.:: Neviditelný čert ::.

Sladké sny

rubrika: Pel-mel

Započalo se září, jeden z nejúžasnějších měsíců roku, kdy začínám ožívat, znovu se rodit, probouzet a omývat jako obvykle nestrávené zbytky končícího se léta, od kterého jsem v posledních letech očekával mnohem více, ale nedočkal se. Léto samozřejmě ještě nekončí. Astronomicky skončí někdy kolem jednadvacátého září, ale nenaváže na něj podzim, nýbrž babí léto. Skutečnému podzimu je, alespoň dle mého soudu, zasvěcen až říjen a listopad. Ústřední letní seriál o pozoruhodných ekvilibristických výkonech nejrůznějším lékařských kapacit až do epochy heroické medicíny tudíž taktéž ještě nekončí. Po jeho sedmé části přicházím s částí osmou a všem, jež září rovněž probudilo, přeji sladké a dostatečně vlhké sny.

Lucifer

Poluce (vlhké sny) byly ošklivým dvojčetem masturbací. Muži, u nichž se tyto noční příhody opakovaly častěji, se hrnuli za lékaři s žádostí o léčbu v naději, že se tak přece jen vyhnou propuknutí šílenství, ochrnutí končetin nebo dokonce smrti. V devatenáctém století byla poptávka po této léčbě tak velká, že část doktorů se domnívala, že pomoci se dostane pouze bohatým nebo lidem s dobrými konexemi.

Vlivný francouzský profesor medicíny Claude Lallemand, známý již díky své průkopnické práci týkající se masturbace, byl v této oblasti kapacitou číslo jedna. Pomocí silných mikroskopů odhaloval zbloudilé spermie. Lallemand soudil, že poluce mohou být způsobeny hemeroidy, špatným počasím nebo červy. K potlačení této poruchy používal drcený led, olověné podvazkové pásy, elektrické šoky a horké jehly do třísel.

Lallemand používal rovněž dilatátor, tenký kovový váleček s kuličkou na konci. Na jeho povrchu byla žíravá látka. Když byl zaváděn do močového kanálu, umrtvoval nebo ničil cestou nervová zakončení. Tato procedura způsobovala „viditelnou bolest“ a občas i smrt. Lallemand ji ale považoval za nejefektivnější. „Pacienti během průchodu nástroje trpí bolestí,“ napsal, „která má nejvýraznější a nejdéle trvající efekt.“

Chirurg John Laws Milton byl dalším průkopníkem v této oblasti. Jeho klasická kniha o poluci se dočkala jedenácti vydání, posledního v roce 1881. Milton měl v oblibě léčbu hladověním podle doktora Morrigia, které dával přednost před složitějším elektrickým zařízením doktora Althause. Uvedený přístroj zaváděl do pacientova těla elektrický proud, jenž procházel od negativního pólu v močové trubici ke kladnému pólu v tříslech. Milton podával injekčně do třísel dusičnan stříbra, který způsoboval zčernání kůže. Kromě toho používal čtyřhranný kožený uretrální prstenec. Toto zařízení aplikoval s úspěchem na stovkách pacientů.

Bez ohledu na to, jak chytře byly podobné pomůcky vymyšleny, často během noci z penisu sklouzly. Francouzský lékař proto doporučoval používat visací zámek. Jiní lékaři používali „kroužek se zubem“ podobající se pastičce na myši, který se měl při sebemenším pohybu uzavřít. Dr. Trusseau kromě toho předepisoval horký písek na genitálie nebo vlnu nasáklou terpentýnem. Používání kovového „pesaru“, napsal, vyléčí i ty „nejvzpurnější“ pacienty.

V roce 1870 bylo na zasedání Lékařské společnosti ve Florencii představeno zařízení nazvané cintolo avissatore. Jednalo se o něco jako kožený kondom. Někteří lékaři doporučovali, aby byl pro každý případ opatřen knoflíkem pro rychlé uvolnění. Další doktor doporučoval aplikaci elektrické houbičky na třísla. Aby se předešlo znečištění, měli si pacienti sedat na proutěnou židli, pod níž byl umístěn kbelík. V Bulletins et Mémoires de la Société de Paris z roku 1877 navrhoval autor dát na obě strany postele dřevěné pásy s bodci. Tím se mělo pacientů zabránit, aby se ve spaní převrátili na břicho, což se považovalo za hlavní příčinu nočních polucí.

Nic se však nemohlo rovnat pomůcce označované „elektrický alarm“. „Kroužek umístěný na penisu je vyroben tak, že když se při erekci zvětší, uzavře se elektrický okruh a rozezní se malý výstražný zvonek umístěný pod hlavou spáče“. Zařízení fungovalo přesně tak, jak mělo. Někteří lékaři si ale po odzkoušení u sebe doma stěžovali. Tvrdili, že alarm se spouštěl neustále a že bylo těžké vysvětlovat, oč jde.

Zdroj: Nathan Belofsky: Podivná medicína – Šokující lékařské postupy napříč staletími, JOTA, 2016 (Originál: Strange Medicine, Perigee Books, Penguin Group (USA), 2013)