Bezbožné oběti

rubrika: Pel-mel


Jsou autoři, kteří se vyznačují bystrozrakou předvídavostí a neobyčejným postřehem. Z dobové obliby cestopisů i z nepřízně vůči všem Slovanům (Herderovi navzdory) vznikla Custinova kniha Dopisy z Ruska. Dávno před Čechovem a Dostojevským, krátce před petraševci a revolučními demokraty, o pozdějších marxistických kroužcích nemluvě, vystoupil francouzský markýz s kritickým zamyšlením nad příčinami rozdílů mezi Ruskem a Západem. Hrdina Písně o Bouřňákovi od mladého Gorkého vyčítá lidem, do jejichž čela se postavil, že pro sebe neudělali nic, jenom šli za ním jako ovce. Jediné, co dokázali, bylo, že volali: Veď nás! (Zachovali se velmi podobně jako postavičky ve filmové pohádce o Stalinovi, když škemrají u elegantního Vůdce: Vezmi nás s sebou!) Rezignace, náboženské blouznění, nebo touha spasit svět vytvořením nového člověka, takové bývaly výsledky úvah nad ruskou povahou, která v zájmu přežití zabudovala sebeobětování a utrpení do své podstaty. Také současní Rusové mají měřítko věcí jinde než západní Evropané: hlavně, že není válka. Už dávno Čechov krajany přesvědčoval, že musejí aktivně žít dneškem, usilovně pracovat, a ne naříkat na osud. To nejpodstatnější o Custinových dopisech (v Rusku vydaných až roku 1996) obsahuje výstižná charakteristika od Jana Lukavce. Následující text uvádí další typické úryvky.

 

Stella


Když v červenci 1839 Custine opouštěl hostinec v Lübecku, majitel hostince ho varoval před cestou do Ruska. On sám by tam nejel kvůli tomu, co vypozoroval u ruských cestovatelů.

 

Mívají dva výrazy, pane. Nemluvím o sluzích, kteří mají pouze jediný, mluvím o panstvu. Když vystupují z lodí a vyrážejí do Evropy, tváří se vesele, svobodně a spokojeně, jako uprchlí koně, ptáci ulétlí z klece. Muži, ženy, mladí, staří, všichni jásají jako školáci na prázdninách. Titíž lidé se vracejí s tvářemi protaženými, zasmušenými, usouženými. Sotva utrousí slovo, se zachmuřeným čelem je cedí skrz zuby. Z toho nepoměru jsem vyvodil, že země, kterou člověk opouští s takovou radostí a do níž se navrací s takovou lítostí, je špatná země.

 

Na lodi pak Custine rozpráví s Rusem, který se bojí mluvit před svými krajany. Onen aristokrat mu říká:

 

V tomto směru nesuďte ani podle mne, ani podle Rusů vydávajících se na cesty. Sotva opustíme domov, vlivem své tvárné povahy se proměníme v kosmopolity a už sám tento sklon vystavuje naši vládu posměchu... Rusko od vpádu barbarů postoupilo sotva o čtyři století, kdežto Západ se téže pohromě vzdálil už o čtrnáct set let. Naše národní mravy tudíž rozděluje tisíciletá civilizace jako nepřekonatelná propast...

 

Rjurik, Oleg, kněžna Olga, svatý Vladimír, Vladimír Monomach... nemají v sobě nic z rytířů, jsou to bibličtí králové. Národ, který je proslavil, se neodpoutal od Asie. Protože nepoznali romantické ideje, zachovali si patriarchální mravy. Rusové vůbec nedospěli k té znamenité škole aristokratické poctivosti, z níž rytířská Evropa dokázala těžit natolik, že se slovem „čest“ nadlouho rozuměla věrnost danému slibu a že čestné slovo se dodnes svatosvatě ctí... Rusové jsou válečníci, ale také dobyvatelé. K boji je vede poslušnost, stejně jako kořistnictví. Na rozdíl od nich se polští rytíři bili z čiré touhy po slávě...

 

Zatímco Evropa se vydýchávala po dlouhých staletích, kdy osvobozovala Boží hrob z rukou pohanů, Rusové odváděli tribut mohamedánům v čele s Uzbekem. Přitom nadále, jak už si navykli, kopírovali Byzanc v umění, mravech, vědách, náboženství, politice, tradiční úskočnosti, falši i odporu vůči latinským křížovým výpravám... Nepozastavíte se už nad tím, jak málo se dá slovu Rusa důvěřovat... ani nad lstivostí, která je v souladu s pomýlenou byzantskou kulturou a ovládá i společenský život v říši carů...

 

Ruská totální despocie se ustavovala v době, kdy se ve zbytku Evropy od nevolnictví ustupovalo... Nevolnictví není tedy u nich jen prostý fakt, ale také úhelný kámen společnosti. Vinou toho ztratilo lidské slovo v Rusku váhu natolik, že se dnes pokládá leda za nástrahu. Naše vláda žije ve lži, protože tyran se pravdy děsí stejně jako otrok. I když se toho v Rusku řekne málo, vždycky se toho řekne příliš, jelikož každá promluva zde vyjadřuje náboženskou či politickou přetvářku...

 

Ne nadarmo se s dopuštěním božím na východě Evropy kupí tolik zahálejících sil. Spící kolos se jednoho dne probere a vládu slova utne násilí... Vzhledem ke svému hlavnímu principu by (stát) hájil pořádek, ale vzhledem k povaze lidu by pod záminkou potírání anarchie razil tyranii

 

… Petr Veliký po delším váhání zrušil moskevský patriarchát, a spojil tudíž na své hlavě korunu s tiárou. Politická autokracie tehdy nepokrytě uchvátila duchovní všemohoucnost, na kterou měla už dávno zlost a zálusk. Tak zrůdný svazek, takovou zvrácenost mezi národy moderní Evropy nenajdete. Vidina středověkých papežů se tedy dnes naplnila v říši o šedesáti milionech duší, zčásti asijských, které se nepodiví a nepohorší, ani když se jim car vtělí do dalajlamy.

 

Je to podivná země, plodí-li jenom otroky, kteří sklánějí hlavy před názorem shora, slídily, kteří se vlastního mínění raději vzdají, jen aby ho snáz zachytili u druhých... Despotismus u nás stojí nad přírodou, protože car není pouze zástupcem Hospodina, ale má i stvořitelskou moc, jíž ho převyšuje. ... Ten podivný spletenec, z něhož se zrodila současná ruská společnost, ten obludný spletenec byzantinské pedanterie a tatarské krutosti, ten zápas mezi etiketou pozdní antiky a primitivními ctnostmi Asie zplodil nestvůrný stát, který má dnes Evropa před očima a jehož vliv možná už zítra pocítí, aniž by dovedla porozumět jeho kořenům...

 

Ohromuje mě, jak nepřiměřeně se Rusové znepokojují tím, co si o nich cizinec pomyslí. Méně svébytnosti snad už nelze projevit... Podezírám je, že by se nezdráhali dělat se horšími a barbarštějšími, než ve skutečnosti jsou, jen aby se zdáli lepší a civilizovanější... Neskočil jsem už na holedbání ani na velké oči Rusů puzených nadmíru servilní loajalitou. Taková národní hrdost by se mi nezdála únosná ani u svobodného národa. Vyplývá-li pýcha z pochlebnictví, vyvolává ve mně příčina nevoli vůči následku. Říkám si, že za tak malichernou domýšlivostí se skrývá pouze strach a za tak nehoráznou povýšeností zase jen obratně tajená nízkost...

 

Za pobytu v Petrohradě a v Moskvě pak Custine získává další zkušenosti. Za sebou už má první a nepochopitelné zážitky s několikahodinovou celní kontrolou.

 

Z přebytku titěrných opatření zde vyrůstá nárůdek aparátníků. Každý takový úřada se puntičkářsky, komisně činí na svém písečku a tváří se přitom povzneseně, jen aby dodal na váze i sebenicotnější funkci. Aniž se slovem ozve, říká si očividně toto: Tady velím já, součást velké státní mašinerie. Tato součástka, která se neotáčí okolo vlastní osy, má v sobě tolik života, co kolečko v hodinách. Pohled na ty lidské automaty mě děsil... V Rusku jsem litoval člověka, jako jsem se v Anglii děsil stroje. Tam lidským výtvorům chybí už jen řeč, tady je řeč zbytečná... Přemíra opatření, zde údajně nezbytných, zato jinde zhola nepotřebných, mi napovídala, že zanedlouho vstoupím do říše strachu.

 

S každým cizincem se na ruské hranici zachází jako s provinilcem... O jeho osudu rozhoduje více či méně uťápnuté sebevědomí oficiálů, s nimiž se může na různých úrovních setkat. Pokud se jim znelíbí, neuspěje, ať dělá, co dělá. A země takto spravovaná by se chtěla civilizovaností rovnat západním státům!

 

V Petrohradě Custine žasne nad záměrem vybudovat město v takových hrozných přírodních podmínkách. Architektura a pomníky města se mu nelíbí. S údivem naslouchá vyprávění o výstavbě a o tisícovkách obětí – to všechno jen kvůli rozmaru jediného člověka. Zatímco jiné národy nasazují život pro dobro celku, pro ruského cara v interiérech Zimního paláce denně pracovalo šest tisíc lidí a denně jich mnoho umíralo. Venkovní teplota bývala minus třicet, uvnitř se vytápělo na plus třicet, aby zdi prosychaly. Hladoví a vyčerpaní dělníci si museli dávat na hlavu led, aby přežili. Přesto pro ně car zůstával pořád báťuškou (tatíčkem) a byli hrdí, že se podílejí na stavbě největšího paláce na světě. Custine vzpomíná na budování Versailles, které dělníkům přinášelo velmi dobrou obživu.

 

Cizinci žasnou nad tím, jak si tento národ libuje ve vlastním zotročení... Ruská vláda by se jinde než v Rusku neustavila a ani Rusové by za jiné vlády takto nevypadali... Lid i vláda jsou zajedno. Rusové by se svévolných divů, jimž přihlížejí, jimž napomáhají a padají za oběť, nevzdali, ani kdyby tak mohli vzkřísit všechny otroky, kteří za ty divy položili život...

 

Při úvaze o Petropavlovské pevnosti: My ze Západu... pokládáme politického vězně v Petrohradu za nevinnou oběť despotismu, zatímco Rusové ho pokládají za vyvrhele. Tak to vypadá, uctívá-li se politický idol. Rusko je země, kde neštěstí znamená vždy pohanu pro toho, koho postihne. …Slabost ponížená tak, že si nedovolí ani postěžovat, ta útěcha tupců, strach krocený přemírou strachu, to je morální úkaz, jejž sotva můžeme sledovat a trpce nezaplakat...

 

Čím déle Rusko pozoruji, tím více dávám carovi za pravdu, když Rusům zakazuje cestovat a cizince jen tak do země nepustí. Svobodná výměna se západní Evropou by pro ruský politický systém znamenala do dvaceti let konec. Nedejte na ruské holedbání. Rusové si pletou okázalost s noblesou a luxus se vkusem, zatímco v disciplíně a bázni vidí základy společnosti. Co se kultivovanosti týká, stále zachovávají dekorum, nicméně kdyby se za svou faktickou zaostalost mohli jednou pomstít, krutě by nám náš náskok osladili.

 

 Zemi, kde si smysly od kolébky zvykají na licoměrnost a úskoky orientální politiky, se přirozenost objevuje jistě vzácněji než jinde... Klečící otrok, aby se očistil z bezbožné oběti, jíž se vzdal veškeré osobní i obecné svobody, sní o světové nadvládě... Rusko větří v Evropě kořist, jež se mu dříve či později složí k nohám uštvána našimi šarvátkami... Utrousit v Rusku zrnko pravdy znamená vhodit jiskru do sudu s prachem... Každý, kdo se nedá obalamutit, platí zde za odpadlíka.

 

Rusko se civilizovalo až pozdě a vinou svých uchvátaných vůdců neprošlo řádným zráním ani blahodárně dlouhou, přirozenou kultivací... To Petr Veliký se vším spěchem neotesaného veleducha, se vší zbrklostí opovážlivce, v němž horká krev jasně vítězila nad údajnou všemohoucností, se vší razancí tvrdé palice hbitě naloupil již vyzrálé plody evropské civilizace místo toho, aby trpělivě, pozvolna zaséval semeno na vlastním poli... Zanechal po sobě kolos na hliněných nohách.

 

Rusku vládne tajemství: tajemství úřední, politické, společenské, užitečná i zbytečná diskrétnost, přehnaná mlčenlivost zaručující potřebný základ. To vše nevyhnutelně vyplývá z povahy zdejších lidí, jejichž primitivismus vláda ještě utužuje. Na cizího všetečku je tudíž nutno co možná nejzdvořileji dohlížet... V Rusech se zkrátka ukrývají Číňané... Ať se pohybujete kdekoli, všude narážíte na přemrštěnou nedůvěru. To vás nutně vede k obezřetnosti. Riziko, jež vám hrozí, vyčtete z obav, které vzbuzujete.

 

Zdroj: Custine de, Astolphe: Dopisy z Ruska (Rusko v roce 1839), Argo, Praha 2015


komentářů: 25         



Komentáře (25)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

25
Starý kocour (neregistrovaný) 07.09.2017, 21:54:01
Tenhle vtip mi před několika lety vyprávěl Rus. Baryton. Vzděláním činoherec z Petrohradu.
Ale jinak to končilo: "Ty ně russkij paétomu što ty něgr"! Mrkající

Lucifer
24
Lucifer * 07.09.2017, 15:44:55
Přidám taky jeden:

Tajný agent FBI má za úkol prozkoumat jednu ruskou krčmu, jak jinak než v Rusku. Bohatýrsky vejde do dveří a ryze rusky říká: "Zdravstvujte!" Pak přistoupí k baru a začne na barmanovi vymáhat informace.
Barman řekne: "Chlapče, ty sice mluvíš jako Rus, seš oblečenej jako Rus ale Rus nejsi."
Agent skočí na stůl, zatancuje kozáčka a kopne do sebe tři vodky.
Barman povídá: "Ty sice tancuješ jako Rus, chlastáš jako Rus, mluvíš jako Rus a seš oblečenej jako Rus, ale Rus nejsi."
To už agent neví, co má dělat, odejde a volá svému šéfovi: "Nevím, jak se to možné, ale odhalili mě."
Šéf se rozčílí:"Já jsem věděl, že vy černoši vždycky všechno zkazíte!"

Úžasný

23
Zuzana (neregistrovaný) 07.09.2017, 15:43:20
Overovat si fakta a patrat po nich je vec hlavne historiku a taky kazdeho, kdo si chce udelat objektivni nazor. Jinak mu bude jako dobre obeti mydlen mozek. A kdyz jsem tady psala o vojenske historie, snazila jsem se vychazet z verohodnejsich zdroju a dat a netvrdim, ze mam svatou pravdu. Zejmena nejsem-li historik a natoz pak vojensky. Srovnavala jsem historicka fakta ktera jsou mi znama (netvrdim, ze jsou uplne presna) s fakty, jez uvadel Lucifer.

A ani budoucnost se se bez minulosti a znalosti historie. Bez tech je vyssi vyznam uvah o budoucnosti na dve veci, imho.

22
Zuzana (neregistrovaný) 07.09.2017, 15:25:44
Ale - kdyz jsem psala o ruske teritorialni ci rozpinave povaze, napadl mne zase ten znamy totlitni vtip, kdy Amici leti na mesic a hlasi z nej, ze jsou tam uz Rusove a maluji mesic nacerveno. Na to americka odpoved: " Okay. Pockejte, az uschne cervena, vemte bilou barvu a napiste Coca Cola."

Jo, minulost byva upravovana neboli alternovana casto ( a vsude) a tyka se to velkych historickych udalosti zrovna tak jako bezneho zivota mezi lidma,kteri o o sobe siri alternovane blaboly v zajmu vlastniho benefitu.

Do toho jeste diktatory oplakavajici babicky a a ti, kteri o historii nemaji paru vubec, ale jednaji emocionalne ve jmenu te ci one propagandy a nestesti je hotovo.
Jak meli Rusove vymydlene mozky svedci mj. vyrok jedne ruske pristehovalkyne, ktera s odporem komentovala NYC subway. Pry to ma byt metro? Podivejte se do Moskvy! Tam metro vypada jako museum. ;)
Proc proboha ti lidi sli do Ameriky? Prinejmensim preventivne necetli americkou literaturu. ;)

21 Ručník do ringu
Starý kocour (neregistrovaný) 07.09.2017, 08:32:10
Nejsem historik a vojenský už vůbec ne.
Ale ty "objektivní historické pravdy" nejsou zase tak jednoznačné. Když mluvím se svými příbuznými z Polska, tak si musím dávat pozor, abych nezabrousil do polského napadení Československa, protože tam se neshodneme ani náhodou. A poslouchat kdo komu co kdy zabral je kontraproduktivní, dokonce zcela nesmyslné.
Když jsem za mlada mluvil se svoji pratetou z Drážďan, vzpomínala na dobu, kdy Hitler "konečně udělal v Německu pořádek". Jenomže její muž padl na východní fontě.
Jedna naše primabalerína zase zmínila svoji moskevskou babičku, která má stále v kredenci kolorovanou fotku Stalina. Když ji vytáhne, vždy se rozpláče. Její muž rovněž padl padl na frontě...

Můžeme klidně o všem diskutovat, ale bojím se, že to bude střet názorů, které na rozdíl od přírodních zákonů nebudou tak jednoznačně dokazatelné - třeba "opakováním pokusu". [;>))
Každý si z dějin vytáhne, co potřebuje. V dějinách je dost materiálu pro podporu jakéhokoliv názoru. Vezměte jen "alternativní teorie".

Proto si myslím, že má mnohem větší význam uvažovat o budoucnosti. O ní toho víme docela málo. Ale že nějaká bude je jisté.

20
Zuzana (neregistrovaný) 07.09.2017, 02:21:54
Absolutne neupiram zasluhy zapadnich spojencu na porazeni Nemecka a konci druhe svetove - a to za cenu, velkych vlastnich obeti a ztrat. Muj postoj vubec neni proti., nebo abych tady delala Rusum reklamu, Naopak, Rusi zaberou co se da. Jsou expansivni narod a vzdycky takovi budou.
Russia first bude vzdycky u nich platit.


(Podivejme se taky, jak vypadalo Rusko za cara. Kde vzali vsechna ta teritoria).

Taky jsem nikde nenapsala. ze to byla zasluha neutuchajici ruske discipliny a ze jich mnogo. Prece.
Na odkaz (video) se pozdeji vecer chystam. Asi je k dosazeni I v originale.



Lucifer
18
Lucifer * 07.09.2017, 00:26:42
To je nesmysl, Zuzano. Vylodění západních spojenců v Normandii, kteří se rozhodli Hitlera konečně vyhodit do luftu, jehož předtím jejich bankéři finančně podporovali (viz jedno z dalších pokračování od Heiko Schranga), bylo neuvěřitelně obrovskou a po nějakou dobu připravovanou masivní záležitostí, která po celou dobu druhé světové války nemá obdoby. Když západ hodil Hitlera přes palubu, tak začal zásobovat Stalina přes Murmansk. Též díky tomu už stáli v době normanské invaze mužici na hranicích s Ukrajinou.

Kdyby tomu tak nebylo, kdyby Hitler nemusel vázat obrovské množství své armády na západě, tak by si stali ani nevrzl. To, co se odehrálo po vylodění v Normandii, bylo i na kvalitní německé jednotky nestravitelné sousto. A k tomu obrovské velkoplošné bombardování německých měst, Drážďany atd., to Stalin nemohl zajistit ani náhodou. Na Německo se v té chvíli začala valit obrovská vojenská mašinérie. I přesto byly německé jednotky, které mohly být nasazeny proti stalinským mužikům, schopny nějakou dobu vzdorovat. Ale zastavit to nebylo možné.

Sovětská armáda pak už měla celkem snadnou cestu, jak se dobojovat do Berlína. I tak s tím zápolila zuby nehty. Varšava padla, Československo bylo odloženo až k převzetí v Jaltě ujednaného vlastnictví. Obrovské množství nejen ruských vojáků pod taktovkou "nas mnogo" se valilo do předních linií jako nějaký hmyz, zalehávalo střílny pevností vlastním tělem atd. Byl to masakr. Sovětských vojáků padlo obrovské množství. Němci by se i s tím vypořádali, ale ze západu se na ně valila mnohem kvalitnější likvidační mašinérie.

Mnoho lidí si myslí, že vpád západních spojenců do Normandie byl tak nějak pět minut před dvanáctou, když už to sověti měli zmáknuté. Nebyl. Respektive byl, ale jenom proto, že pak už těch pět minut stačilo. Kdyby nenastal, kdyby Hitler nedráždil západního hada bosou nohou, tak by to dopadlo úplně jinak.

Buďme rádi, že ne. Ale neplácejme nesmysly, že to zařídil Stalin a jeho "nas mnogo" pod vlivem neutuchající ruské discipliny. Tak to nebylo.

17
Zuzana (neregistrovaný) 06.09.2017, 22:32:26
Hitler nejen, ze otevrel frontu do Francie a na Rusko (bleskova valka), ale nasadil jenom expedicni jednotky, ktere byly pro rychlou bleskovou valku, byli lehce obleceni a zasobeni, dostali se sice az k Moskve a Stalingradu. Stalin pouzil stejnou metodu jako Kutuzov = 'spalena zeme' a metodu zpomalovani. Sila nemecke armady sla na Stalingrad, protoze potrebovali olej. Jenze v te dobe Japonci - osa Berlin Rim Tokio:- byla dohoda, ze Japonci napadnou Rusy v Mandzusku., Stalin drzel mandzuskou armadu na hranicich Mandzurie. V te dobe dokor Sorge dal Stalinovi info, ze Japonci nemaji vubec v planu napadnout Sovety v Mandzusku a misto toho napadnou USA v Pacifiku. To uvolnilo ruce Stalinovi a do nekolika tydnu - za pomoci transsibirske magistraly - premistil celou mandzuskou armadu k Stalingradu, Ruska armada zatim vyklidila rozbity Stalingrad a pustila Pauluse do Stalingradu. Mezitim mandzuska armada obklicila Stalingrad. Stalin obklicil celou Paulusovu armadu ve Stalingradu. V tom prisla tvrda ruska zima a Paulusova armada se nakonec kompletne vzdala. Hitler v Rusku prohral, protoze Japonci nenapadli Rusy v Mandusku ale napadli USA v Pacifitku. Dalsi fakt je, ze Hitler si otvevrel dve fronty V podstate ale zapadni fronta byla hotova s tim, ze vazala velkou cast nemecke armady. Stalin by prohral valku, (prevdepodobne) kdyby Japonci napadli Rusko v Madsuzku.


Je fakt, ze si Hitler otevrel dve fronty, ale Rusum pomohla strategie. . Hitler prohral taky valku protoze nemel olej.

V Normandii se spojenci vylodili v r. 1944, to uz ruska. armada stala na hanici Ukrajiny.. Otevreni zapadni fronty pomohlo Stalinovi zkratit a vyhrat valku, to je nejspis pravda .

Stella
16
Stella 06.09.2017, 22:12:43
St. Kocoure,
revoluce nemůže nahradit evoluci - to je to přesné.

Jinak ale, a to nebudu tady rozebírat, součástí té evoluce je novodobé stěhování národů. V 13 je uvedena jenom jedna z několika příčin. Podle mě.
Nemůžeme stát stranou, i když strašně chceme. Zasáhne nás všechno, a naivně se odmítáme připravit.

Ano, Lucifer krátce a jako vždy podstatným způsobem vypíchne důležité.

A připravují se dva další hurikány!

Stella
15
Stella 06.09.2017, 22:04:11
No ano: Lucifer i St. Kocour. Jedinec kontra celek.
Byla jsem v Moskvě dost dlouho na to, abych žasla nad skutečnostmi, jak je uvádí komentář č 6. Všechno je pravda. Bohužel.
Pohrdání ženami a starými, pohrdání člověkem bez vlivu a bez postavení. Neuvěřitelná míra alkoholismu. Kdo byl svědkem zacházení s řadovými vojáky u posádek v Čechách, nezapomene.
Komunističtí funkcionáři jako neuvěřitelná šlechta, naprosto nedotknutelná. Proklamované vítězství socialistické, sovětské morálky - a sesypala se ne za pár let, ale za pár měsíců, přes noc: proslavená armáda rozkradena svými představiteli. Rozkradené národní bohatství.
(A to bylo v zemi disidentů jenom pár, ty lze sotva vinit z rozvrácení hospodářství, poklesu úrovně vědy...)
V současnosti: bití na strunu vlastenectví, víry, odmítání jiných, převaha emocí - jako odvádění pozornosti od faktu, že se jaksi nedaří. Kult osobnosti atd. atd.. Na všechno odpovídá Custine, opakovala bych.
Vládce = stále Pánbůh. Dvou kázní přenesu svou odpovědnost na jiného. A připomínat Stalina se hodí kvůli vzpomínce na úlevu z konce války.
V hlasitém křiku zanikne to ostatní.

14
Zuzana (neregistrovaný) 06.09.2017, 21:55:08
Vzdyt jo, StKocoure. Jenze ti dobri komunisti, moralnejsi a poctiejsi, byli hrozne naivni. Nakonec na to doplatili sami. Komunisti po prevratu zacali hned krast, rozdelovat si mezi sebou vsechno, co jim nepatrilo. A to neni vsechno, ceho se dopousteli, nemam cas to jmenovat a krom toho me zaujal Luciferuv vyklad historie.

Tohle neni vec nenavisti, ale konstatovani skutecnosti.

13 Pro Zuzanu i ostatní:
Starý kocour (neregistrovaný) 06.09.2017, 21:52:21
Tohop komusnismu nebylo tolik. 1948 > 1968 je pouhých 20 let. 1969 > 1989 je zase dvacet let.
1989 > 2019 je už třicet a vypadá to, že se zase pootočí kolo dějin.

Vývoz naší západní "demokracie" a "kultury" pomocí humanitárního bombardování a likvidace tamní věrchušky podporu rebelů už nese své ovoce.
Chtěli jsme mít nová odbytiště na naše zbraně a jiné výrobky a přístup k dosud nevyčerpaným nalezištím nafty a jiných komodit. Místo toho máme migrační krizi, protože původní státy jsou rozbity a vlády se ujaly tlupy samozvanců, kteří se vzájemně pobíjejí našimi zbraněmi. Návrat zpět bude zatraceně těžký i když jiné řešení nevidím.

Myslím, že kultury se mohou vzájemně poznávat aniž by je bylo nutné naše zvyklosti uplatňovat v zemích, jejichž kultura je zcela jiná.

Revoluce, jak se zdá, zdaleka nemůže nahradit evoluci.

12
Zuzana (neregistrovaný) 06.09.2017, 21:47:40
Napred pokud jde o Kutuzova. Kutuzov pouzil taktiku spalene zeme. Nic nebylo, jidlo obleceni, pristresi, zradlo pro kone. Rusi usutupovali az po Moskvu, kladli odpor a zpomalovali postup. Napoleon splehal,l ze jeho armada bude v zime v Moskve. Napoleonovi vojaci se dostali az k Moskve, kterou Kutuzov naridil zapalit. Kdyz dorazil Napolen k Moskve, Kutuzov se postavil na odpor a v bitve Napoleona porazil, Napoleon utekl a nechal armadu plavat. A na uteku je napadali kozaci partyzanskym zpusobem v krute zime a z kozaku maji Francouzi strach dodnes.

O Hitlerovi pozdeji..

11 Pro Zuzanu i ostatní:
Starý kocour (neregistrovaný) 06.09.2017, 21:35:22
Nehodlám nikomu upírat jeho nehynoucí nenávist ke komunistům. Je jejich právo a často právo skutečné. Jenže - komunisté se sestávají z jednotlivých lidí.
A já se setkal s komunisty, kteří byli mnohem morálnější a poctivější, než nekomunisté. Jen měli jakousi divnou představu o tom, jak by měl fungovat svět.

Stejnou zkušenost mám se sudetskými Němci. A za posledních pětadvacet let i s Rusy a Ukrajinci. Je to prostě různé kus od kusu a nějaká jednotící kriteria jsou velmi nespolehlivá. Například \"národní povaha\". Když pominete folklór, asi budete nuceni spolu se mnou konstatovat, že \"národní povaha\" je jen velmi slabý valér povahy člověka.
Polovinu příbuzných mám v Polsku, čtvrtinu v Německu. Přežili jsme 3220 let komunismu, který jsme si zvolili sami ve svobodných volbách, protože tradiční strany se hádaly stejným způsobem, jako se hádají dnes a lidem to dost vadilo.
Přežili jsme nakonec i \"bratrskou pomoc\" po roce 1968. A jen vzpomínám, jak rychle jsme si čisty u nás prováděli sami. Byla to přece skvělá příležitost jak odstavit svého šéfa a dostat se na jeho místo. Nebo souseda na vesnici.

Má pozdější kolegyně dělala předtím recepční v jednom velkém hotelu. A ta nám popovídala, jak čilý obchod běžel mezi okupanty a našinci. A to, že jsme se museli učit rusky bylo náhle výhodou.

Trvalo to 40 let.

Se sudetskými Němci jsme sousedili na chalupě od roku 1953. Už skoro všichni vymřeli, chodím si s nimi \"pošprechat\" na hřbitov.

Jak vidíte, mohl bych nenávidět komunisty, Němce, Rusy, Poláky (ti pravověrní vlastně vyhnali mého dědu sem, do jižního Slezska protože nebyl dost \"propolský\" - jinak bych byl asi Polák) a kdekoho dalšího. Třeba i Židy.

Ale vždy to záleží na konkrétním člověku. Jen musí být \"kulturně kompatibilní\", případně být ochoten přijmout naši kulturu.

Když to tak vezmete, i ti muslimové, pro které jsme podle jejich Koránu jen káfirové, nevěřící psi, se k nám mohou chovat slušně - pokud se toho svého Mohameda nedrží dogmaticky. A zase, kus od kusu.

Nicméně: Opatrnost je na místě. Když se něco dlouhého plazí po zemi a na hřbetě to má klikatou čáru, nemusí to být nutně zmije. Ale je moudřejší předpokládat, že to zmije je.

Nenávist za hrob (a po celé generace) je naprosto kontraproduktivní konání zrovna tak jako nesmyslná adorace.

V jedné hře říká stará učitelka na adresu Habsburků: \"Už tři sta padesát let trpíme! A za co?\"

Nesmyslnost té věty mě fascinuje.

«     1    2   »