Neviditelný čert

Vypadají nevinně, ale ve skutečnosti mají neblahý vliv na střevní mikroflóru i na střeva samotná. Kterým potravinám se v obchodě vyhnout a udržet své zdraví? Většina lidí se zaměřuje při nakupování potravin na obsah tuku, cukrů a bílkovin. Sahá po „light“ variantách, protože mají pocit, že jsou zdravější. Stejně tak po „zero“ nápojích v domnění, že po nich nepřiberou ani deko.

Lucifer

Regály v obchodech se jen hemží „superzdravými“ potravinami, které na první pohled slibují lahodnou chuť a zásobu živin. Málokdo si ale všímá kompletního složení a obsahu „éček“. Ta, při pravidelné a dlouhodobé konzumaci, působí destruktivně na naši střevní bariéru, mění složení mikrobiomu a podporují vznik a rozvoj chronického zánětu.

Střeva jsou komplexní orgán, kde sídlí biliony bakterií. Ty rozhodují o imunitě, náladě i riziku civilizačních nemocí. Zdravé střevo má pevnou bariéru. Je pokryté vrstvou hlenu, která propouští živiny a zároveň brání průniku toxinů a nežádoucích patogenů do krve. Nedávné studie však varují, že některé běžné potravinářské přísady. Barviva, emulgátory a umělá sladidla střevní bariéru narušují, mění složení mikrobiomu a činí ji náchylnější k zánětu a metabolickým poruchám.

Střeva jsou komplexní orgán, kde sídlí biliony bakterií. Ty rozhodují o imunitě, náladě i riziku civilizačních nemocí. Zdravé střevo má pevnou bariéru. Je pokryté vrstvou hlenu, která propouští živiny a zároveň brání průniku toxinů a nežádoucích patogenů do krve. Nedávné studie však varují, že některé běžné potravinářské přísady. Barviva, emulgátory a umělá sladidla střevní bariéru narušují, mění složení mikrobiomu a činí ji náchylnější k zánětu a metabolickým poruchám.

Mezi nejčastější aditiva patří barviva. Mají zlepšit senzorické vlastnosti potravin, dodat lákavější a výraznější barvy. Najdeme je v limonádách, bonbonech ale i v cereáliích i pečivu. Kanadský přehled publikovaný ve FASEB Journal ukazuje, že tato barviva mění složení střevních bakterií a oslabují těsné spojení mezi buňkami střevní stěny, tedy zvýšenou propustnost střev.

Zvlášť nebezpečným případem byl oxid titaničitý (E171), dříve používaný jako bílý pigment v cukrovinkách a žvýkačkách. Ten naštěstí EU zakázala kvůli obavám o bezpečnost. Laboratorní studie ukázaly, že částice E171 zvyšují průnik látek střevní stěnou a ovlivňují lokální imunitní odpověď. To ještě posílilo argument, že některá „čistě technologická“ aditiva nejsou z hlediska zdraví střev tak nevinná, jak se předpokládalo.

Ani emulgátory nejsou zcela bezpečné. Pod slovíčkem emulgátory se skrývají látky, jež drží pohromadě vodu a tuk. Tím zajišťují krémovou konzistenci potravin. Najdeme je ve zmrzlině, dresincích, krémech nebo pečivu. Mezi nejčastěji sledované patří polysorbát 80 (E433) a karboxymethylcelulóza (E466).

Nedávné studie prokázaly, že konzumace potravin s emulgátory může nepříznivě ovlivňovat hlen pokrývající stěnu střev a mění složení bakterií, čímž zvyšují propustnost našich střev. To následně může vést ke vzniku zánětu a dokonce k metabolickým změnám připomínajícím metabolický syndrom. Přehledová studie z roku 2024 pak shrnuje, že dlouhodobá expozice vybraným emulgátorům je spojena s dysbiózou, narušenou integritou bariéry a vyšším rizikem zánětlivých onemocnění střev alespoň u citlivých jedinců.

O umělých sladidlech již bylo napsáno mnoho. Dříve se hodnotila hlavně z hlediska karcinogenních rizik. Aspartam, sacharin, sukralóza, acesulfam-K a částečně i polyoly (např. erythritol) se dnes považují za méně bezpečné, než tomu bývalo dřív.

Opakovaně se ukazuje, že mají velký vliv na střevní mikrobiotu, jejich konzumace zvyšuje propustnost střevní bariéry a podporuje rozvoj systémového zánětu. Dokonce může vést k horšení glukózové tolerance, což následně vede k inzulinové rezistenci a metabolickému syndromu. Pravidelný vyšší příjem nízkoenergetických sladidel (zejména aspartam, sacharin, acesulfam-K a některé cukerné alkoholy) navíc souvisí s rychlejším kognitivním úpadkem, zhoršující se pamětí a vyjadřováním. To znamená, že pravidelná konzumace potravin s umělými sladidly může vést k předčasnému stárnutí mozku.

Co to všechno znamená v praktickém životě? Čtěte etikety. Jedna občasná plechovka limonády vás na zdraví neohrozí, stejně jako zmrzka v létě. Potraviny obohacené aditivy by se však neměly ve vašem jídelníčku objevovat s železnou pravidelností.

Vyhněte se ultra zpracovaným potravinám, kde máte jistotu, že seznam „éček“ je skutečně dlouhý. Vyhýbejte se líbivě baleným cukrovinkám, které lákají na syté barvičky a dlouhou dobu trvanlivosti. Nakupujte vědomě. Čím delší seznam „éček“, tím je větší šance, že kombinace barviv, emulgátorů a sladidel bude pro zdraví vašich střev nevhodná. Zvyšujte příjem vlákniny (zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny, semínka). Fermentovatelná vláknina pomáhá opravovat poškozenou sliznici.

Malý přehled aditiv, kterým byste se měli vyhnout:

• E102: Tartrazín způsobuje změny střevní mikrobioty, zvýšení zánětlivých markerů, možná role. Najdete jej ve slazených nápojích, želé bonbonech, barevných cereáliích.
• E110: Žluť SY narušuje složení střevní mikrobioty a zhoršuje integritu bariéry. Najdete ji v limonádách, dezertech a různých slaných i sladkých pochutinách.
• E129: Allura červeň AC mění složení střevních bakterií a přispívá k prozánětlivému prostředí. Vyskytuje se v bonbonech, polevách, barevných nápojích a cukrářských výrobcích.
• E433: Polysorbát 80 ztenčuje vrstvu střevního hlenu, mění mikrobiotu a může vyvolat zánět. Najdete jej ve zmrzlině, krémových dezertech, některých omáčkách a hotových potravinách.
• E466: Karboxymethylcelulóza vyvolává nerovnováhu střevní mikrobioty, zvýšenou propustnost střeva a zhoršení průběhu zánětlivých onemocnění. Používá se v pečivu, omáčkách, hotových jídlech a „dietních“ či bezlepkových výrobcích.
• E951: Aspartam v některých studiích mění mikrobiotu, může zhoršovat glukózovou toleranci. Vyskytuje se v „zero“ a „light“ nápojích, žvýkačkách a různých nízkokalorických produktech.
• E954: Sacharin vykazuje toxické účinky na střevní bakterie a může souviset s poruchou glukózové tolerance a nežádoucími metabolickými změnami. Najdete jej ve stolních sladidlech a některých výrobcích pro diabetiky.

Zdroj:  Dotyk, Cpeme se tím každý den a ničíme si střeva. Které potraviny okamžitě přestat jíst?

Dodatek

Rafinovaný cukr (bílý řepný/třtinový) je pro zdraví problematický, protože poskytuje pouze „prázdné kalorie“ bez živin, vlákniny či vitaminů. Nadměrná konzumace vede k obezitě, cukrovce 2. typu, ztučnění jater, srdečním chorobám, zánětům a zubnímu kazu. Zvyšuje také riziko závislosti a negativně ovlivňuje kognitivní funkce.

Z hlediska výživy není rozdíl mezi rafinovaným a nerafinovaným cukrem zásadní, oba jsou pro tělo zátěží, pokud jsou konzumovány ve velkém množství. Doporučuje se omezit sladké nápoje, sladkosti a potraviny z bílé mouky. Naproti tomu cukr v ovoci (fruktóza) je vázán na vlákninu, díky čemuž se uvolňuje pomaleji a nezpůsobuje takové výkyvy. Ovoce navíc dodává nezbytné vitamíny, minerály a antioxidanty.

Slazené jogurty se obvykle skládají z mléka, cukru (cca 6 %), zahuštěného odstředěného mléka, mléčných bílkovin a jogurtových kultur. Často obsahují přidaná aromata, modifikovaný škrob, zahušťovadla (pektiny) a regulátory kyselosti. Sacharidy (cukry) tvoří často přes 5 g na 100 g výrobku.

V poslední době jsem si k snídani často dával slazený jogurt. Chutnal docela dobře, ale tělo s tím tak trochu nesouhlasilo. Trávicí problémy jsem nezaznamenal, ale měl jsem pocit, že to není úplně v pořádku. Inspirován výše zmíněnými informacemi získanými z internetu jsem přešel na čistý čili bílý jogurt, který dochucuji mraženými jahodami, borůvkami a malinami.

Kelímek slazeného jogurtu o váze 150 g stojí zhruba tolik jako kelímek bílého jogurtu Hollandia o váze 500 g.  Půlkilové balení zahradních jahod stojí kolem 80 korun. Dva kelímky bílého jogurtu, který obsahuje pouze mléko, mléčnou bílkovinu a jogurtovou kulturu, a jedno balení jahod vystačí na šest snídaní, což je šest kelímků ochuceného jogurtu zhruba za stejnou cenu.

08.03.2026, 15:39:52   Publikoval Luciferkomentářů: 2