Věda po symetrii a sjednocování

rubrika: Populárně naučný koutek


Téměř před měsícem jsem tady předložil předmluvu z knížky Trhlina ve stvoření světa - Nová vize života v nedokonalém vesmíru od Marcelo Gleisera, v níž bylo naznačeno, že víra ve fyzikální teorii sjednocující tajemství materiálního světa, skrytý kodex Přírody, je vědeckým ekvivalentem náboženské víry v Jednotu, a že tudy cesta nevede. Kudy tedy vede? Předkládám jednu pasáž z téměř konce této knížky:

Lucifer


Jedním z největších problémů dlouhotrvajícího sporu mezi vědou a náboženstvím je nařčení, že vědci berou lidem Boha a nic jim za to nenabízejí. Je-li vše jen logické a kauzální, spočívá-li všechno na ryze racionálním vysvětlení, kde je potom místo pro lidské emoce, pro bolest i zoufalství, pro schopnost lásky?

Snad největší nespravedlností takovéhoto obviňování vědy je tvrzení, že naturalistický popis existence, na rozdíl od supernaturalistického, postrádá kouzlo a zázračnost. Význační vědci, zejména Carl Sagan, Edward O. Wilson, Richard Dawkins či Jakob Bronowski, to popsali velmi výmluvně. Ano, věda neslibuje posmrtný život a panny v ráji, ani se nepokouší vysvětlit cyklickou povahu reinkarnací či existenci duchů. Rovněž neobjasňuje původ a vznik všeho bytí, protože nemůže fungovat mimo exaktní rámec teoretických hypotéz a matematických konstrukcí. I když se to některým vědcům nebude líbit, je třeba to říci otevřeně: každý vědecký model snažící se "vysvětlit" vznik vesmíru obsahuje spoustu zákonů a předpokladů, z nichž mnohé jsou nedokazatelné.

Samotná představa, že se nám podaří sestrojit finální teorii vysvětlující vše kolem nás, je nesmyslná. Protože námi používané nástroje definují meze našeho poznání přírody, nikdy nebudeme schopni změřit vše, co by se mělo změřit. Proto nemohou být "finální teorie" nikdy konečné: vždy bude něco, co uniklo naší pozornosti. Přijmout existující meze vědy znamená přijmout meze lidského poznání. A i kdybychom sestrojili inteligentní stroje, jež by překonaly naše vlastní schopnosti, budou i tyto syntetické mytické bytosti čelit svým vlastním materiálním omezením. I ony budou potřebovat zdroj energie a stát tváři v tvář nevyhnutelné tendenci k růstu neuspořádanosti popsané druhým zákonem termodynamiky. Nepřekročitelným omezením hmoty je, že ani v podobě vědomé mysli nemůže překonat samu sebe.

Věda je cesta poznání, je to způsob odhalování smyslu. Vpřed ji žene stejný pocit úžasu, jaký inspiroval zbožnost svatých i skutky osvícených. Einstein ho nazýval "kosmická zbožnost". Chceme znát a věříme, že se nám to může podařit. Cítíme víru v naši schopnost objasnit nádherné fungování přírody způsobem, jenž by nám dával smysl. Když se vzdáme vší naděje na nalezení Finální Teorie a pochopíme, že ani vysněné sjednocení čtyř fundamentálních sil přírody v duchu superstrunových teorií nebude posledním slovem týkajícím se vlastností materiálního světa, neznamená to, že jsme defétisty a hlasateli poraženeckých nálad. Pouze oprostíme vědu od "Boží mysli". Nepotřebujeme žádný božský účel k tomu, abychom zdůvodnili naše pátrání po znalostech o reálném světě. Věda je skvělá, i když nikdy nebude kompletní. Je proto dokonce ještě skvělejší. Přijmeme-li, že věda je lidský výtvor, a nikoli střípek božského vědění, neoslabí ji to, ale naopak posílí. Stane se součástí naší identity myslících a omylných bytostí.

Naše vášnivá touha po symetriích bezpochyby vedla k obrovskému pokroku ve fyzikálních vědách. Také přinesla četná překvapení, neboť příroda znovu a znovu ukazovala, že naše očekávání její dokonalosti jsou pouhou projekcí našich vlastních předsudků. Kdyby nebylo chladných verdiktů experimentálních zařízení, naše teorie by se už dávno ocitly na širém moři dokonalé fantazie. Některým se to nemusí líbit, ale zrcadlo přírody je prasklé: v dokonale symetrickém vesmíru by se hmota nikdy nespojila do živých forem.

Jsme mistři v budování modelů, které pozoruhodně dobře vysvětlují fungování přírodního světa. Standardní model částicové fyziky je toho dokladem. Rovněž tak kosmologický model velkého třesku. Jistě bychom se měli dál snažit najít ještě lepší a jednodušší modely vyhovující direktivě Ockhamovy břitvy. Před vědci stojí spousta fundamentálních i praktických otázek, které je zapotřebí objasnit. A jsou zde i otázky, jež dosud nebyly položeny, ale jistě existují. Tvrdit, že se blíží konec fyziky či dokonce celé vědy (to už se tvrdilo někdy na přelomu devatenáctého a dvacátého století), je evidentně naprostý nesmysl. A stejně špatné je věřit, že zbavíme-li fyziku cíle najít "finální teorii", zbude nám jenom nudné bádání.

V každém případě je zapotřebí skončit s onou formou vědeckého bádání, jež se snaží do reálného světa plného asymetrií a nedokonalostí vkládat božské projekce řádu a dokonalé symetrie. S vědou, jež baží po definitivních jednotných vysvětleních všeho. Eugen Wigner, jenž získal Nobelovu cenu za své objevy symetrických principů stojících za kvantovou mechanikou i atomy: "Tyto Organizující Principy, o kterých mluvíte, jsou nejspíš samy pouhými aproximacemi." Vysnili jsme si symetrie, aby je příroda mohla narušit. Měli bychom se konečně vypořádat s faktem, že symetrie jsou jenom aproximace, že vytváříme pouze modely toho, co umíme změřit. Modelujeme námi vysněný svět, nikoli celou realitu. Neexistuje žádná Finální Pravda, kterou bychom měli objevit, žádný grandiózní plán stvoření.

Jakmile pochopíme, že věda je výtvor lidské mysli, a přestaneme se hnát za nějakým božským plánem (byť v metaforickém smyslu), přesune se náš zájem od metaforického ke konkrétnímu. Uvážíme-li ohromnou šíři dosavadních poznatků, jichž věda při objasňování přírodních jevů už dosáhla, a otázek, které ještě leží před námi, měli bychom být zajedno v tom, že cesta vpřed bude pěkně vzrušující.

Zdroj: Marcelo Gleiser, Trhlina ve stvoření světa - Nová vize života v nedokonalém vesmíru


komentářů: 11         



Komentáře (11)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
11
Lucifer * 19.08.2012, 13:16:53
Teda Waii, z toho by se mohla vyklubat zajímavá debata, ale momentálně se k tomu zatím necítím. Takže jen tohle:

S marxákem jsem se pochopitelně také setkal a považoval ho za dost odpornou slátaninu. Nijak zvlášť jsem to však neabsorboval, protože se mi z těch nesmyslů okamžitě začaly dělat mžitky před očima. Je třeba ovšem říci, že se nejednalo o čistý marxák, ale o marxleninismus, čili bolševicky upravenou a doplněnou slátaninu původního marxáku. Ani ten původní však nemám pozřen, páč mě od pohledu nijak zvlášť nepřitahoval.

Netuším tedy, jestli marxleninismus vyhlásil nemožnost finální teorie, a pokud ano, tak by mě to dost překvapilo, vzhledem k jeho totalitně finální ideologii. Dialektiku však nevynalezl Marx, pouze ji čórnul od starších filosofů a patřičně upravil ke svému účelu.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dialektika

Wai
10
Wai * 19.08.2012, 12:58:02
Pravda je, že jsem knížku nečetl, jen mne zaujala ta "poloha" článku, jak mne to oslovilo. Jsem z těch posledních studentů co promovali ještě i z marxáku a vím tedy, že právě toto učení zavádí dialektiku poznání a tedy, pokud jsem to tehdy dobře pochopil, nemožnost existence finální teorie (a to jakékoli). Takže nalezení finální "pravdy" je v rozporu s materialismem marxleninismu. Ale jsem vzděláním technik.
No a církve, to je kapitola sama pro sebe. To bych tady ani nezmiňoval.

Lucifer
9
Lucifer * 19.08.2012, 12:26:44
[8] Zajímavá úvaha, avšak na nesprávném hrobě. Gleiser se k fenoménu víry nijak zvlášť nestaví, nanejvýš brání vědu před nařčeními, ne však ze strany víry (mnoho vědců je tak či onak věřících), ale spíše ze strany církve. Podstata jeho knížky, jež je dostatečně shrnuta v tomto článku a v předmluvě, je ale úplně o něčem jiném. Především o tom, že hledání finální teorie je cesta, která nikam nevede, anebo nás popřípadě zavede někam mimo realitu. Domnívám se, že Gleiser nikomu ve spirituální víře nebrání, a na základě téhle knížky bych rozhodně nesoudil, že se k tomu staví jako materialisticky založený vědec nesmyslně Úžasný

Wai
8
Wai * 19.08.2012, 05:10:51
Tak k tomuto tématu mohu říci jen, že těžko od materialisticky založených vědců můžeme čekat něco, co by se k fenoménu víry nějak smysluplně stavělo. Přitom věda začíná objevovat energetické principy, jež dostatečně vysvětlují jevy, které vedou k jasnému uhopení lidské spirituality jako jedné z entit tvořících nejen lidského jedince, ale i celou tak zvanou civilizaci. Stejně jako člověk s krátkozrakostí neuvidí jasněji vzdálený horizont a jeho detaily pokud nepoužije své brýle, tak i člověk nemůže uchopit a pochopit svou vlastní spiritualitu, pokud nepřijme za svůj model svého myšlení zohledňující existenci tvořivé vibrující všepronikající a inteligentní síly či energie, kterou si lidé personifikovali do pojmu Bůh. Pokud tento model svého myšlení akceptujete, spousta věcí získá na logice věci, nijak si neuškodíte a pokud tím otevřeně objevíte vlastní spiritualitu tak získáte (pokud "Bůh je") a asi nic podstatného neztratíte (pokud "Bůh není"), prostě to riziko můžete přijmout. Víra je jako sázka, můžete vyhrát, ale existuje riziko prohry, které musíte podstoupit pokud si vsadíte. Víra jako sázka je přitom hlavním myšlenkovým odkazem Blažeje Pascala, po němž jsme pojmenovali jednotku tlaku Usmívající se

Lucifer
7
Lucifer * 18.08.2012, 21:38:06
Jsem zpátky na bojišti, ale tak utahaný, že sotva lezu Úžasný

Astra
6
Astra * 18.08.2012, 21:21:56
Ještě k té fotce - že by Lucifer byl až takový fešák? No přála bych mu to. Někdo snad říkal, že nosí brejle... Rozpačitý A kde vlastně ti dva jsou? To se dělá, při sobotním večeru opustit bojiště? Úžasný

Astra
5
Astra * 18.08.2012, 21:18:20
Evo, k tomu Kalouskovi bych jenom dodala, že právě v jeho případě pociťuju tolik marnosti, že jsem ho odstranila ze svého zorného pole. Svoji cestu k nirváně jsem nastoupila už dávno, nenechávám se odstřeďovat blbostí jiných. S vyplazeným jazykem


EvaO
4
EvaO * 18.08.2012, 20:43:55
Jo, když se dívám na ten obrázek u článku, skoro bych si tak nějak představovala Lucifera, jen možná trochu hubenějšího Nevinný

EvaO
3
EvaO * 18.08.2012, 20:42:42
Astro, ty jsi to krásně snesla z těch megaprostorů a megaotazníků do našeho malého světa a udělala jsi dobře. I tu metodu - zbytečné pryč a užít si to, co je radostné a důležité v každém všedním i svátečním dnu. Myslím, že tak se dá dojít k rozumné rovnováze těla i ducha a Kalouskovi zkazit radost z předčasného odchodu důchodců Smějící se . (Kalouska prostě nestrávím, i kdyby se okořenil tím nejlepším, co na světě existuje Křičící ).

Astra
2
Astra * 18.08.2012, 19:18:16
Přečetla jsem si to nahlas, abych neztrácela pozornost. Zajímavé je pro mě zjištění, že věda je výtvor lidské mysli a že cesta vpřed bude pěkně vzrušující.Protože ale každá cesta vpřed je pěkně vzrušující, úžím si tento výklad do svého malého světa jako pozitivní poznání.Je zapotřebí při běhu životem najít si čas na dobré prožívání důležitého a na rychlé zbavování se marného. Tak se možná dopracuju k tomu, že zbytek svojí budoucnosti prožiju v nirváně. Co lepšího by mě mohlo potkat? Nevinný

EvaO
1
EvaO * 18.08.2012, 18:40:02
Tak jako věda si neví se vším rady, ani náboženské teorie nejsou schopny vysvětlit svá tvrzení. Když podle nich je Bůh stvořitel všeho, tak kdo stvořil Boha ? A jsou se svými moudry taky v háji Mrkající Nemám pravdu ? A když vznikl Velký třesk, z čeho se to všechno k němu potřebné nabralo ? A je to pořád dokola. Prapůvod všeho - jak z ničeho vzniklo něco - zůstane navždy záhadou, ať už ve vědecké nebo náboženské rovině. A jelikož k náboženství mám já hodně daleko, tak sázím raděj na vědu a materialistická vysvětlení.

«     1     »