Bratranci

rubrika: Pel-mel


Tak v rádiu říkali, že se průměrný Američan stěhuje 11x za život. A že česká nechuť stěhovat se za prací je dána tím, že jsme příliš srostlí s místem, kde jsme prožili dětství a mládí. Ani mně se nelíbí, když přijedu do městečka, kde jsme kdysi bydleli, a všelijací lidé se tam chovají jako doma. Protože tam jsem doma já! Mám ale dojem, že tato vlastnost není typicky česká a že je podmíněna mimo jiné velikostí území, na němž bylo tomu kterému národu historicky přisouzeno žít. Ze současné nechuti putovat za obživou podezírám mnohem víc obyčejnou pohodlnost než vřelý vztah k místu. Vždyť se za prací chodilo a jezdilo vždycky. Bylo někdy víc dělnických ubytoven než v době, na niž se vzpomíná jako na dobu, kdy neexistovala nezaměstnanost? Zato existovala pracovní povinnost. A jestli se ti chce, nebo nechce dojíždět, to si rozmysli, jinak získáš punc příživníka. Nechme stranou fakt, že zaměstnáni byli všichni, ale zdaleka ne všichni pracovali…

 

Stella


Jeden za druhým odjíždějí nabité autobusy, postupujte dále do vozu, všichni namačkáni hlava na hlavě (tělo na těle) i v přívěsu za autobusem. Knoflíky ke kabátu se vždycky znovu přišijí, ale domů se dostat musíme. (Pro mladé: ve správné tlačenici se kabát táhl před /za/ svým majitelem, vystoupit bez knoflíků bylo běžné a postoupit dále do vozu znamenalo být slisován.). Rodiny se scházely obvykle až o víkendu a ten až do šedesátých let, kdy u nás toto cizí slovo zvolna zdomácnělo, představovala pouze neděle. Už proto bylo nemyslitelné zůstat na internátě nebo na ubytovně přes jakýkoli svátek. O nedělích se přece odehrávají příbuzenské návštěvy. Nemůžeme čekat na další pohřeb nebo svatbu, abychom se uviděli s tetičkou. Je však pravda, že v současnosti nacházíme tisíc důvodů, proč neslavit jedno ani druhé. A přitom právě tyto obřady bývaly příležitostí k upevňování rodových vazeb. V některých krajích ale žije ještě jedna tradice posilující příbuzenské kontakty – posvícení.

 

Vůbec nepřekvapí, že posvícení, hody, se pořádají nejvíc na Moravě. Nějak se přihodilo, že tam k sobě mají příbuzní blíž než v Čechách. Nevím, jestli třeba posvícení není příčinou a poté i následkem toho, že je Morava plná bratranců. Sedím v zubařském křesle, od Moravy úplně nejdál, vrtačka si spokojeně přede a pan doktor vypráví sestřičce, že musí do Zlína, protože bratránek má sedmdesát. Kamarádka ze Vsetína nezapomene v každém mailu připsat, u kterého bratrance je dnes zabijačka, který sklízí ořechy a u kterého bratrance usnul manžel včera. Někdy mám dojem, že pokud Věrušce tento týden některý bratranec neumřel, tak se určitě nějaký narodil. Cestou do Olomouce studenti v rychlíku rozvažují, kam si dnes s bratránkem půjdou posedět. A jen zkuste zalistovat v Sekyře Ludvíka Vaculíka! Čím by jeho knihy byly bez bratranců! Cože se Moravané tak málo zmiňují o sestřenicích? Těch asi víc žije v Čechách, ale ne tak úplně pravých, rodných…

 

Jo. Takže posvícení. To téma souvisí s výše uvedeným povídáním v tom smyslu, že nejde jen o svátek, kdy se schází široké příbuzenstvo, ale že je to svátek spjatý s konkrétním místem. Původně šlo totiž o svátek obce. Nejčastěji se datum posvícení shodovalo se dnem zasvěcení chrámu v obci s farním kostelem, právní a hospodářské hledisko zde tedy bylo na prvním místě. Postupně začalo být chápáno jako oslava společenství, až se s pronikáním světských prvků stalo lidovou slavností. S rozvojem farností, tedy i s přibýváním patronů, narůstal také počet posvícení, hodů, odpustů, krmašů.

 

Tyto lidové veselice mají část církevní a světskou. Obvykle se slavilo od soboty (místně od pátku) do úterý. Neděle bývala (je) vyhrazena především bohoslužbě, která slavnostně uzavírá zemědělský rok a vzdává díky za úrodu. Mnohá posvícení se totiž pořádala právě po sklizni, kdy skončilo také pasení dobytka. Ale vlastním obsahem posvícení je hodování a nevázaná zábava, ke které patří tanec a zpěv. Z některých krajových zvyků překvapí obřadní zabíjení zvířat.

 

Nevěříte? Zabíjení zvířat, obdoba přinášení živé oběti, bývalo dychtivě očekávanou podívanou, vyvrcholením hodů. Podle kraje se zabíjel kohout, kačer, nebo beran. Vesnická chasa zvíře ozdobila a přivedla před četné diváky. Nebo ubohého tvora přivezli na trakaři. Kohouta (kačera) buď přivázali k májce, nebo zčásti zakopali do země. Následovala obžaloba s výčtem hříchů, za něž musí být kohout popraven. Proces doprovázela hudba. Vybranému chlapci zavázali oči a hoch se pokoušel kohouta trefit cepem. Pokud se nepodařilo kohouta zabít hned, popravčí se střídali. (Ani děvčatům tato role nebyla proti mysli.) Vítěz byl provolán králem a dostalo se mu veliké slávy, asi jako dnešnímu úspěšnému olympionikovi. V některých krajích se kohout stínal, ale častěji se utloukal. Ještě koncem 19. století se diváci pomazávali jeho krví s vírou v léčivé účinky. Na naléhání intelektuálů i úřadů se od exekucí postupně upouštělo, ale setkat jsme se s nimi mohli ještě v polovině 20. století.

 

Stínání berana bylo velmi oblíbené a také se na moravské vesnici drželo nejdéle. Opentlený beran zakoušel veliká muka, protože míval namazané hrdlo, aby šavle nepronikla hluboko hned napoprvé. Přesto se tato podívaná těšila mezi dospělými i dětmi velkému ohlasu. Byla doprovázena verši, scénkami (satiry na adresu vesničanů), hudbou, hlasitým povzbuzováním. Popravčí promlouval k přihlížejícím a tancoval kolem oběti. Byl-li úspěšný, mluvilo se o něm několik let. Berana pak upekli v hospodě… O posvícení málokdo znal míru, a to ve všem. Vždyť se na tyto dny šetřilo celý rok. Ani poslední žebrák nesměl v době hodů hladovět. Hromady koláčů, hromady masa, barevné kroje, hudba, zpěv, tanec. Radost a hojnost po dřině a odříkání. Existuje účinnější lék na podzimní chmury?

 

Vlastnímu posvícení kromě velkého úklidu předcházely zábavy, „zahrávky“. A posvícení neskončilo jen symbolickým zakopáním, ale také „mladým posvícením“, hodovými dozvuky, oslavou týden po hodech. Aby hříšníci (a že se během hodů hřešilo dost) nezapomínali na to, že jsou křesťané, pořádala se o posvícenském pondělí „zlatá hodinka“, jako zábava po mši věnované vzpomínce na zemřelé. Při tanci a zpěvu svítily svíce a svíce se rozžíhaly i na hrobech, aby se duše nepřipletly tanečníkům pod nohy. Během zlaté („pěkné“) hodinky se tančila nejvíc sousedská. Protože se všichni máme rádi.

 

Ta zvláštní směs pohanského a křesťanského přístupu je patrná i z toho, že na hody přicházela přespolní chasa. Bývala uvítána po křesťansku, protože host do domu, Bůh do domu, ale stávalo se, že po přátelském uvítání a nemalém popití došlo k rvačce a ta mohla skončit i pověstným „nůž do ruky“. Přesto je posvícení především svátkem sounáležitosti a upevňování svazků mezi příbuznými a venkovskou komunitou vůbec. Symbolika vztahů byla vyjadřována např. rozmarýnovými voničkami i tvarem pečiva (hnětýnky). Pečivem se obdarovávali sousedé a příbuzní. Návštěvy se oplácely. Chasníci obcházeli ves a u každého domu předvedli krátký výstup. Žádný dům nevynechali, ani domy protestantů, kteří občas kritizovali obžerství a uvolněné mravy. Leč, kritika vyznívala do ztracena.

 

Je těžké opouštět místa, kde jsme prožili podobné chvíle, místa, kde je zaseta tradice. Kde čas vycizeloval a zkultivoval i barbarské zvyky. Místa, kde obdělávali půdu předkové společní nám i našim bratrancům. Kde se bakchanálie přetavily v bezpečnou sousedskou. A svíčkám o pěkné hodince průvan nesvědčí…

 

Zdroj: Večerková, Eva: Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře, Vyšehrad, Praha 2015

 

 

A. Dvořák: Slovanské tance, I. řada (op. 46), Č.4 F-dur Tempo di Minuetto (Sousedská)


komentářů: 31         



Komentáře (31)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
31
Lucifer * 05.11.2016, 19:13:56
A ještě tohle, Hiro: Když tady budeš dávat nějaký komentář, který se netýká článku nebo nějakého komentáře pod ním, dej ho do Čertího poklábosení. Odkaz najdeš v levém sloupci, pro jistotu do dám ještě tady:

http://www.neviditelnycert.cz/certi-poklaboseni.html

Na NČ choď na hlavní stránku:

http://www.neviditelnycert.cz/blog/

Úžasný


Lucifer
30
Lucifer * 05.11.2016, 19:10:00
Podchodem na Ládví jsem procházel kolem čtvrt na sedm.

Hiro, nechtěl bys napsat nějaké povídání o svých zážitcích ze života v České republice, proč se ti tu líbí a nechceš se vrátit do Japonska atd.? Když mi to pošleš na redakční adresu zardanus@seznam.cz, tak to opravím a zveřejním na Neviditelném čertovi.

Stella
29
Stella 05.11.2016, 12:32:26
28 - Tak to trvalý pobyt potvrzuje... Mrkající

28
Hiroki Tanaka (neregistrovaný) * 05.11.2016, 01:05:22
Ja jsem byl dneska kolem 6 a pak jsem sel do hospody za kamaradama Mrkající

Stella
27
Stella 04.11.2016, 20:32:05
Jestli se vy dva, pan Hiroki Tanaka a Lucifer, minete, bude v metru smutno. Ale možná to bude znamenat víc peněz vydělaných než utracených. Mrkající

Dík za odpověď! Úspěšný večer! Usmívající se

Lucifer
26
Lucifer * 04.11.2016, 15:06:13
Objevím se tam kolem 7, dřív to nejde. Úžasný

25
Hiroki Tanaka (neregistrovaný) * 04.11.2016, 14:40:18
Lucifere, omlouvam se minuly patek jsem tam nebyl. Promin. Ale dneska asi budu na Ladvi kolem 6 Úžasný

24
Hiroki Tanaka (neregistrovaný) * 04.11.2016, 14:36:15
Pani Stello, ceske lidovky jsem zkusil hrat nekolik krat v metru ale moc lidi mi nedali penize Plačící .A nevratim se do japonska. Uz mam tady trvaleho pobytu.

Stella
23
Stella 30.10.2016, 18:18:00
Rozhovor v Novém prostoru, zde 22, je velmi zajímavý.
Světlonoši, zeptej se pana H. T., jestli se někdy vrací domů. A jak se mu líbí česká lidová píseň.
A pozor - on je džudista! Mrkající

Lucifer
22
Lucifer * 30.10.2016, 13:54:49
Zkusím tam v pátek kolem šesté večer přijít.

http://www.novyprostor.cz/clanky/340/hrat-podle-sebe.html

21
xxx (neregistrovaný) 30.10.2016, 11:11:21
Pan Hiroki Tanaka krásně česky píše.

Ad 20. Zajímavé zkušenosti, o Japoncích v diskusi víc. Nevím, jestli je dobré o žácích psát úplně všechno...

20
G (neregistrovaný) 30.10.2016, 09:04:07
http://blog2.idnes.cz/blog.aspx?c=563503

19
Hiroki Tanaka (neregistrovaný) * 30.10.2016, 06:58:56
A Ja jsem tam v patek.

18
Hiroki Tanaka (neregistrovaný) * 30.10.2016, 06:56:42
Ja tam hraji kolem 6 vecer.

Lucifer
17
Lucifer * 30.10.2016, 00:46:43
Ahoj Hiro, jde to. A tobě? Který den a v kolik hodin tam hraješ?

«     1    2  3   »