Jak už jsem tady několikrát naznačil, závěrečný měsíc dohořívajícího roku budu věnovat komplexnímu úklidu ve své duši, a to až tak urputně, že na zápraží následujícího roku budu mít v hlavě kompletně vymalováno. Naprosto čistý prostor, do něhož budu moci bez ladu a skladu kupit zase vše nové, novější a nejnovější. Týká se to samozřejmě vědomé domény mé mozkové ubikace. Podvědomá doména zůstane neporušena, jelikož je něčím jako náhradním skladištěm všeho od mého narození nahromaděného harampádí. Je nesmysl si myslet, že vše, co jste kdy zažili, můžete ze svého života definitivně vymazat. Nemůžete. Co však můžete či spíše musíte, je, že to harampádí natvrdo uzavřete ve svém podzemním trezoru, do něhož budete nahlížet, jenom když si to vaše vědomá doména z těch či oněch důvodů bude žádat, a to ještě přes dostatečně vhodný filtr. Na úpatí nového roku ve své duši nechte prohánět čistý vítr.
Lucifer
Během absolutního úklidu mé vědomé duše se občas pozastavím u toho či onoho harampádí, které odnáším do trezoru svého podvědomého či spíše dočasně nevědomého podzemí. Zcela v klidu si ho prohlédnu, občas se i zasním, osvěžím se, objevím zase sebe z jiného času, a pak to zcela v klidu uskladním a třeba se k tomu už nikdy nevrátím, když nebudu chtít.
Posledně jsem to tady demonstroval Vánoční monstrancí z šestnáctého prosince roku 1998, nyní přicházím s vizážistickou úvahou z dvacátého prosince roku 2007. Až na malinkaté úpravy a dodatek písmenkového vizážisty z devatenáctého srpna roku 2000 je to tehdy napsaný text, takže předevčírem znamená osmnáctého prosince roku 2007:
Předevčírem jsem byl u holiče. Vlastně u holičky. Už delší dobu přemýšlím, proč říkat, že jdu k holiči, když si jdu nechat ostříhat vlasy. Říct, že jdu ke kadeřníkovi, mi připadá zženštilé. Jaký kadeřník! Nejdu si přece nechat dělat trvalou, ale jednoduše ostříhat. Léta mám s pojmenováním své holičky-kadeřnice problém. Až předevčírem mě to napadlo. Když jsem dorazil do svého kadeřního salónu, informoval jsem svojí kadeřnici, že jsem ji překlasifikoval na vlasovou vizážistku.
Vizážisté jsou výdobytkem postmoderní éry, kdy problém, co máte na sobě, jak máte zkadeřené vlasy, vyšisovaný ksicht či zdeformované končetiny atd., definitivně vyprovodil otázku, co máte v sobě respektive v hlavě, na smetiště kulturních dějin lidstva. Vizážista je komplexní povolání na úrovni umělecké činnosti, jehož úkolem je kupříkladu z nevzhledné, obtloustlé a zanedbané ženštiny či mužštiny vyrobit za pár minut s pomocí kosmetických přípravků a iluzionistických triků královnu krásy či lva salónů na jedno použití. Kromě vizážistů komplexního vzhledu mohou být také vizážisté specialisti – například vlasový vizážista alias holič-kadeřník.
Troufám si tvrdit, že, s ohledem na soudobou realitu, lze tuto terminologii zobecnit na jakoukoli lidskou činnost. Tak třeba – začněme z opačného konce – popelář je odpadkový vizážista, kominík je komínový vizážista, pokladník peněžní vizážista, kopáč výkopový vizážista, programátor programový vizážista, lékař zdravotní vizážista, fotbalista fotbalový vizážista, hajzlbába toaletní vizážistka, řezník masový vizážista, politik davový vizážista atd.
Plazmový fyzik plazmový vizážista a básník písmenkový vizážista.
Sentiment
Když padá na člověka sentiment
jako když skříň na něj padá
plná loňského listí
sychravo na duši
uprostřed malý plamínek
plný vzpomínek
jako když dveře od léta
otevřeš do podzemí
vzpomínky na sebe sama
se točí ve víru
na plese upírů
17.12.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2