Na portálu Poznat svět jsem narazil na článek, ve kterém se praví, že ze zdravých potravin můžeme nevhodnou úpravou či zpracováním stvořit jedovaté potraviny. Našemu zdraví nebezpečné bakterie čekají na vhodnou příležitost. Např. Bacillus cereus je častý kontaminant potravin a může způsobovat otravu jídlem. Vyskytuje se zejména na rýži či v těstovinách. V případě, že se nakažené potraviny nedostatečně tepelně opracují (méně nebo rovno 100 °C, začnou spory bakterií důsledkem tepelného šoku klíčit. Pokud se tyto potraviny nechají delší dobu při pokojové teplotě, může nastat vegetativní růst bakterií, a ten pak vede k produkci emetického toxinu, který je stabilní i při teplotách nad 100 °C.
Lucifer
V českých domácnostech se neplýtvá. Zbytky od oběda mizí v krabičkách, ty pak v lednici, odkud se za den nebo dva přesunou zpátky na talíř. Vypadá to jako rozumný způsob, jak šetřit peníze i čas. Jenže právě tady číhá past. Některá jídla totiž při opakovaném ohřevu mění svou strukturu, vznikají v nich látky, které organismus nechce ani vidět, natož trávit. Ačkoliv chuť zůstává stejná, jejich vliv na zdraví už tak nevinný není.
Bakterie v rýži
Rýže se v českých domácnostech vaří poměrně často. Vaří se do zásoby a zbytek často končí v lednici. Druhý den putuje zpět na pánev nebo do mikrovlnky. Právě v tom spočívá riziko. Pokud se rýže po uvaření rychle neochladí a neskladuje správně, začne v ní bujet bacillus cereus. Nenápadná bakterie, která zvládne přežít teploty varu. A když se ohřeje znovu, žádné teplo ji nezničí. Toxiny, které vytváří, se rozšíří do celého jídla. Stačí pak pár soust a přichází nevolnost, zvracení, někdy i křeče.
Ohřívané brambory
Brambory patří mezi české stálice. Kaše, saláty, pečené, vařené, na loupačku – nedáme na ně dopustit. Jenže právě vařené brambory mají záludnou vlastnost. Pokud se nechají stát při pokojové teplotě a ohřejí se až po delší době, rozjede se v nich doslova bakteriální party. Stejně jako u rýže, tak i zde hrozí kontaminace toxiny. Riziko roste, když se brambory skladují v plastových nádobách, kde se sráží pára a vlhkost. To vytváří ideální podmínky pro mikroorganismy. Nejde o planý poplach, otrava z brambor se opravdu stává a může způsobit i vážnou újmu na zdraví.
Kuřecí maso
Kuřecí maso se vaří ve velkém, marinované z obchodu svádí k rychlému obědu i večeři. Ale právě drůbež bývá častým nositelem salmonely nebo kampylobakterií. Ty se sice při prvním vaření zlikvidují, ale opětovný ohřev není zárukou bezpečí. Při nešetrné manipulaci – například když se maso nechá stát na kuchyňské lince víc než hodinu - mají bakterie zelenou. Druhý ohřev už situaci nezachrání. Naopak se může stát spouštěčem bolesti břicha, průjmu a několika nepříjemných dní na toaletě.
Špenát i řepa
Zelené listy špenátu působí nevinně, ale právě jejich vysoký obsah dusičnanů představuje velké riziko. Po opětovném ohřevu se dusičnany mění na dusitany, které zatěžují krevní oběh. U dospělých se tělo obvykle brání poměrně úspěšně, ale u dětí může dojít ke stavu, kdy červené krvinky přestanou správně přenášet kyslík. Něco podobného hrozí i u červené řepy. I když vypadá jako vitamínová bomba, při ohřívání se z ní stává tikající chemická bomba, zvlášť pokud se skladovala špatně nebo zůstala dlouho mimo lednici.
Houby
Houbová smaženice, kulajda nebo žampionová omáčka patří mezi pokrmy, které si Češi dopřávají s nadšením. Houby ale nesnášejí druhou šanci. Při ohřevu dochází ke změně bílkovin, které ztrácejí svoji strukturu, a tělo je pak těžko zpracovává. Zároveň mohou uvolňovat látky způsobující trávicí potíže. Riziko se zvyšuje, když houby dlouho leží při pokojové teplotě nebo nejsou správně uvařené hned napoprvé.
Vajíčka
Vajíčka si často spojujeme se zdravou snídaní. Míchaná, vařená, jako součást pomazánek i koláčů. Ale opětovné ohřívání vařených vajec, hlavně těch natvrdo, vede ke vzniku síry. Její pach sice odhalí i slabší nos, ale samotná látka se pak v těle chová jako vetřelec. Může narušit trávení a dráždit žaludek. Navíc při nesprávném skladování hrozí opět bakteriální znečištění, hlavně salmonelou.
Nerovnoměrné ohřátí
Pozor si dejte nejen na potraviny nebo uvařené pokrmy, které ohříváte, ale i na to jak a v čem ohříváte. Spousta lidí má dojem, že mikrovlnná trouba je nepostradatelný pomocník. Stačí pár minut a jídlo je hotové. Jenže zdání klame, mikrovlnka ohřívá jídlo nerovnoměrně, často jsou pokrmy na povrchu horké, ale uvnitř zcela studené. Bakterie tak dostanou další šanci a vaše trávení lekci, o kterou jste nestáli. Navíc opakovaný ohřev často degraduje i nutriční hodnotu pokrmu. Z toho, co mělo být chutné a zdravé, se stává výživový prázdný obal plný rizik.
Za riziko to nestojí
Kultura šetření a nechuti vyhazovat jídlo je sice sympatická, ale zdraví má přednost. Při přípravě jídla prostě platí jednoduché pravidlo: Když si dáte tu práci s vařením, snězte ho hned. Co zbyde, pečlivě uskladněte. A pokud si nejste jistí, že ohřívaný pokrm bude ještě bezpečný, buďte raději nekompromisní. Zdraví není samozřejmost a pár ušetřených korun nestojí za několikadenní boj se střevní chřipkou. Někdy prostě méně znamená víc. V tomto případě méně ohřívání, víc klidu na duši i v žaludku.
Zdroj: Poznat Svět, Tato jídla se ohříváním mění v jed! Češi jsou ale nepoučitelní a pomalu se zabíjejí sami
17.04.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2