(Málem)
Lucifer
Vyznávám se ze svého patosu
Všeobjímajícímu lidskému kosmu
Že ho často nabíjím
Svými metaforami přecitlivělými
Je to tak snadné
Někdy až skoro pláči
S úsměvem nenapodobitelným
Váš mozek infikovat svou obludnou injektáží
A vy už s úsporou času jenom tak lapáte po dechu
Abyste v sledu mých instruktáží začali postupně chápat
Že vše zdající se tak neskonale snadno uchopitelné
Mívá sice začátek plný potřebného očekávání
Jenže konec bývá zpravidla v nedohlednu
Plodná kamufláž vizuálního necitu
Jež není tak snadná
Kloním se k názoru
Že po vzoru říše ptačí
Započnu cvrlikat pouze úpěnlivě
Nepatřičný záchvěv cukrujících papoušků
Pateticky uchopím do promarněných dušezpytů
Abych vás obalamutil šípkovou růží vetknutou do septiku
Což s vámi následně vykoná paranormální obrat
Že vše zdající se tak dokonale uchopitelné
Mívá sice konec plný očekávání
Začátek však v nedohlednu
Jemuž se klanět nelze
Hříšně vám kynu těstem
Přecitlivělých metafor málem
Bezcitně naondulovaných
06.01.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 5