17tý listopad 1989

rubrika: Pel-mel


Dnešní den je státní svátek. Je to Den za svobodu a demokracii. V roce 1989 se v Československu započal převrat, který měl za úkol ukončit absolutní nadvládu komunistické strany a jejího totalitního režimu. Zpočátku vše vypadalo, že je to spontánní. Od prostých lidí to spontánní bylo. Ne však od těch, kdo to řídili. Když režim padl, nastala devadesátá léta. Jedno z nekrásnějších období mého života. Kolem se sice kradlo, ale já jsem si toho nevšímal. Nastala svoboda. Mohl jsem vyrazit i na Západ na vědecké konference. Železná opona byla zrušena.

 

Lucifer


17. listopadu 1989 jsem byl v Praze pouze dopoledne. Odpoledne jsem jel vlakem do Opavy za svými rodiči. Ten den slavil výzkumný ústav, němž jsem pracoval, padesátiny svého založení v jednom hotelu Na Příkopech, což je kousek od Národní třídy.

 

Když jsem přijel do Opavy, dozvěděl jsem se, že se něco na Národní třídě událo. Zprávy zatím byly velmi stručné.

 

V sobotu večer jsem šel se svým kamarádem do hospody. Seděli jsme u stolu s jedním člověkem, který byl evidentně protirežimní, a ten nám předával další informace. Například, že na Národní třídě zabili nějakého studenta, což se pak ukázalo být záměrnou poplašnou zprávou.

 

Z hospody jsme odešli na Dolní náměstí a já jsem na podstavci morového sloupu zapálil krabičku sirek. Svíčku jsem neměl.

 

Můj kamarád z Opavy, který pocházel z Východních Čech, se pak stal předsedou opavské ODS. Vzpomínám si, jak mě jednou pozval do své kanceláře a ukazoval mi malou bystu Lenina na jedné skříni. Strašně jsme se tomu nasmáli.

 

V pondělí jsem vyrazil zpět do Prahy a začal se zúčastňovat všech demonstrací. Nejen na Václaváku. Ale i té největší na Letné. Byla strašná zima, takže to obrovské množství lidí se zahřívalo poskakováním. Přijel jsem metrem na Vltavskou a na Letnou jsem vyrazil s davem ulicí dnes Milady Horákové. Na křižovatkách stáli policajti s trikolorou v klopě a kontrolovali, aby vše probíhalo v pohodě a bez nějakých následků

 

Měl jsem z toho velmi dobrý pocit, nicméně jsem po čase musel uznat, že celá záležitost byla zrežírovaná pragmatickými komunisty, kteří ve skutečnosti neměli s myšlenkami komunismu nic společného. Pouze si budovali kariéru. Jejich kariéra se tak přehoupla ze "socialismu" do "kapitalismu".


komentářů: 0         



Komentáře (0)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 0 »

«    »