Vize života z úlomků a kousků

rubrika: Pel-mel


Romare Bearden (1911-88) se víc než třicet let snažil stát významným umělcem a na začátku šedesátých let se jim skutečně stal. Malá výstava v Michael Rosenfeld Gallery, organizovaná k oslavě stého výročí jeho narození, to ukazuje. Obsahuje pouze 21 koláží, všechny skvělé, v intimním kontextu a s důmyslně mixovanými prostředky, které jeho práce staví vysoko nad průměrnou koláž.

Zuzana


beardenlafemme.jpgPráce vystavené v Rosenfeld Gallery jsou přibližně z let od r. 1964 až do roku 1983. Některé nepřesahují velikostí běžný formát kancelářského papíru, druhé měří na každé straně víc než metr. Kompozice zahrnují jak černobílé, tak barevné fotografie a sem tam kousky potištěné látky; téměř všechny zobrazují scénky ze života černochů, jak z minulosti, tak i (tehdejší) současnosti, či zobrazují to, co si představoval ve své fantazii. Zobrazují například jazzové muzikanty nakloněné nad svými nástroji, venkovské rodiny připravující večeři, švadlenu se svlečenou zákaznicí, která si převléká a zkouší různé šaty; ta nabízí ironické variace na téma umělec a model. Je tam taky zářivé, pohádkové ztvárnění "The Fall of Troy" s vojáky s černou pletí. A převažující, nádherné odlišná spletitost, v níž jsou momenty naprosté jednoduchosti, jako například "La Femme de Martinique", tj. ženy, která kráčí nakupovat s postojem egyptské královny.

Barvy v těchto kolážích jsou občas světlé a ploché ve stylu Matissovych "papier-collés", které ho zcela evidentně inspirovaly. Občas vypadají opotřebovaně, někdy i zoufale a smutně, jak chtěl vyjádřit kondice chudých lidí, žijících ve městech, které Bearden často zobrazoval. Taky připomínají vybledlé italské fresky, které miloval. Například v opotřebeně působící a narůžovělé práci pojmenované "The Tenement World" (1969) vás zmíněné fresky, drolící se stavba i Matiss okamžitě napadnou. Na této historické výstavě cítíte, jak je vlastně pořád aktuální. Zaprvé improvizační techniky a prostředky, které Bearden používal ve svých kolážích, se teď používají zcela běžně a v podstatě už jsou normou; zadruhé papír pravděpodobně nikdy nebyl populárnější jako umělecký materiál pro práci ve dvou a třírozměrných pracích, (malby a kresby, grafiky, sochy a objekty) než je právě nyní. Jeho druh práce a metod, např. zvětšené verze původní koláže, metoda skládání kusy dohromady a zabstrahované figury atd. se odráží v práci moderních umělců od Marka Bradforda přes Anya Kielar až k Matthew Monahan.

Bearden začal dělat koláže v pozdějších padesátých letech, po relativně málo plodném období, během něhož se věnoval většinou abstraktní malbě. Výlet se ženou do Francie a Itálie v r. 1961, kde viděl spoustu muzeí a kostelů, ho však natolik ovlivnil, že začal být v mnohem větším spojení s figurací. V r. 1963 pomohl s utvořením afro-americké skupiny umělců, zvanou Spiral, kteří se zajímali o nové způsoby zobrazování života černochů v Americe. V té době už bylo Beardenovi kolem padesátky a jak Rosenfeld show demonstruje, jeho koláže mají pitoreskní sofistikovanost, kulturní erudici a citovou moudrost, které je těžké si představit u mladšího umělce.

beardenscollagethedressmaker.jpgPráce jsou plně dochucené destilace kulturně bohatého života a obsahují jeho zkušenost s životem černochů na jihu a pak v Harlemu během jeho renesance. Ukazuje ponoření do jazzu a do afrických soch, odráží studie na the Art Student League s Gorgem Groszem a jeho štaci coby politického karikaturisty v baltimorských novinách (během níž dělal extensivní výzkum historie karikatury). Zobrazuje přátelství s jak bílými, tak černými umělci, včetně Stuarta Davise, Jakoba Lawrence, Normana Lewise a Williama H. Johnsona a jeho obeznámenost s vývojem malby v "New York School painting" i jeho kubistické kořeny.Taky odráží více než třicetiletou zkušenost s pozorováním městského života zblízka, kdy pracoval jako sociální pracovník v New York City. Beardenova plátna ze čtyřicátých let, které obratně žonglovaly mezi aspekty sociálního realismu, kubismu, lidového umění a renesančních maleb, jsou méně originální nácviky na jeho pozdější koláže. V jeho dřívějších pracích chyběla vizuální a sociální specifičnost, dodávaná obrázky, vystřiženými z magazínů a novin, (kopírovaných i z knih o umělecké historii) a fyzická specifičnost jeho speciálního přístupu ke koláži.

Koláž umožňovala Beardenovi - svrchovaně syntetickému umělci - presentovat syntézy v surovém stavu, se zvláštními, nevšedními ingrediencemi. Zcela nesentimentální pojetí a užívání elementů, formujících celistvost bez dojetí, je vynikající metafora pro Ameriku v tom nejlepším smyslu. Varuje před sentimentalitou, jíž se Bearden celý život vyhýbal.

Exhibice zaznamenává rapidní expansi Beadenovych prostředků k práci. Motivy "King and Queen of Diamonds" jsou vystřiženy z magazínů a novin, zrovna jako ty, použité v relativně úsporném "Illusionists at 4 PM" z r. 1967. Titul i otevřený architektonický prostor v této práci nejspíš vzdává hold Giacomettimu; figury jsou kombinacemi egyptských figur s tvářemi afrických masek a rukama, které jsou jak bílé, tak černé.

beardensoftheblues.jpgV pozdních šedesátých letech Bearden vystavoval svoje koláže různým mechanickým a rukodělným manipulacím. To zahrnuje kopírku, zvětšování koláží pro další použití, metody používané umělci - outsidery jako Henry Darger, nebo nadějnými "appropriationists", (umělci, kteří si vypůjčují nápady nebo techniky od jiných umělců) jako Richard Prince nebo Barbara Kruger, kteří ale začali až v polovině sedmdesátých let, tedy o dost později než Bearden. Koláž z roku 1969, s názvem "Watching the Good Trains Go By" se skupinou barevně oblečených figur, je ve skutečnosti koláž na koláži (překopírované z dřívější koláže). Když se podíváte zblízka, zdá se, že obrázky, které jsou poskládány dohromady, postrádají švy. Skupina hráčů na trubku z velké koláže "Savoy" z r. 1975 je podobně "bezešvá". Ostrohranné elementy, obzvláště oči - jsou přidány k jemnějším obličejům z dřívějších koláží a zbavují tváře dřívější snivosti. Přidány jsou i téměř magické elementy: šedé tóny z photostatu se jeví jakoby byly rozmazané a pak znovu nastříkané barvou. Obraz vyvolává červeně ozářenou mlhu se stopami žluté a oranžové, které samy "vydávají" jakýsi měděný "zvuk".

V další práci Bearden dosáhl neodolatelného efektu jednoduše seškrabáním povrchu koláže, příkladně v málo vystavované The Family z r. 1969. Série vrstvících se bílých vrubů definuje záhyby černého obleku, který má na sobě muž, jenž stojí se svoji ženou s dítětem v náručí, jakoby před podomním fotografem.

Způsobem práce a přepracováním svých motivů extravagantním a zároveň ekonomickým způsobem Bearden syntetizoval nejenom svoje vlastní vizuální a životní zkušenosti, ale taky umění dvacátého století a druhu kultury, která umění inspirovala. Beardenovy koláže poukazují nejen k naší přítomnosti, ale i daleko přes ni.

 

Romare Bearden, The New York Times


komentářů: 21         



Komentáře (21)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

21 Cituji:
Zuzana (neregistrovaný) 06.04.2011, 11:27:21
"Mily Milousku, radeji napiste tam, kam se devotne vnucujete, ze nabytek z dyhy je pitomost a vase sesterska Pytlice neumi anglicky nebo cesky. Plywood je preklizka."

Tolik vami neuchopitelne pako, ktere se stale vnucuje na tento blog prostrednictvim 'nezavisleho podrbani', ci jak to nazvat. :)

"Dyha je tenky plat masivniho dreva, ktery se vyrabi v ruznych tloustkach (napr. 0,6 mm, 1,5 mm, 3 mm) a nalepuje se na nosny material. Tim vznikaji ploche desky dyhovane oboustranne, ktere jsou zakladnim materialem pro vyrobu dyhovaneho nabytku. Dyhy se sesivaji do tzv. sesazenek."
Tak to vysvetluje na webu cesky vyrobce nabytku.
Mimo jine clanky je tu ten o krasnem drevu, prakticke dyze a levnem laminu. http://bydleni.idnes.cz/drevo-je-krasne-dyha-prakticka-a-lamino-levne-f33-/stavba.asp?c=A080522_123841_dum_stavime_web

Dala jsem sem taky link na spoustu webu tykajicich se dyhy v souvislosti s nabytkem.


Pokud mi to cas dovoli, jeste se k tomu vratim, zatim se mejte, diky za odborny vyklad.

20
Honza (neregistrovaný) 06.04.2011, 07:35:07
bez ohledu na klíčové téma debaty (jež se mi nepodařilo uchopit, prý nějaké pako, či co ...) informuji z praxe, z české praxe!!!, kde se moje maličkost pohybuje, o významu slov dýha a překližka. Dýha je tenký plátek z masivu, získaný z kmene nebo jeho části krájením, řezáním a loupáním. Tlustší řezané dýhy se nazývají tradičně a hovorově švartny. Pokud dýhy slepím ve více vrstvách na sebe, dostanu překližku. Toto označení se používá do tloušťky zhruba deset až dvanáct milimetrů, pro tlustší desky se vžilo označení multiplex. Anglické plywood označuje i dýhu i překližku, význam se uvidí z kontextu, čeština má pro materiál tohoto druhu tři různá označení. Dále upozorňuji, že mnohé sendvičové materiály nejsou celodřevěné, bývá dobrým zvykem vkládat vrstvu skelné či jiné tkaniny a vrstvy dýhy lepit syntetickými pryskyřicemi, jde tedy o laminát!!! Takto vzniklý materiál má ovšem tak dobré mechanické vlastnosti, že dává výtvarníkům /i sportovcům) téměř nekonečné možnosti. Pro úplnost dodávám, že pokud jsou klížené vrstvy planparalelní, jde o překližku, pokud jsou jinak, používá se universální název deska nebo biodeska. Z biodesek se dají následně opět řezat dýhy!!!! a lepit z nich desky ... Viz například bambus .. zde jest z principu získání prken, desek či dýh v klasickém slova smyslu nemožné, po rozřezání na proužky, slepení do větších celků a opětovném naformátování a lepení vzniká materiál s velmi zajímavou strukturou v ploše i na řezu ... chicht, mám z toho i kytaru ... a nebyla zrovna levná

Lucifer
19
Lucifer 05.04.2011, 18:09:03
Za DJingem ma ještě cheb. Původně jsem si myslel, že to nějaké pako z Chebu. Venkoncem proč si občas nedělat legraci i ze sebe, že? Já bych to bral, nick není vůbec důležitý, i když při výběru svého nicku jsem si dal pekelně záležet. Jenže on si zřejmě nedělá legraci ze sebe a není z Chebu

http://www.flickr.com/photos/46740450@N04/

]Mrkající

18
Miloš (neregistrovaný) 05.04.2011, 17:56:17
Zuzano, ten nick DJing pako je dost vypovídající. V disciplíně "pako" by tím mistrem světa mohl být hned, jen kdyby taková byla. Že se teď ztotožnil s jakýmsi černochem, který má na svědomí 50000 lidí a prznil malé černoušky (tyto informace někde našel clay), jen dokresluje, co obdivuje.

Lucifer
17
Lucifer 05.04.2011, 17:17:32
Knížka je napsána docela zajímavě a některé pasáže by se klidně daly ocitovat v populárně naučném koutku. Nejsem šaman, ale fyzik, přesto si myslím, že není špatné občas nakouknout i do jiných vod. Zajímavé je, že ti nevadil třeba buddhismus. Tahle knížka působí podobným dojmem jako ty, ze kterých jsem čerpal o buddhismu. Šamani tam rozhodně nejsou popisováni jako kouzelníci nebo čarodějové.

16
Zuzana (neregistrovaný) 05.04.2011, 16:57:56
No tak jeste samanismus - mejte se tu pod mym poslednim clankem pekne.

Lucifer
15 je to zkrátka pako ];-)
Lucifer 05.04.2011, 16:44:42
Teď bych si ale dovolil z jiného soudku. Na internetu jsem právě objevil zajímavou informaci o nálezu hrobu eneolitického člověka třetího pohlaví

http://www.novinky.cz/domaci/229869-archeologove-objevili-hrob-s-eneolitickym-clovekem-tretiho-pohlavi.html?ref=zpravy-dne

Píše se tam mimo jiné také o šamanech a šamankách. Zrovna jsem si přivezl z jednoho výletu knížku o šamanismu a není až tak nesmyslná. Možná z ní něco ocituji. V každém případě je to velmi zajímavá koincidence.

14
Zuzana (neregistrovaný) 05.04.2011, 16:42:21
Jeste musim opravit dalsi....tyhle typy by se tak nechytalY..mam tam dokonce mekke i...oprava, omluva.

13
Zuzana (neregistrovaný) 05.04.2011, 16:39:03
..ze mu my, kteri pisem...v mych prispevcich je preklepu plno - tak opravuji aspon ten posledni.

12
Zuzana (neregistrovaný) 05.04.2011, 16:35:49
A to, ze mu my, ktery pisem i o vecech v nichz on se citi mistrem sveta a nejzbehlejsim svetobeznikem, jaky se kdy vyskytl, slape na kuri oko je jasne. :) On je prece od toho, aby vedel nejlip.

«     1    2  3   »