Májový čas dorazil ke své půli. V ní se jaro láme z dětské skotačivosti a pubertální rozháranosti do vyvážené květnatosti a téměř dospělé vyzrálosti. Plná zralost však nastává až v létě a moudrost přichází s podzimem. V zimě je třeba zatopit v kamnech. Teď se však kochejte májovým tím časem, příroda nespěchá a vychutnat je třeba každou její fázi. Však to znáte: Co se člověk v mládí naučí… Takže se učte. A jelikož zbývá ještě druhá půle měsíce lásky, učte se milovat. Nejen přírodu, lidi, ale i sebe – to divé zvíře ve svých srdcích. A nezapomeňte, že Pieroti (básníci) nestárnou a staré lásky nerezaví. Anebo ano?
Lucifer
Sonet o lásce a básnících
(Dávné proso)
Jan Skácel
Z přadénka času aspoň jednu nit
do jehly navléct v srdci zašít ránu
to chtěl by básník
A hrubou solí chleba posolit
Smutnému Pierotu rád bych dál tu růži
jež rozkvetla až dozrál v řece stín
a bez trnů je
A sám by schoval oči do květin
Najednou zčernala však přes noc všechna sůl
z přadena času
touha moták motá
veletoč růže zabil Pierota
a pyšný básník na kolenou slaví
ty staré lásky které nerezaví
15.05.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 6