.:: Neviditelný čert ::.

V České republice byla odkryta rituální stavba spojená se slunovratem, která je o 1 000 let starší než Stonehenge

rubrika: Pel-mel

Archeologové v České republice objevili prehistorickou stavbu, o které se domnívají, že sloužila jako rituální centrum spojené s pohybem Slunce a Měsíce. Toto centrum je staré přibližně 6 500 let – asi o 1 000 let starší než Stonehenge. Stavba byla objevena v Chlebách ve Středočeském kraji.

Lucifer

Archeologové nalezli kruhový areál tvořený příkopem o průměru přibližně 750 stop (230 metrů) a hloubce 8 stop (2,5 m). Dvanáct vchodů vedoucích do středu areálu bylo rozmístěno na různých místech kolem příkopu, uvedlo výzkumné tým ve svém prohlášení ze dne 18. srpna. Domnívají se, že stěny ohrady pravděpodobně tvořily dřevěné sloupy. Na základě zvířecích kostí nalezených v příkopu se odborníci domnívají, že vchody byly zdobeny býčími lebkami a rohy.

„Kult býka byl důležitým náboženským symbolem mezi prvními zemědělskými komunitami a je znám z mnoha částí prehistorické Evropy,“ uvedl v prohlášení Jan Turek, archeolog z Univerzity Karlovy v Praze, který se na výzkumu podílí. Býci v těchto neolitických kulturách byli pravděpodobně symboly síly a plodnosti. „Kruhové ohrady jsou v našem regionu pro toto období zcela neznámé, což již samo o sobě činí tuto lokalitu výjimečnou,“ uvedl Petr Krištuf, profesor archeologie na Západočeské univerzitě v České republice, který vede výzkumný tým.

12 vchodů je orientováno tak, aby lidé uvnitř ohrady mohli pozorovat významné astronomické jevy, jako například nejvzdálenější polohu Měsíce na obzoru během jeho 18,6letého cyklu. Lidé mohli také prostřednictvím vchodů do této stavby pozorovat východ slunce při letním slunovratu, tedy v nejdelší den roku, a západ slunce při zimním slunovratu, tedy v nejkratší den roku.

Pro prehistorické zemědělské komunity symbolizovalo spojení mezi východem slunce a letním slunovratem začátek, zatímco západ slunce a zimní slunovrat představovaly konec. Stejný princip lze pozorovat podél hlavní osy Stonehenge. Nyní vidíme, že tato lokalita byla navržena podobným způsobem. V pozdějších dobách se zdá, že rituální účel chlebské stavby se změnil nebo zcela zanikl. Při předchozích vykopávkách na tomto místě byly objeveny hroby 18 lidí z únětické kultury z doby bronzové (přibližně 2300 až 1600 př. n. l.), kultury, která se vyznačovala jedinečnými pohřebními zvyky a artefakty, včetně Nebrského nebeského disku. Je možné, že místo v této době stále plnilo rituální účel. V době železné (přibližně 800 př. n. l. až 1 př. n. l.) však byla nad lokalitou Chleby vybudována osada.

Zdá se, že v době železné památka definitivně ztratila svůj původní význam. Příkop byl postupně zasypán a na místě bývalého svatostánku vznikla běžná osada,“ uvedl Krištuf. Výzkum stále pokračuje a archeologové plánují analyzovat půdu v lokalitě, aby se dozvěděli více o lidech, kteří zde kdysi žili. Kromě artefaktů a ostatků mrtvých zanechávají lidé v půdě také chemické stopy. „Ty nám mohou pomoci pochopit, jak byla tato výjimečná lokalita využívána v různých obdobích pravěku,“ uvedl v prohlášení Jan Fišer, archeolog z Univerzity v Hradci Králové v České republice, který se na výzkumu podílí.

Zbraslav jsem objevil před mnoha lety. Zaujala mě. Kousek nad Zbraslaví se nachází vykopávky největšího keltského oppida na našem území. Několikrát jsem tam byl. Cesta ze Zbraslavi, kousek od železniční stanice, která je na opačné straně Vltavy, než se nachází skoro celá Zbraslav, je dost náročná. Musíte stoupat do prudkého kopce křivolakými lesními stezkami. Když jsem tam byl poprvé, bylo mým cílem ono keltské oppidum, kterému se říká Závist.

Les byl téměř pustý. Dole na dětském hřišti jsem viděl pár lidí a cestou pak už jen jednu dvojici. Když jsem dorazil k altánku, nikde ani živáčka. Jak jsem přicházel, udělal jsem si jeden snímek z boku a pak jeden zepředu. Bylo to v té chvíli zajímavé uspořádání. Stál jsem před altánkem čelem k Vltavě, vlevo a vpravo pusto, a přede mnou za altánkem. Na první pohled to není vidět, ale znalci vědí, že za altánkem je nad srázem malá plošinka, dokonce s lavičkou, odkud je kouzelný výhled na vltavské údolí. Trochu jsem se motal kolem a pak jsem zamířil za altánek. Objevil jsem tam mladou dívku s bojovým mečem a ohnivými vlasy. Vlastně čertici.

Náhlé zjevení oné bytosti ve mně vyvolalo lehký zmatek, takže jsem zprvu, ve snaze ji nevyplašit, zuřivě snímkoval vše v dohledu. Měla sebou dva meče a říkala, že není člověkem. Skromně jsem naznačil, že já možná také ne, ale dál už jsem to radši nerozváděl. Možná jsem měl říct, že někteří mě mají za ďábla a jiní za jakési osvětlovací těleso. Zeptal jsem se, zda si ji můžu vyfotit, a ona si vzala meče a nechala se vyfotit. Měla velmi kultivovaný projev s přízvukem jakoby z poloviny minulého století, možná ještě starším.

Zdroje: