Neviditelný čert

Název tohoto příspěvku jsem převzal z názvu jedné podkapitoly knížky Hartwiga Hausdorfa, z níž jsem tady již prezentoval Umělé deformování lebky (Cargo kult?). Původně jsem měl v úmyslu napsat jakési nedělní zamyšlení, vlastně jenom takový krátký podnět k němu, ale v souvislosti s tématem, které se mi honilo hlavou, jsem si vzpomněl na zmíněnou knížku, a to na pasáž věnující se vzpouře grapefruitových hlav. Původně plánovaný název jsem tedy přesměroval tímto směrem.

Lucifer

Před třinácti lety učinili archeologové indonésko-australského badatelského týmu velmi zajímavý objev. V jeskyni Liang Bua na svazích vulkánu Kelimutu na indonéském ostrově Flores, který patří k souostroví Malé Sundy, vykopali lidské kosti. Zvláštností na těchto tvorech, kteří zde žili přibližně před 12 000 lety, je velikost jejich těl: měřili pouhých 90 až 120 centimetrů. Je tu však ještě něco závažnějšího než malý vzrůst těchto lidem podobných tvorů, jimž se dostalo přezdívky „hobiti“ a kteří jsou pokládáni za potomky Homo erectus. Hlava obyvatel ostrova Flores byla velká právě jako grapefruit a objem mozku byl stanoven na 400 kubických centimetrů. To odpovídá zhruba průměrné velikosti mozku šimpanze! Přitom však měly bytosti zatříděné jako Homo floresiensis, jak jasně dokazují nálezy nástrojů i jiné stopy, vysoce rozvinuté intelektuální a kulturní dovednosti. To vyvolalo prudké spoty v odborném světě.

Lidé z Floresu se svými jako grapefruit velkými hlavami totiž porušují elementární pravidla evoluční teorie, a rozpoutali tak do jisté míry vzpouru proti darwinismu uctívanému bezmála jako náboženská pravda. Až do té doby totiž platilo za nenapadnutelné krédo, že růst lidské inteligence je neoddělitelně spjatý s neustálým zvětšováním mozku. Jak pak mohly bytosti s tak nepatrnou mozkovou kapacitou rozvíjet schopnosti, jež jim byly do té doby upírány? Už s ohledem na skutečnost, že naši nejbližší příbuzní mezi primáty, roztomilí šimpanzi, s přibližně stejným objemem mozku jsou schopnostem maličkého Homo floresiensis vzdáleni doslova celé světelné roky.

Nebo se zeptejme obráceně: Když takový malý myšlenkový aparát těmto tvorům stačil, k čemu je vlastně zapotřebí bezmála čtyřnásobný mozek, jaký sebou vláčí Homo sapiens?

Protože jak známo, to, co být nesmí, být nemůže, rozvinula se mezi badateli záhy diskuse, jestli lze vůbec „hobity“ počítat k lidskému rodu. A tak byl Homo floresiensis bez milosti degradován: Jedni v něm vidí tvora, který patří spíš k opicím, jiní mu zase přisoudili chorobné zmenšení lebky. Tato nemoc je známá pod označením mikrocefalie. Při ní dochází v důsledku zmenšení lebky k adekvátnímu snížení kapacity mozku, ačkoli stavba těla jinak zůstává normální. Dokud ještě nebyla na světě ideologie political correctness se svými zákazy a příkazy, byl doprovodný jev nazýván jednoduše idiocií, nyní mluvíme o „snížených intelektuálních schopnostech“ či politicky ještě korektněji o „alternativních intelektuálních schopnostech“, což ovšem vyjadřuje jinými slovy totéž.

Narazili jsme tedy na ubohého rachitického a slabomyslného tvora, jenž trávil svůj jednotvárný život v jeskyni? A neznáme toto neblahé chytračení už z jiného objevu – totiž z objevu neandrtálce?

Tolik lehce přeformulovaná pasáž z jedné kapitoly zmíněné knížky od Hartwiga Hausdorfa

Zaujalo mě, že tito „hobiti“ byly slovutnou vědou degradováni až na úroveň idiotů jenom proto, že měli příliš malý mozek. Denně se setkávám s jedinci s téměř čtyřnásobně velkým mozkem, pro něž by označení idiocie bylo příliš velkým komplimentem. A nejen to, stačí, abych si přečetl pár zpráv na internetu a je mi jasné, že naše civilizace plodí nesčetné zástupy jedinců, jejichž obrovský mozek vykazuje aktivitu na úrovni jednobuněčných organismů, možná i ještě nižší.

Velikost mozku zřejmě není zárukou dosažení inteligenční a kulturní úrovně tomu odpovídající. Potenciál tohoto dosažení s rostoucí velikosti mozku samozřejmě roste, jenže když není využitý, není dostatečně naplněn, může i obrovský mozek představovat z devadesáti devíti procent k ničemu nepoužitelný balast. Potenciál lidského mozku je obrovský, až tak, že i lidé s relativně menším mozkem než mají běžní konzumenti soudobé civilizace, dosáhli až k výšinám geniality, zatímco ostatní byť s větším obsahem své lebky se potácejí na úrovni idiocie někdy až v podobě vzpoury deprivantů.

A dál už to nebudu rozvíjet, jelikož mým úmyslem bylo napsat krátký podnět k nedělnímu zamyšlení. Takže pokud nenosíte na krku pouze obrovskou hroudu šedivého balastu, zamyslete se, abyste se před grapefruitovými hlavami nemuseli stydět.

Zdroj: Hartwig Hausdorf – Otazníky kolem původu člověka (Stály u našich počátků genové manipulace mimozemšťanů?)

21.02.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 7