Neviditelný čert

Včera jsem na YouTube narazil na video Čmelák: Proč létá, i když by neměl. Název je mýtus. Jeden fyzik někdy v první polovině dvacátého století spočítal, že čmelák by neměl létat, protože matematický model, který použil, tuhle možnost vylučuje. Čmelák samozřejmě může létat. Matematický model byl špatný. Jakým způsobem to čmelák dělá, bylo objasněno koncem minulého století a začátkem tohoto století. Následně budu v upravené formě citovat něco z toho videa, přičemž první odstavec je můj komentář.

Lucifer

Čmeláci si na rozdíl od včel nestaví úly, ale hnízda v zemi. V posledních letech v NB sleduji, jak nejméně šestkrát, možná i vícekrát za rok, přijedou pracovníci firmy, která se zabývá ochranou přírody, s ručními a pojízdnými sekačkami a trávníky, v nichž jsou čmeláci ubytováni, téměř kompletně zlikvidují. Loni jsem volal na radnici Prahy 13 v NB, speciálně do oddělení ochrany životního prostředí, kde mi bylo řečeno, že je to kvůli ochraně přírody a senné rýmy lidí. Čmeláka jsem už tady dlouho neviděl. Ochrana přírody zafungovala neústupně. A to se týká i řady jiných věcí.

Skutečný důvod, proč je čmelák důležitější než včela, vás donutí vidět zahradu úplně jinak. Existuje citát: Podle zákonů aerodynamiky by čmelák neměl být schopen letu. Jeho tělo je příliš těžké a jeho křídla příliš malá. Tenhle citát je nesmysl. Respektive, jak ho lidé chápou. Nikdy neplatilo, že by fyzici tvrdili, že čmelák nemůže létat. Jen dlouho neuměli vysvětlit, jak přesně to dělá.

Odkud se tahle legenda vzala? Nejčastěji se uvádí, že celý příběh začal ve 30. letech dvacátého století. Údajně při večeři na jedné německé univerzitě prohodil francouzský aerodynamik Antoine Magnan poznámku svému kolegovi, že výpočty ukazují, že čmelák by teoreticky létat neměl. Magnan tuto úvahu později zmínil ve své knize Le Vol des Insectes. Která vyšla v roce 1934. Napsal v ní větu v tom smyslu, že aplikoval standardní rovnice odporu vzduchu na hmyz a výsledek ukázal, že let by neměl být možný. K tomu však dodal, že výpočet je zřejmě chybný. Nikdy netvrdil, že fyzika zakazuje čmelákovi létat. Tvrdil, že zatím neumí jeho let popsat.

Magnan a jeho kolega aplikovali na čmeláka model pevného křídla. Vzali jeho tělesnou hmotnost a plochu jeho křídel, a spočítali, jestli by ho ta křídla unesla, kdyby se pohyboval jako letadlo. Tedy s křídly, která se nehýbou. Čmelák ale nemá pevná křídla, jelikož s nimi mává. Hmyzí let nefunguje jako let letadla, připomíná spíš let helikoptéry. Ve skutečnosti je to unikátní způsob pohybu vzduchem, který nemá v lidské technice přímou analogii. Teprve na konci 20. století a na začátku 21. století se vědci dostali. K technologiím, které jim umožnily hmyzí let skutečně prozkoumat.

Čmelák mává křídly přibližně 120krát až 200krát za sekundu. Při každém máchnutí jeho křídlo nejen stoupá a klesá, ale zároveň se otáčí kolem své podélné osy. Na špičce křídla se přitom vytváří miniaturní vír, takzvaný přední okrajový vír, který generuje oblast velmi nízkého tlaku nad křídlem, což vytváří vztlak. Teď bude řeč o tom, proč je čmelák tak užitečný.

Když řeknete opylování, většina lidí si okamžitě představí včelu medonosnou. Včela má fantastický PR tým a med. Včela má úl, fascinující stavbu geometricky dokonalou atd. Čmelák nemá nic z toho. Něco málo medu dělá, ale nikoho to nezajímá. Čmelák nemá velký úl. Jeho hnízdo je díra v zemi, stará myší nora nebo dutina pod plechem na zahradě. Čmelák ale dělá práci, kterou včela dělá mnohem hůř.

Rajče je samosprašná rostlina, ale k tomu, aby se pyl uvolnil z tyčinek, potřebuje vibrace. Včela na květu rajčete sedí a sbírá nektar, ale nedokáže vytvořit ten správný typ chvění. Čmelák ano, takzvané buzzing pollination – vibrační opylování. Přisedne na květ, sevře tyčinky a začne vibrovat letovými svaly, aniž by mával křídly. Celé jeho tělo se rozezvučí frekvencí kolem 400 Hz, což vystřelí pyl z tyčinek. Žádný jiný opylovač to neumí tak efektivně jako čmelák.  Proto se dnes čmeláci komerčně chovají a dovážejí do skleníků s rajčaty po celém světě. Většina rajčat, která kupujete v obchodě, byla opylena čmelákem, ne včelou.

Čmelák má větší jazýček než včela medonosná a dostane se k nektaru v hlubších květech. V květech jetele, levandule, náprstníku nebo šalvěje. Takže je řada rostlin, které jsou primárně závislé na čmelácích. A pak je tu ještě jedna věc, která čmeláka dělá naprosto výjimečným. Počasí. Včela je citlivá dáma. Když je pod 12 °C, včela nelétá. Včela nelétá, ani když prší nebo fouká silný vítr. Čmelák dokáže létat při teplotách kolem 6 °C. Dokáže vyrazit za svítání, kdy je ještě zima a rosa a pracovat až do soumraku. Dokáže operovat v mlze, mrholení, v podmínkách, kdy je včela schovaná v úlu.

V březnu a dubnu, kdy ovocné stromy kvetou a potřebují opylení, je čmelák často jediný, kdo pracuje. Jak může létat v chladu, když je přece studenokrevný hmyz? Čmelák má schopnost takzvané endotermie. Dokáže si aktivně zahřát letové svaly. Dělá to tak, že svaly rychle stahuje a uvolňuje, aniž by mával křídly. Dokáže si tahle zahřát hrudník na teplotu kolem 35 °C, i když je teplota hluboko pod 10 °C.

Čmeláků v ČR ubývá. Ne dramaticky ze dne na den jako katastrofa, která se dostane do zpráv. Prvním důvodem je ztráta přirozeného prostředí. Čmelák potřebuje tři věci. Místo na hnízdo, květy na potravu a klid. A všechno to mu systematicky bereme. Čmelák hnízdí v zemi, v opuštěných myších norách, v dutinách pod kořeny, v kupkách starého listí, v mechu na okraji louky, prostě na místech, která vypadají nepořádně. A co děláme my? Uklízíme, sekáme, hrabeme, odstraňujeme. Každý kousek zahrady musí být dokonale upravený. Každý trávník musí vypadat jako golfové hřiště, Každý okraj pole musí být čistý. A čmelák nemá kde hnízdit.

Druhým důvodem je ztráta potravy. Čmelák potřebuje pestrou škálu kvetoucích rostlin od jara do podzimu. A kde ho najde? Na divoké louce, na neposečeném okraji cesty, v zahradě, kde roste plevel, v úvozech, na starých hřbitovech. Na místech, která nikdo neudržuje, protože je nikdo nepovažuje za důležitá. V české krajině dramaticky ubývá těchto míst. Intenzivní zemědělství proměnilo krajinu v mozaiku velkých čistých polí, kde na jaře kvete řepka a pak už nic. Třetím důvodem jsou pesticidy a další insekticidy, které se používají v zemědělství, které jsou pro čmeláky smrtelně nebezpečné.

Zdroj: Divoký svět, YouTube, Čmelák: Proč létá, i když by neměl

16.07.2026, 17:00:48   Publikoval Luciferkomentářů: 0