Neviditelný čert

Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu (10. prosince 1984), kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Napsal obrovské množství básní, z nichž většina mě nijak neoslovila. Některé ale ano. Nejvíce U pražské Lorety. Loretánské náměstí znám. Mnohokrát jsem ho navštívil. I V stínu kapradiny, kdy mi do uší zněly loretánské zvonky.

 Lucifer

Na starých schodech k Loretě

blouznivou větu po větě

do vlasů šeptáš komusi,

kdo rozumět ti nemusí.

Když ohlédneš se, kde jsi stál

a co jsi dříve neviděl,

anděla spatříš opodál,

jenž stojí tu, však bez křídel.

Kdo už vás líbal na čelo

a kolik mužů probdělo

bezpočet dní a nocí svých

u očí hnědých, studených?

Dnes je tak těžko na světě,

a co jsem tedy vlastně chtěl,

na starých schodech k Loretě,

kde čas i křídla zurážel?

Kamenná křídla komusi,

kdo už víc létat nemusí,

kdo z tíhy svého podstavce

nemusí myslit o lásce,

kdo viděl kolem Lorety,

jež trčí tu tak omšelá, -

už kráčet víc než staletí,

jež rodila se, umřela.

Však v téhle chvíli pojednou

zašumělo cos nade mnou,

a já jsem ve tmě uviděl

vzlétnout tu sochu bez křídel;

zatímco létla, já tu stál

a držel ruku komusi,

kdo na to vůbec nečekal

a rozumět mi nemusí.

06.01.2026, 01:15:17   Publikoval Luciferkomentářů: 0