.:: Neviditelný čert ::.

I tak se stýská

rubrika: Vinárna U Čerta

Někdy včera jsem zaznamenal informaci, že zemřel zakládající člen alternativní skupiny Jablkoň.

Lucifer

V té chvíli jsem si uvědomil, že někdy v dávných časech, kdy se ještě blýskalo na lepší časy, jsem o téhle kapele něco slyšel. Nijak zvlášť mě však nezaujala, protože se pohybovala někde na pomezí folku, jazzu a kdoví ještě čeho. No a to v té době nebyla moje parketa, neboť jsem se pohyboval někde na pomezí big beatu. S folkem jsem se seznámil někdy koncem sedmdesátých let, především díky Jarku Nohavicovi, jehož písničky pro mne v těchto podivných časech znamenaly světélko na konci tunelu, ale většina toho ostatního, včetně mnohého folku, mi zatím unikala. Vše ostatní jsem začal objevovat někdy koncem osmdesátých let, především však v letech devadesátých, a i později.

Podíval jsem se tedy na YouTube a našel tuhle písničku, která se mnou citově rezonovala. Ne však zcela v kontextu její lyriky, ale něco ještě mnohem dále, až někde hluboko v mém nitru.

Mnoho věcí jsem v životě objevil, a mnohé zase opustil z důvodů tak nejroztodivnějších, že dnes to často nedokážu pochopit. Ne vždy se mi podařilo je znovu nalézt. Totéž platí o všech duších, které jsem kdy potkal. Některé zmizely z mého života jen proto, že jsem v dané chvíli cítil, že už s nimi nechci být. A když jsem si vzpomněl, že už zase chci, tak už byly někde jinde anebo už nebyly vůbec. A já pak najednou mám pocit, že mi něco uniklo...

I tak se stýská...