) to zcela průzračně demonstruje na svém vlastním zážitku. Jednou v obchodě poslouchal hádku dvou chlapců o to, který z nich si vezme poslední láhev coly. Kluci se nedokázali dohodnout, takže do toho nakonec vstoupila jejich matka a nikdo nedostal nic. A přitom se ukázalo, že jeden chtěl colu proto, že měl žízeň, a druhý sbíral soutěžní kupóny z lahví. Kdyby jen maličko ustoupili a netrvali tak zarputile na vítězství, mohl každý dostat to, co chtěl.

 

V kritických situacích reagujte klidně, uvážlivě, z pozice síly a kontroly, nikoli emocionálně, iracionálně, polapeni v psychologickém matrixu, ovládaném někým jiným. Použijte analogii s požárem, jež byla zmíněna v krátké exkurzi do stejné kapitoly Psychopatova průvodce: Neberte si věci osobně.  Než se rozhoří požár ve fyzickém světě, může to trvat pouhý zlomek sekundy, to však není nic proti tomu, jak rychle se může šířit naším mozkem. Stejně jako skuteční hasiči máme před sebou pořádný kus práce. Ke vzniku a rozšíření požáru, ať už fyzického nebo mentálního, jsou vždy zapotřebí tři složky: Jiskra, Materiál a Kyslík. Musíte zjistit: příčinou požáru, rozněcující Jiskru (co vám dotyčný řekl nebo udělal); jaký Materiál oheň spaluje (vaše konkrétní interpretace toho, co řekl nebo udělal); co je Kyslíkem, který oheň udržuje při životě (nechcete ztratit tvář; chcete být respektováni; nechcete, aby vás někdo iritoval).

 

Po vzdálených evolučních bratrancích jsme zdědili něco jako teritoriální instinkt. Ten nevyplouvá na povrch pouze v záležitostech fyzické suverenity, jako jsou státní hranice, laťkové ploty či vyklápěcí stolky v letadle. Dostává se do popředí i tehdy, když máme pocit, že jsou narušeny hranice našich psychologických teritoriálních vod. Vědecké studie ukázaly, že oblasti mozku, které se aktivují, když cítíme fyzickou bolest, se aktivují i ve chvíli, kdy cítíme mentální bolest.

 

Zatímco fyzická zdatnost posiluje postavení řekněme vlka či racka, to naše posiluje zdatnost psychologická. A kdykoli máme pocit, že naše postavení (práva, privilegia, to, kým jsme atp.) někdo narušil, zareagujeme stejně jako vlk nebo racek, když zaznamená, že si jiný vlk nebo racek vykračuje po jeho území. Okamžitě po něm vystartujeme a snažíme se ho zahnat. To, co děláme, děláme na základě přísných pravidel z naší evoluční minulosti, ne z naší kulturní přítomnosti. Stejný aparát, kvůli němuž jsme v psychologických válkách o území zranitelní, nám však umožňuje se do nich nenechat zatáhnout, hledat raději diplomatické řešení a vojsko nasadit jinde.

 

Pokud vás z jakéhokoli důvodu někdo uráží, napadá nebo vámi manipuluje, pak problém není ve vás, ale v něm. Je to záležitost jeho osobnosti, ne vaší. Samozřejmě sám fakt, že si myslíte, že je to všechno o vás a ne o něm, je o vás. Jak kdysi řekla Eleanor Rooseveltová: „Nikdo vás nemůže ponížit bez vašeho svolení“. Až vám někdo řekne nebo udělá něco, co vám bude připadat nefér, nezahoďte obezřetnost za hlavu a nevrhněte se do plamenů. Zastavte se, o krok ustupte a vciťte se do protivníka. Možná jednal úplně z jiných úmyslů, než se vám na první pohled zdálo atd. A pak se zaměřte se na to, co můžete udělat vy, místo na to, co říká nebo dělá ten druhý.

 

Další rady autorů Psychopatova průvodce k tomuto tématu už zde rozebírat nebudu. Obstarejte si tu knížku a najděte si je tam sami. Na závěr bych zmínil jednu příhodu, jíž v této kapitole zmiňuje druhý autor (Andy McNab) a která se stala jeho spolubojovníkovi před několika lety v Indii:

 

Už několik hodin pochodoval v téměř čtyřicetistupňovém vedru, když narazil na zmrzlináře, který seděl u svého vozíku na kraji prašné cesty, daleko od civilizace. Zmrzlina ho nezajímala, chtěl jen něco k pití – byl úplně vysušený, a tak k němu zamířil a požádal ho o láhev vody. Prodavač mu ale oznámil, že právě zavřel na polední pauzu a znovu otevře až za hodinu.

„Ale já chci jen láhev vody,“ namítl ten chlápek.

Prodavač neustoupil.

„Vrať se za hodinu,“ řekl.

 

Nezbylo, než se posadit u cesty a čekat. Na míle daleko nebylo nic a nikdo. Natáhl se tedy do prachu pár metrů od prodavače. Oba tam seděli jako idioti a civěli na sebe. O padesát osm minut později se chlápek zvedl a znovu zkusil štěstí. Ten hajzl ale ukázal na hodinky a naznačil, že ještě pár minut zbývá.

 

Nakonec se prodavač na minutu přesně zvedl a postavil se za vozík. Otevřeno! Jenže po tom všem byl už chlápek nepříčetný.

„Vodu!“ zařval, zatímco si prodavač rozbaloval nanuka.

„Sorry,“ povídá ten hajzl, „vyprodáno.“

 

Redukovat komplexní rozhodnutí na dualistické, černobílé možnosti, když k tomu vůbec není důvod, je něco, v čem my lidé obzvlášť vynikáme, a tak není divu, že nás rozčílí, kdy úsilí o „všechno, nebo nic“ přinese nakonec to druhé.

 

Zdroj: Andy McNab, Kevin Dutton: Psychopatův průvodce na cestě k úspěchu


komentářů: 3         



Komentáře (3)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

3 Psychopat
StK (neregistrovaný) 27.08.2015, 20:31:55
Co mu došlo?

Že si tu hezkou redaktorku nenabrkne, protože je gay. Že je jen černoch. V "multikulturní" Americe.
Že se po něm bude žádat přijatelné chování ke kolegům, i když je gay a navíc černoch a nemá rád ani "hetéráky" ani "bělouše".
A že ty první dvě věci nedokáže změnit. Fátum.

Neřešitelná situace pro lidi, kteří se nedovedou smířit se svým osudem. Kdyby mu neprodali pistoli, asi by je rozsekal mačetou nebo požární sekyrkou. Bylo by víc krve a v TV víc čtverečků.

Zákaz prodeje zbraní, což vždy v těchto případech doporučuje pan president Obava nic nevyřeší. Kdo bude chtít zabít, zabije. Třeba autem.
Mlčící

Lucifer
2
Lucifer * 26.08.2015, 19:40:22
Tak nějak, StK. Kdoví co došlo tomuhle týpkovi:

http://zpravy.idnes.cz/strelba-v-primem-prenosu-usa-dii-/zahranicni.aspx?c=A150826_152615_zahranicni_mlb

Voda to asi nebyla.

1 Voda došla!
StK (neregistrovaný) 26.08.2015, 09:05:04
K poslední příhodě:
Tak se stávají zdánlivě nepochopitelné vraždy. Mrkající

«     1     »