Co mají společného Jaroslav Seifert a Arthur Rimbaud? Nesjpíš nic. Možná trochu něco přece jenom. Oba byli například básníky. Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Arthur Rimbaud byl francouzský básník, jeden z nejvýznamnějších tzv. prokletých básníků. Někdy si připadám též jako básník, jak neurvalý, tak poetický. Proto si troufám tyto dva mé občasné kolegy neurvale a poeticky skloubit.
Lucifer
Jaroslav Seifert
Noc na Hradě
Po špičkách hvězd v té noci vprostřed září
jdu se svým stínem v stínu katedrály.
Ó mrtví básníci a světci pod oltáři,
v brnění těžkém, v lehké svatozáři,
pojďte mi na pomoc, abychom vyzpívali
pod něžnou krásou krajek, které tkali
do zrna pískovce sochaři císařovi,
abychom dneska spolu vyzpívali
tu bolest, kterou nikdy nezahalí
pruh sukna dlouhý, černý, sametový.
Ach, být tu Vrchlický, můj mistr, ten by zpíval
kancónu truchlivou, já jenom jdu a pláči
a pláč je zbabělost, já vím, já vím, já skrýval
tu lásku dodnes. Dokud nespočíval
tu tento mrtvý. Slovo nepostačí,
slovo je málo, slovo je a není,
sotva je vyřkneš, rozplývá se v dálku.
Jaké to dneska hořké kuropění,
už zatloukají hřeby do lešení
a úsvit padá na čerň katafalku.
Arthur Rimbaud
Má bohéma
Chodil jsem po světě a měl jsem ruce v kapse.
Také můj svrchníček už byl jen vidinou.
Múzo, tys spolčila se s pěkným hrdinou.
A přitom snil jsem jen o samé velké lásce.
Mé prasklé kalhoty se splaskly v chumáč děr.
Zasněný Paleček, já louskal jsem si v běhu
rýmy. Ve Velkém voze dlel jsem na noclehu.
Mé hvězdy šuměly, když přišel podvečer.
A já jim naslouchal na kraji u silnice,
za dobrých večerů při svitu večernice,
a rosa stékala mi zvolna po čele,
když s nohou na srdci za fantastické luny
jsem tahal pérka z bot jak povolené struny,
drnkaje do taktu, a básnil vesele.
16.09.2026, 07:04:44 Publikoval Luciferkomentářů: 1