Neviditelný čert

Nová studie ukazuje, že šimpanzi dokážou zvažovat nové informace a měnit rozhodnutí – dovednost, kterou lidé ovládají až ve věku čtyř let – a možná i líp než vy. Výsledky zpochybňují výlučnost lidského rozumu a nutí nás přemýšlet, co vlastně znamená být „rozumným zvířetem“.

Lucifer

Nějak jsme dospěli k přesvědčení, že jsme jedineční, a to nejen mezi zvířaty, ale dokonce i mezi lidmi. Rozum se zdál být výlučnou vlastností lidí. A pokud jsme ho upírali ostatním lidem, jak bychom ho nemohli upírat i našim nejbližším žijícím příbuzným: lidoopům, jako jsou šimpanzi a bonobové. Ostatně i dnes, několik století po darwinovském ponížení, někteří myslitelé nadále adjektivizují naše kognitivní vlastnosti, aby je učinili jedinečnými, nebo předřazují zjevné rozumové schopnosti jiných zvířat přívlastky, aby je znehodnotili. Naštěstí je stále obtížnější popírat zjevné.

Vědci z několika univerzit se spojili, aby analyzovali uvažování šimpanzů. Víme, že jsou inteligentní, že dokážou řešit problémy a že v některých specifických úlohách předčí naše děti. Někteří však naznačují, že toto chování je instinktivní, automatické, že je v něm jen málo rozumu a že se ve skutečnosti řídí řadou velmi užitečných předsudků, které ve většině kontextů fungují ve prospěch přežití. Aby to vědci objasnili, vydali se do šimpanzí rezervace na ostrově Ngamba a šimpanze testovali.

Šimpanzi měli uhodnout, pod kterou krabicí vědci ukryli nějaké jídlo. Za tímto účelem jim vědci dali nápovědu, pod kterou krabicí se jídlo nachází, a pak je požádali, aby si vybrali. Poté jim před zvednutím krabic dali druhou nápovědu a znovu se jich zeptali. Šimpanzi nejenže vzali novou informaci v úvahu, ale zdálo se, že o ní přemýšlejí. Výzkumníci upravili nápovědy tak, aby vyloučili, že prostě upřednostňují poslední přijatou informaci jako nespolehlivou. Závěr je takový, že dokázali zvážit důvěryhodnost obou narážek a podle toho se rozhodnout. Schopnost, kterou si lidské děti vyvinou až ve věku 4 let.

Po shromáždění výsledků odborníci zjistili, že odpovídají tomu, co bychom očekávali po použití různých strategií uvažování, které jsme použili u lidí. A k nim můžeme přidat ještě jednu myšlenku. Protože poté, co jsme se na rozum povýšili, bylo velmi snadné považovat ho za samozřejmost. Ve skutečnosti jej však často používáme spíše k tomu, abychom zaštítili své předsudky, než abychom je rozpustili.

Co nám říká, že jsme si při posuzování rozumnosti šimpanzů položili otázku, zda jsou schopni změnit svůj názor? Nic z toho neznamená, že ostatní zvířata nepropadají předsudkům a nezaseknou se na nerozumné myšlence. Neznamená to, že se lidé vždy řídí emocemi váženými domnělým rozumem. Znamená to, že bychom se měli zamyslet nad tím, proč věříme tomu, čemu věříme, a především nad tím, jaké důkazy by nám musely být předloženy, abychom změnili názor. Jedině tak si budeme moci udržet titul „rozumných zvířat“, který jsme si sami přisvojili.

Šimpanzi, stejně jako ostatní lidoopi, mají s člověkem společného předka, který žil přibližně před 5 až 7 miliony let. Toto evoluční spojení poskytuje jedinečný pohled na evoluci poznávání a chování. Studie prokázaly, že šimpanzi mají pokročilé kognitivní schopnosti, jako je používání nástrojů, komunikace pomocí gest a schopnost učit se pozorováním. Toto chování odráží nejen adaptivní inteligenci, ale také schopnost učit se a modifikovat chování v reakci na nové výzvy prostředí.

Zdroj: Techzpravy.cz, Dokážete změnit názor, když dostanete nové informace? Šimpanz to možná umí líp než vy

Dodatek

Je evidentní, že spousta živočichů dokáže změnit svůj názor, když jsou konfrontováni s novou informací. Prakticky se to týká všech, kteří žijí volně v přírodě. Problém mohou mít někteří „domácí mazlíčci“, jejichž přirozený instinkt zdegeneroval díky stupidní manipulaci jejich majitelů, kteří je považují za jakési hračky.

Přírodě dominuje zákon přežití. Do jaké míry ho můžeme ztotožnit s projevem rozumu, je diskutabilní. Domnívám se, že u vyšších živočichů to dává smysl. Na druhou stranu u lidí se v poslední době zdá, že mnozí o rozum přicházejí. I v minulých časech se běžně stávalo, že bezduše opakovali tu samou chybu a jakoukoli informaci, která by tomu mohla zabránit, ignorovali. „Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.“ – Albert Einstein.

Tenhle trend narůstá díky novodobým technologiím, jakou jsou mobily a především internet. Původně byl internet určený k tomu, aby umožnil rychlý kontakt ve vědecké komunitě a přístup do vědeckotechnických databází. Posléze se rozšířil do jiných komunit a veřejnost mohla čerpat informace nejen vědecké, jako jsou zprávy, co se děje na druhém konci světa atd. Následovala možnost pouštět si různá veda s hudbou, filmy atd. a získávat zajímavé informace o čemkoli. Na internetové scéně se pak objevily sociální sítě a většina lidí se z přirozeného komunitního prostředí přestěhovala na internet.

Je spousta lidí, kteří se nedokáží obejít bez nějaké sociální sítě, na které se už nekomunikuje jako s kamarády čí přáteli v přímém kontaktu. To umožňuje začít neuvěřitelným způsobem blafovat. Mnozí uživatelé tráví spoustu času tím, že své virtuální kamarády informují o tom, co si zrovna koupili, ukazují jim fotky, jak krásně se dokážou šklebit, kdy naposledy byli na záchodě, kde se dá koupit nejkvalitnější toaletní papír atd. Začíná to tam vypadat jako v útulku mentálně postižených dětí.

Podobně je tomu i s mobily. Mnozí si vyjdou ven na procházku, ale nekochají se pohledem na okolní architekturu či přírodu. Téměř bez přestávky čumí jenom do mobilu. Občas si přes něj i s někým podobným pokecají. Někdy mobil používají k focení ptákovin včetně sebe samého. Druhému se tomu seflíčko. Na YouTube jsem narazil na několik videí, kdy takovéto „rozumné zvíře“ vylezlo na vysokou skálu, pod níž byla hluboká propast, aby si udělalo selfíčko. V některých případech to bylo poslední, co tito lidé v životě udělali. Pak už následoval pád do hluboké propasti.

05.11.2025, 07:10:12   Publikoval Luciferkomentářů: 2