Neviditelný čert

Na samotném závěru již vlastně předchozího týdne jsem upadl do takového zvláštního básňorodého stavu, a v samotném úvodu týdne, jenž po onom již předchozím následuje, se z toho ještě nedokážu vymanit. Jsou zkrátka taková tajemství, která se nám nikdy neodhalí, ačkoli před námi již byla dávno odhalena. Někdy to ve vzácném časovém okamžiku pochopíme, jindy, což není vůbec vzácné, ne. A tak, abych to jurodivé básňorodění zakončil, a možná ještě ne, přicházím s jednou starší básničkou, kterou jsem zcela omylem vyhrabal ze svého poetického depozitáře, přičemž vězte, že vůbec netuším, co jsem tím tehdy, už skoro vlastním dávnověku, chtěl či nechtěl vybásnit.

Lucifer

Jsou tajemství
schovaná mezi řádky
v podpatcích střevíčků
nikdy neexistující
Popelky

Jsou tajemství
plovoucí na dně
pátečního vína
a na povrchu
pondělní dámské
kabelky

Jsou tajemství
napsaná bílým písmem
na křídlech noční můry
a v zrnku písku
na poušti

Jsou tajemství
která nikdy nikdo
neobjeví
která vždycky prominou
a která nikdy
neodpouští

11.02.2013, 00:00:18   Publikoval Luciferkomentářů: 1