Proteinová bomba a Poruchová lavina

rubrika: Pel-mel


Pro poslední březnový víkend jsem pro vás připravil dva příběhy z mého běžného života. První se odehrál před devíti lety na mém pracovišti, druhý poslední sobotu v mém bydlišti. Nemají spolu kromě mě skoro nic společného, ale abyste nenabyli pocitu, že můj život je jednotvárný, sešil jsem je horkou jehlou do jednoho balíčku. Pro ještě větší podporu tohoto záměru jsem mohl přibalit pár dalších nekompatibilních šotů ze svého životního filmu, ale začala na mně pracovat jarní únava. Předpokládám, že v noci ze soboty na neděli se ještě více prohloubí.

 

Lucifer


Proteinová bomba

 

Když jsem dnes přišel do akademické jídelny, pocítil jsem náhlou nevolnost při představě, že jím polévku - takže jsem si ji nedal. Po jídle jsem šel kolem odkládacího pultu, kde kromě špinavého nádobí leží "kniha přání a stížností". Na knize ležela miska s polévkou a vedle ní na otevřené stránce se skvěl čerstvý diskusní příspěvek:

 

Našel jsem v polévce švába. Zajímalo by mne, kolik jich ještě běhá po vaší kuchyni. Tahle jídelna je na zavření. A to jste si ještě zvedli ceny.

 

Měl jsem nutkání tam dopsat: Především byste měli dbát na to, aby vám švábi nepadali do jídla pro vegetariány.

 

No a tu máš čerte kropáč! Hned odpoledne, když jsem se v kanclu probral z dřímoty, zahlédl jsem na internetu článek, který se zabýval problémem, jak se vyrovnat s odpoledním útlumem, když na vás v kanclu kolem třetí přijde dřímota. Mezi jiným tam bylo psáno, že energii lze doplnit nejen sacharidy, ale dobré jsou také proteiny. Jak známo, hmyz je přímo proteinová bomba. Třeba to v té jídelně mysleli dobře.

 

 

Poruchová lavina

 

Když jsem se v sobotu ráno krátce před polednem probudil, zaznamenal jsem ve svých ústech dentistickou poruchu. Nějak jsem se s tím pokusil dočasně vypořádat, přičemž jsem si pomyslel, že horší porucha mě tento víkend už nemůže čekat. Hluboce jsem se mýlil.

 

Poté, co jsem ukončil svoji fyzickou úpravu, uklidil postel a uvedl se do provozního stavu, zasedl jsem k notebooku, abych se poohlédl po internetu. Zadal jsem vstupní heslo a dostal odpověď, že je špatné. Řekl jsem si, že jsem se zřejmě překlepl, a přihlašovací proceduru opět zopakoval se stejným výsledkem. A tak jsem v tom přihlašování pokračoval a upadal do stále větší deprese. Jak jsem byl rozčílený, klepl jsem do jedné klávesy dvakrát. Poslední znak jsem chtěl smazat zpětnou mazací šipkou, ale kurzor se nepohnul. Začal jsem tušit ještě nepříjemnější poruchu. Ona klávesa byla zřejmě nefunkční.

 

V návalu zoufalství mě náhle napadlo, že nefunkční může být i levý „shift“. V přihlašovacím hesle mám i velká písmena. Zkusil jsem tedy pravý „shift“ a konečně jsem se přihlásil. Postupně jsem zjistil, že poruchu mají dvě klávesy ve druhé řadě shora, tři klávesy úplně vlevo a ještě jedna úplně vpravo. Naštěstí jsem se poměrně rychle otřepal a v hlavě se mi vylíhlo náhradní řešení. Vyrazil jsem metrem do Zličína navštívit Electro World, jelikož jeho prodejna v butovické Galerii má momentálně poruchu, abych si zakoupil klávesnici externí.

 

Při cestě zpět jsem se stavil ve stanici Luka k doplnění některých potravinových zásob v prodejně firmy Island. U pokladny jsem sice bleskově sáčkoval svůj nákup, ale zákaznice za mnou se dvěma položkami se tvářila tak netrpělivě, že z očí na mě dštila oheň a síru. Bleskově jsem sbalil své dvě igelitové tašky a urychleně odklusal k výstupním dveřím. Ještě jsem k nim nedorazil, když se za mnou ozval hlas pana pokladního, jenž mi sděloval, že jsem si zapomněl vzít klávesnici. Tahle porucha byla evidentně vynucená.

 

Dorazil jsem ke svému bydlišti a u parkoviště před vchodem jsem spatřil stát ženu mladšího věku, která pokuřovala a tklivým pohledem sledovala odtahovou službu, jak nakládá zřejmě její automobil. Vešel jsem do domu a nakoukl k výtahu. Byl tam, takže jsem si šlapání po schodech do druhého patra odpustil a přijal nabídku výtahu. Zmáčkl jsem dvojku, dveře se zavřely, výtah se však nepohnul. Měl pohybovou poruchu. Takže přece jenom ty schody.

 

Bleskově jsem nainstaloval klávesnici, vyzkoušel ji a vyrazil na další nákup. Automobil byl už skoro naložený, paní pořád pokuřovala a já se zeptal, jestli je to její auto. Se zachmuřeným pohledem mi odvětila, že ano. – Nějaká porucha? – Ano. – Asi vás nepotěším, ale pokud jste dolů přijela výtahem, tak vás musím informovat, že má poruchu. A vyrazil jsem do butovické Galerie.

 

Galerie se poruchami jen hemžila. Třeba v trafice. Paní trafikantka se tvářila velmi zachmuřeně, pohrávala si s pokladním terminálem a nějakou dobu mi nevěnovala pozornost. Během nákupu patřičného zboží jsem se jí svěřil, že mě dnes pronásleduje jedna porucha za druhou. Řekla mi, že právě před chvíli měla též poruchu. Dost nepříjemnou. Nemohla odbavit jednoho váženého zákazníka, který u ní vždy nakupuje celou sérii tabákových výrobků. Pokladní terminál to odmítal zbaštit. Nebo v lékárně. Mladá lékárnice se tvářila dost zbědovaně a při hledání jednoho z mých léčiv ztratila na chvíli orientaci. Tak jsem ji začal chlácholit a ona se mi svěřila, že má dnes jakousi poruchu, při níž ji bolí hlava.

 

Dorazil jsem domů a vyrazil na internet. Chtěl jsem se nějak uklidnit, a tak jsem si spustil Horizon Go od UPC, kde mohu sledovat nejen mnohé televizní kanály, ale pouštět si i filmy z archivu. Měl poruchu a já si uvědomil, že už před pár dny mi nahlásil, že si musím nainstalovat Silver Light, který ale už nainstalovaný mám, a to stejnou verzi, kterou mi nabízel. Naprosto neprůstřelná a nepochopitelná porucha.

 

Příští týden se započne na fasádě našeho obytného bloku asi tři měsíce trvající zateplovací porucha. Pokud se po jejím skončení neporouchá počasí, započne léto a vše bude konečně řádně zatepleno.

 

A Nezapomeňte, že v noci ze soboty na neděli nastane časová porucha. Místo dvou hodin po půlnoci budou najednou tři hodiny po půlnoci.


komentářů: 19         



Komentáře (19)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Haaross
20
Haaross 24.03.2017, 18:02:16
Také se zapalovali celuloidová pravítka. Nebo se sázelo co se stane, když se do umyvadla plného vody hodí petarda. Museli jsme potom malovat. Viděl jsem nedávno video na youtube jak to roztrhlo hajzlmísu. Pak lepení bot k botníku vteřinovým lepidlem, které bylo tehdy novinkou.

Haaross
19
Haaross 24.03.2017, 17:54:43
Nebo jsme vzali starý vypínač s nápisem tahem zapni stiskem vypni, abychom neopálili zásuvku s obyčejným drátem a vyhazovali jsme při občance a dějepise pojistky, a tím odstavili meotar. Co je meotar dnes již mladí ani nevědí.

Haaross
18
Haaross 24.03.2017, 17:42:57
To já mám HP LP2065 s rozlišením 1600x1200. Na ten cad už to není ono, ale doteď funguje.

http://www.svethardware.cz/recenze-hp-lp2065-levny-profesional/14286


Haaross
16
Haaross 24.03.2017, 17:18:50
A co jsme se nadělali blbin na průmce, například jsme zabalili sodík do cigaretového papírku a spláchli do záchodu. Gejzír nastal i ve druhém patře. O tom, že by se mohlo někde potrubí roztrhnout jsme nějak neuvažovali.

Haaross
15
Haaross 24.03.2017, 17:15:10
Co máš za značku a typ monitoru? Uvažuji také o novém.

Lucifer
14
Lucifer * 24.03.2017, 17:13:28
Teď jsem si uvědomil, že jsem ty trávicí důsledky návštěvy akademické šlichtárny nadhodnotil. Problémy samozřejmě byly, jenže člověk si občas ze svých vzpomínek vyzobává jen ta dobrá zrníčka. Podobným způsobem zobou i ti, kteří vzpomínají na staré dobré totalitní bolševické časy. U nás by se to dalo ještě jakž takž pochopit, ale u Rusů, kteří zamáčknou nejednu slzu v oku při vzpomínce na největšího masového vraha, diktátora a maniaka posedlého absolutní mocí, to už hraničí s naprostým šílenstvím.

Haaross
13
Haaross 24.03.2017, 17:11:13
Také pamatuji experty co používali kuličky rtuti. Pokud rtuť prošla trávícím traktem, znamenalo to okamžitý průjem. Co by se bývalo stalo kdyby se někde ve střevech zasekla a vstřebala se, si radši ani nepředstavuji.

Haaross
12
Haaross 24.03.2017, 17:06:57
Později jsme do piva začali sypat sůl a opatrně sledovali.

Haaross
11
Haaross 24.03.2017, 17:04:58
Nebo v Dejvicích v Automatu Šárka jsme do odevzdaných knedlíků přidali fenolftalein a koukali jak se od nich omáčky zbarvují do fialova. Knedlíky totiž byly použité znovu novým zákazníkům. V tomto bufáči také fungovali hadičkáři. Stačilo se na chvíli otočit a pivo bylo vypité.

Lucifer
10
Lucifer * 24.03.2017, 17:01:26
A ještě tohle: Moje poruchová lavina se jakýmsi předskokanem započala dříve, než jsem naznačil. Před asi čtrnácti dny se mi na pracovišti porouchal monitor. Ne úplně. V podstatě fungoval, ale jeho vlastní nastavení bylo neovladatelné. Dole svítilo políčko oznamující nastavení jasu, občas zmizelo a o kus výše se objevilo zase jiné políčko atd. Žádné nastavení, ani zrušení těch políček nebylo čudlíky na monitoru možné. Trochu to moji práci opruzovalo. Dnes byla tato porucha opravena instalací nového monitoru. Nejspíš mi začalo blýskat na lepší časy. Mrkající

Haaross
9
Haaross 24.03.2017, 16:57:11
No jo, v mládí jsem toho strávil také o hodně víc. Například jsme si v bufáči kupovali syrový plátek masa a jedli jsme to před ostatními. Do hořčice, která nám zbyla od sekané jsme házeli drobné a přes výlohu potom koukali, jak to bezdomáči vybírají.

Lucifer
8
Lucifer * 24.03.2017, 16:53:05
Asi bych měl pro nezasvěcené dodat, že restaurace Akademie věd v areálu poblíž stanice metra Ládví má po rekonstrukci příslušné budovy už více jak rok funkční poruchu. Úžasný

Lucifer
6
Lucifer * 24.03.2017, 16:47:33
Tady je tvoje informace z poslední fáze její existence:

http://www.neviditelnycert.cz/blog/pel-mel/587-restaurace-akademie-ved.html

V době, kdy jsem do tohoto stravovacího systému nastoupil, jsme fasovali stravenky u okýnka dole ve frontě, později v nějaké kanceláři. Ne restaurační lístky, které máš na mysli a se kterými můžeš do jakéhokoli restauračního zařízení. V té době to ještě fungovalo jako závodní jídelna. Strava byla sice dost jednotvárná, ale nevzpomínám si, že bych jejím požíváním nějak trpěl. Vlastně na to tak nějak sentimentálně vzpomínám. Občas mám i slzy na krajíčku. Mrkající

Haaross
5
Haaross 24.03.2017, 16:44:26
Vím že jsme je vyhrabávali ze země na poli.

«     1    2   »