.:: Neviditelný čert ::.

Born in the U.S.A.

rubrika: Pel-mel

Nenarodil jsem se ve Spojených státech amerických, mám však k této zemi velký respekt. Původně tam žili indiáni, někde na severovýchodním okraji kontinentu se kdysi vylodili Vikingové, ale dokud nedopluli v roce 1492 španělské koráby do Karibiku, byla Amerika pod taktovkou indiánů. Tito jakoby původní obyvatelé Severní a Jižní Ameriky tam prý doputovali z Asie přes dočasně přemostěnou Beringovu úžinu. Jestli tam našli skutečné původní obyvatele, to se dodnes až tak úplně neví. Pokud však ano, tak ti migrující Asiati, kteří byli díky Kryštofovi Kolumbovi, který si myslel, že pluje do Indie, nazváni indiáni, byli prvními dobyvateli. Od severu migrovali dolů na jih a ve Střední a Jižní Americe založili mocné říše. Ti na severu se uskrovnili lovem zvěře, sběrem bobulí a stavěním vigvamů. Když pomineme periferní výlet Vikingů, tak Španělé byli druhými dobyvateli. K nim se záhy přiřadili další Evropané, především Angličané a Francouzi. Zatímco Španělé a Portugalci hledali Eldorádo na jihu, ostatní Evropané se soustředili na sever, zpočátku především na jeho východní pobřeží. Založili tam kolonie, které začaly prosperovat, až se čas nachýlil k tomu, že se rozhodly osamostatnit. A tak vznikly Spojené státy americké.

Lucifer

Otcové Spojených států amerických to mysleli dobře a demokraticky. Jenže byl tady jeden problém. Kolonisti si na bavlníkové plantáže nechali dovážet otroky z Afriky. V Africe bylo v té době úplně běžné obchodovat s otroky, tedy s příslušníky poraženého kmene. Plantážníci to brali jako normální věc, kterou nevymysleli, ale využili ke svému prospěchu. Zakladatelé Spojených států amerických však s tímto stavem nesouhlasili. V Novém Světe přece nemohou být otroci, jenom rovnoprávní občané. A tak došlo k válce Severu proti Jihu.

Aklimatizace původních otroků z Afriky se táhla po dlouhá desetiletí, a dodnes, jak se zdá, není zcela vyřešena. Přitom se to už delší dobu netýká jenom přímých potomků afrických otroků, ale Afroameričanů jako takových. Američané jakéhokoli jiného etnického původu s tím povětšinou nemají žádný problém.

Proč mám ke Spojeným státům americkým respekt? Protože pro mě představují Melting pot – tavící se tyglík všech národů, skutečné lidské Eldorádo. Tahle myšlenka se však dějinami USA neprodírala vždy úspěšně. Narážela a stále naráží na nejrůznější překážky. Kdo a proč je klade? Tuhle otázku si musí Američani jasně zodpovědět. No a my, vnější pozorovatelé, v podstatě též.

Spojené státy americké teď prožívají dost silný zásah podivného koronaviru. Vypadá to tam mnohem hůř než v Česku natožpak na Slovensku, kde jim na ten divný paskvil zatím umřelo mnohem míň lidí než na silnicích. Není to žádná sranda, přesto však po dlouhé době došlo k úspěšnému letu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže nějaký debilní policajt, který shodou okolností nemá černou barvu kůže, udusil zcela zbytečně recidivistu černé barvy kůže. Spojeným státům americkým teď hrozí něco mnohem horšího než koronáč. Fakt je to tak snadné?

Nenarodil jsem se ve Spojených státech amerických, ale v Česku. Tady mám svoje kořeny a již přes třicet let je mojí základnou Praha. Ne vše je tady úplně bezva, Narážím na spoustu pitomostí, stupidity či byrokratické masturbace a tak podobně. Na Pražském hradě dožívá podivná existence s vazbami na Rusko a Čínu, premiérem je člověk, jenž se za minulého režimu úspěšně etabloval a byl vedený ve spisech StB, a který se snaží Česko „inkognito“ transformovat do svého Agrofertu… Nicméně i přesto všechno je tady vcelku klid. Ničeho takového, co momentálně hrozí USA, se obávat nemusíme. Lidé se až na pár hajzlíků dokáží jakžtakž domluvit a spolu žít.

Ve Spojených státech amerických jsem byl čtyřikrát. Poprvé na vědecké konferenci v Stevens Institute of Technology, který se nachází v Hobokenu téměř na břehu řeky Hudson ve státě New Jersey. Na druhé straně Hudson river je Manhattan ve státě New York. Na Manhattan jsem se vypravil a doplul i k Soše Svobody. Podruhé jsem navštívil ojetým Ford tempo státy Vermont a New Hampshire, když jsem byl na postdoktorandské stáži v quebeckém Sherbrooku. Potřetí jsem byl na konferenci v Traverse City ve státě Michigan a počtvrté na jiné konferenci v Chicagu ve státě Illinois. Ve všech případech jsem se tam cítil dobře a Američané byli velmi vstřícní.