Sedmé prosincové a druhé vánoční zamyšlení

rubrika: Pel-mel


Tohle je moje druhé a poslední vánoční zamyšlení. Vzhledem k tomu, že se k letošním Vánocům už tímto způsobem vyjadřovat nebudu (nepočítám občasné komentáře), asi bych si na tom měl dát záležet. Jenže tady naráží kosa na kámen či čert na kropáč. Nesnáším být pod nějakým tlakem – obzvláště pak tehdy, když ten tlak pochází přímo ode mne. Neočekávejte tudíž nějakou hlubokomyslnou úvahu situovanou do jesliček v Betlémě či metaforickým způsobem kamkoli jinam atp., ale jenom jakousi přízemní vzpomínkovou směsku.

 

Lucifer


Když jsem byl ještě malým klukem, podstatu či původ Vánoc jsem absolutně nechápal. Vždycky jsem se však na ně těšil. Když jsem po vánočním stromkem rozbaloval dárky, připadal jsem si jako Alenka v říši divů. Jednu dobu jsme si vánoční stromek vozili na střeše auta z rodiště mého táty, které se nachází nedaleko na východ od Vysokých Tater. Zpravidla to byla borovice, na kterou jsme měli od tamního lesní správce glejt. Po cestě nás silniční hlídky několikrát stavěly, aby nám ten glejt zkontrolovaly. Takže jsem měl naděleno pod stromečkem, který byl do obýváku přesunut z místa vzdáleného zhruba 350 kilometrů.

 

Rozbalování dárků předcházela štědrovečerní večeře, která vždy sestávala ze smažených kousků kapra a bramborového salátu. Kapry jsme kupovali dva. Živé, ne utlučené už u nákupní kádě, zpravidla se nacházející přímo pod našimi okny. Po krátkém přenosu na vzduchu kapři putovali do vodou naplněné vany v koupelně. Vzpomínám si, jak mě kapři plovoucí ve vaně fascinovali, a vůbec jsem nepřemýšlel, že nakonec skončí v našich žaludcích – bez šupin, ploutví a hlavy.

 

Dnes nedokážu pochopit, že mi vůbec nevadilo, že dva či tři dny okupují vanu v koupelně dva kapři, takže nějaké sprchování, které jsem teď zvyklý absolvovat dvakrát či třikrát denně, nepřicházelo vůbec v úvahu.

 

Odpoledne Štědrého dne zašel táta do koupelny a život kaprů ukončil pokud možno slušným způsobem. Viděl jsem na něm, že mu tohle zabíjení šupinatých tvorů nedělá žádnou radost, ale když jejich kousky začal smažit na pánvi a potom pojídat, tvářil se už neobyčejně spokojeně. Já a můj mladší bratr jsme však tohle kulinářské nadšení nijak neadorovali. Snažili jsme se ten svůj kousek kapra a malou porci bramborového salátu sníst co nejrychleji, abychom už mohli vyrazit do obýváku a pod vánočním stromkem začít rozbalovat dárky.

 

Táta nás dlouho netrápil a brzy se nenápadně vzdálil. Odněkud z obýváku se ozval zvoneček, my jsme odložili příbory a urychleně zamířili k onomu nadělení. Rodiče nás následovali a dávali si v menším balení něco podobného. Táta však v obýváku dlouho nevydržel, vrátil se do kuchyně, kde, teď už nikým a ničím neomezován, trávil zbytek večera dojídáním skoro všeho, co z těch kaprů ještě zbylo. Tvářil se přitom velmi zamyšleně a nic neříkal. Kdoví na co myslel. Vlastně teď už si myslím, že to vím.

 

Když byl můj mladší bratr ještě hodně malinký, utíkal jsem do obýváku samojediný. Nádherně ozdobená, elektrickými svíčkami osvětlená a velmi dobře stavěná borovice stála pod oknem v pravém koutě, uprostřed stál stolek s televizním přístrojem a v levém koutě filodendron, na němž se občas usídlili andulky a kanárci. Následující dny jsem pod tím stromkem často polehával a připadal jsem si jako v ráji. Někdy jsem si tamtéž hrával s hliněnými indiány, kovboji a vojáky. Rozdělil jsem je do dvou armád – na rudé a bílé – a uspořádal tak, aby to vypadalo, že spolu bojují. Indiáni měli luky, oštěpy, někteří též pušky, kovbojové lasa a vojáci těžkou válečnou techniku. Někteří indiáni se občas schovávali ve spodních větvích vánočního stromku.

 

Bez ohledu na to, co se v té době odehrávalo ve společnosti, dokázali rodiče vykouzlit takovou vánoční atmosféru, že všechno, co s tím nesouviselo, bylo odsunuto za hranice jakéhokoli vnímání. Najednou tu byl jenom náš vlastní svět. A také klid a bohorovné ticho. Tehdy jsem o poezii neměl vůbec žádnou představu, ale dnes vím, že ke mně promlouvali básníci ticha.

 

V hrubé podobě napsáno v dopoledních hodinách devatenáctého prosince v jedné kavárně obchodního centra Nový Smíchov během vypití jedné skleničky vína a pozření jednoho kousku jakéhosi dortíku.

 


komentářů: 15         



Komentáře (15)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

15
Gogo (neregistrovaný) 24.12.2018, 14:44:18
Málem bych zapo : přeji té círka stofce čtenářů a čtyrce pravidelných dopisovatelů(bylo nás pjet, fňuk) příjemné
prožití svátků, každému jednomu dle jeho zvyklostí »

https://youtu.be/SlhfhhS-oE8

Tu až za dva týdny, přizpůsobifše se, nijak zvlášť nejuchám...

GA, GE, GN


Lucifer
14
Lucifer * 22.12.2018, 23:02:15
Jethro Tull - Christmas Album

https://www.youtube.com/watch?v=g9Otaka5oIQ

Lucifer
13
Lucifer * 22.12.2018, 22:32:02
Merry Christmas From The Family

https://www.youtube.com/watch?v=Y1nqMG3swOc

Úžasný

12
Gogo (neregistrovaný) 22.12.2018, 17:45:38
A kdo se nerad bojí, ať na plejlistu nekouká na 110, omylem tam před pouhými 14 dny vsazenou »

https://youtu.be/VIkGDxi4b8E
Takže to není plná verze vánoc s frantickým dabinkem!
Bububu

11
Gogo (neregistrovaný) 22.12.2018, 17:16:36
Tahle scéna tomu odvozu "ministromečku" předchází »

https://youtu.be/gTKpKBzd7jg?list=PLxDY-tnZ0lkA0SFKVrWxBNiNb_Vp5C1gW

Přihořívá...

10
Gogo (neregistrovaný) 22.12.2018, 17:01:34
Za absolutně nejlepší vánoční komediji, už 30 let považuju tuto »

https://youtu.be/JqV260x3uGM?list=PLxDY-tnZ0lkA0SFKVrWxBNiNb_Vp5C1gW

Je tam, na plejlistu, toho víc, bohužel celý film je jen k náhledu...
A zas, eště že mam na VHSce, skouknuto snad víc jak desetkrát, film, který neomrzí...
Připoměl jsem ho v souvislosti s tvým textem :"Jednu dobu jsme si vánoční stromek vozili na střeše auta z rodiště mého táty, které se nachází nedaleko na východ od Vysokých Tater. Zpravidla to byla borovice, na kterou jsme měli od tamního lesní správce glejt", kdo film kdy viděl, ví o čem mluvím, scéna na počátku filmu, určitě to na tom předloženém plejlistu je, ale nechce se mi dlouze pátrat, jako v případě anplagd opeth včera.
Ale kdo ví, tydlenc dlouhý večery jsou zde dost zívačka, možná též později zabinguju...
Už aby přišel ten slunovrat a trocha se dýlnul den, nic za světla venku nestíhám, a večer pak nůďo, milý Úďo Úžasný
Tak GE, a kípte smajlinki


Lucifer
8
Lucifer * 21.12.2018, 16:54:26
Vánoční reklama T-Mobile: Chuck Norris - Kapr

https://www.youtube.com/watch?v=RYe1sccggVw

Mrkající

7
Z. (neregistrovaný) 21.12.2018, 16:53:00
Pragm. pozn.: Ale zdejsi kapr je povazovan - a pravem - za podradnou rybu a tedy zadnou pochoutku.
S ceskym kaprem se srovnat neda..
Nahrazujeme platyzem + morskymi potvorami napr. krevetami, atd...

6
Zuzana (neregistrovaný) 21.12.2018, 15:33:12
Tatinek 'vrah' kapra je samozrejme velka nadsazka, namatkou si vzpominam na jednu televizni soc. reklamu, kde inzerovali kapra, ktery vola z vody pred vylovenim: " Vrazi, kupte si nas porcovane v polotovarech". Mrkající

Stary kocour
5 Vánoce, kapr, dárky atd.
Stary kocour 21.12.2018, 08:47:29
Vraždění kapra snad nedělalo dobře ani nám, děckám, ani tátovi. Taky byl nešikovný kat.
Ne vrah, nic proti kaprovi neměl, ale za živa se kapr vykuchat nedá - natož smažit.
Poté, co jsem se oženil jsme přešli na telecí řízek. Tele je člověku sice mnohem blíž než ryba - ale zase jeho smrt nevidíte. A co oči nevidí, srdce...
A navíc nemá malé kostičky. Večeře byla najednou nějak krátká. Okradená.
To vybírání kostiček u velkého jídelního stolu - byl rozkládací, aby tam vešlo těch 11 - 12 lidí kteří u nás slavili Vánoce - byl obřad. Nesmělo se vstávat od stolu, dokud všichni nedojedli. Pak se začalo sklízet a každý našel pod talířem novou zelenou papírovou pětikorunu. Že je tam dával děda jsem zjistil až když umřel. Kdy je tam dával nevím - ale bylo to stejné kouzlo jako fakt, že se pod stromečkem ve vedlejším pokoji nějak zázračně objevily dárky. A zazvonil tam zvonek - přitom tam nikdo nevešel. Naši byli oba divadelníci, tak to nějak zařídili. Když děda umřel, začal jsem dávat peníze pod talíře já. Někdo přece musí pokračovat v tradici, ne?
Stejně se divím, že se všichni dobře najedli, že pro všechna děcka bylo dost peněz na dárky a že se v našem bytě nakonec všichni vyspali - a přitom byla spousta legrace, povídání o životě.
===
V dnešní době je to pro mě už nepředstavitelné. Lidi mají rádi svoje pohodlí i soukromí. Ještě se sice o Vánocích navštěvujeme - tedy ti, co zbyli. Není nás moc, tak to docela zvládáme. Ale každá rodinka zvlášť, o Vánočních svátcích. K nám do bytečku by se nevešla ani polovina vánočních hostů jako kdysi. Vánoce ale tím pádem ztratily velkou část kouzla.
===
U nás byly Vánoce o setkávání. Teď sedáváme se ženou u nazdobeného stolu - a vzpomínáme na dětství a mládí. Na ty, kteří už tu nejsou. Syn má Vánoce v Praze, sestra v Hlučíně... Dárky si skoro nedáváme - je za co koupit, jsou plné obchody - ale nikdo už nezná tajná přání svých blízkých. Všichni mají všechno. Skoro. A jsou rozhození po Kotlince i Polsku.Takové divně posmutnělé je to. Něco se pokazilo. Zamračený

4
Gogo (neregistrovaný) 21.12.2018, 03:59:05
Ták, zavlažíno ze 17 na 27 amerícijem 241, to tu teť frčí, a můžu téš fspomínat...
Apropó, kníšky, taky jsem to měl podobně.
Každé vánoce těšba na novýho verna.
Tajúplný vosrof rozečten způli dopůlnoci...
Poté sny o jeho realizaci...
Naplňeno aš po dlouhých 49,1 letech...
No nic, cont.lejtr, du raňajkovat, břichokručba rules..
Líbající

3
Gogo (neregistrovaný) 21.12.2018, 03:38:36
Cože ještě nechrupkáš, já už...

http://nahnoji.cz/video?id=5575&s=wide

GN,GM

2
Zuzana (neregistrovaný) 21.12.2018, 03:18:08
Budí vzpomínky, ten dnešní článek.

Kapr u nás, to byl trochu horror. Přineseny kapr se šťastné batolil ve vaně v radosti, že unikl z přecpané kádě. Já jsem neměla sourozence, to víte, jedináček. Takže každé přátelství jsem vítala. Postupně jsme si na sebe zvykali, chodila jsem za ním do koupelny a dávali jsme řeč.

Vznikla přátelství, kapřik už jen při tušení, že vcházím do dveří, rychle připlouval v očekávání příjemné komunikace.

O štědrém dní, kdy už kapr byl komplente aklimatizovany v naší koupelně a domácnosti, přišel vrah. Ten vrah byl můj tainek, kery ovšem kapry vraždit neuměl a tak vznikl hlasitý a lítý boj mezi kaprem a mým otcem - vrahem mého kamarada - kapra.


Konečné se tátovi podařilo kapra školit a vyšel z koupený jako potřísněný vítěz,


Co to mohlo udělat s duši dítěte, které se pár dní přátelilo s kapříkem? Nejedla jsem kapra a žádnou rybu asi do dvacet let věku.

Na Štědrý večer jsem jedla k salátu smažený řízek, dortik a cukrovi a pak přišly dárky.


Těšila jsem se, neb jsem věděla, že přijdou knihy. A ty jsem pak četla do hloubi štědrovečerní noci a tak proživala naplno svoji noc. Bylo ticho, šustily jen obracene listy knih, které jsem milovala, ať už to byl Andersen, nebo London či dokocne ruské pohádky o Vasilise překrásné ;) tváře mi hořely vzrušením a měla jsem pohádkovou, dobrodružnou štědrou noc, co trvala až skoro do rána, kdy jsem konečně šťastné usnila.

1
Zuzana (neregistrovaný) 21.12.2018, 00:24:42
http://www.neviditelnycert.cz/blog/pel-mel/313-nepeceny-dortik-s-jablky-datlemi-a-vlasskymi-orechy.html

Pekne, pridam neco ( vice ) materialniho. Mrkající
Po receptem v komentarich je posledni faze receptu. Úžasný

«     1     »