Nikola Tesla - šaman dvacátého století III

rubrika: Populárně naučný koutek


Teslův životopisec O'Neill za příčinu ztroskotání velkého projektu přenosu energie a následného obratu v Teslově způsobu života (viz druhá část) považuje jeho neschopnost a neochotu starat se o finanční příjmy. Tesla se skutečně například vzdal veškerých tantiém od Westinghouse za patenty na střídavý proud - z prosté vděčnosti za to, že Westinghouse tehdy věřil v něj a jeho představy; ty tantiémy by z něj možná udělaly nejbohatšího muže na světě.

Lucifer


Avšak to, že ho Morgan přestal podporovat (a Tesla navíc o té doby už nikdy nenašel podporu žádného známého finančníka nebo společnosti), asi s Teslovou nevolí k uvažování v kategoriích "byznysu" souvisí v ještě docela jiném smyslu. Morgan a spolu s ním i ostatní finanční mocnosti, zápasící již tehdy v gigantickém celosvětovém boji o ekonomické ovládnutí světa, pochopili, že Teslovy ústřední myšlenky jsou principiálně proti jejich zájmům. Vždyť energie, kterou by mohl jednoduše získávat kdokoli kdekoli, by neumožňovala žádnou finanční kontrolu.

Zdá se, že právě tento bod je rozhodující při nesnadném posouzení Teslova významu pro naši dobu. Tesla svými objevy více než mnozí jiní razil cestu naší civilizaci velkých technologií a umožnil tím ono obrovské ničení za druhé světové války. Další rozvíjení jeho stále ještě nevyčerpaných nápadů by možná k mnohem strašnějším zbraním budoucnosti. Kromě již zmíněného urychlovače částicového záření se na základě Teslových přípravných prací přibližují na dosah také možnosti válčení pomocí uměle řízených bouřek a zemětřesení nebo elektromagnetické působení na lidský nervový systém - samé věci, jejichž vývoj možná pokročil daleko víc, než tušíme. Na druhou stranu byl Tesla též průkopníkem takzvaných "měkkých technologií", jako je sluneční a větrná energie. Teslovi, i přesto, že byl původcem mnoha destruktivně využitých energií, především šlo v jeho nejniternějších zájmech i v konkrétní práci skutečně o to, aby pracoval pro mír a blaho lidstva, o čemž znovu a znovu ujišťoval.

Podrobné studium Teslovy sporé písemné pozůstalosti budí dojem, že do tajemství oné energie, jíž zasvětil život, pronikl možná hlouběji, než se fyzice dodnes podařilo. V jedné přednášce v St. Luis roku 1893 Tesla řekl: "Den, kdy budeme přesně vědět, co je elektřina, bude pravděpodobně událostí větší, než byla kterákoli jiná v lidských dějinách." Věděl snad něco, co dnešní fyzika ještě neví? Bude se snad fyzika, jejíž vývoj Teslu od roku 1905 míjel a jež se už o jeho nápady nestarala, muset vrátit právě k nim?

Tesla sám věřil, že jeho vlastní teorie o problému hmoty a energie - jež ho trvale značnou měrou zaměstnávaly od posledního desetiletí 19. století až do smrti v roce 1943 - jsou neslučitelné s teorií relativity (o proměně energie v hmotu a naopak) i s moderní kvantovou fyzikou (o struktuře atomu). Vytrvale, ještě i několik let před svou smrtí, také napadal platnost Einsteinovy práce a posmíval se víře, že by se energie mohla získávat z hmoty. Tento nešťastný antagonismus vůči Einsteinovi a moderní fyzice pozdějších let jeho života, která stále více vycházela z Einsteina a vládne i dnešním dnům, byl dalším podstatným důvodem pro to, že Tesla upadl v zapomnění, především po své smrti.

Teslovy teorie podle jeho vlastního vyjádření vrcholily v "novém fyzikálním principu", zahrnujícím též "novou, dynamickou teorii gravitace", Jádrem této teorie mělo být univerzální silové pole, jež jako jediné podle Tesly může vysvětlit pohyb nebeských těles a v jehož důsledku budou "nadbytečné takové nápady, jako je představa o zakřiveném prostoru". Toto silové pole očividně souvisí s ideou "éteru". O éteru řekl Tesla o svých 80tých narozeninách: "Žádné vysvětlení univerza není možné bez uznání éteru a jeho nepostradatelných funkcí." Éter měl vládnoucí postavení ve fyzice 19. století, ale přišel o ně takzvaným Michelsonovým pokusem z roku 1881. Od té doby je považován za vyvrácený.

Éter sice někdy kolem roku 1940 úplně zmizel z učebnic fyziky a na každého, kdo se (jako Tesla) vážně vyjadřoval o éteru, se od té doby hledělo jako na ignoranta nebo pavědce. Přesto nejen sám Michelson, ale také Dirac a de Broglie koncepci éteru zachovali a dále rozvíjeli, a rovněž velký matematik a fyzik Poincaré prohlásil: "Příliš brzy jsme se odpoutali od koncepce éteru."

Mnohé navíc naznačuje, že Teslovo "univerzální silové pole" představuje cosi jemnějšího, diferencovanějšího a preciznějšího než nejasně a všeobecně chápaný pojem éteru v jeho době. Je to vidět i z Teslova přesvědčení, že právě s tímto silovým polem, které považoval za nikoli elektromagnetické, již technicky zachází. Věřil například, že sluneční světlo je výsledkem vlnění v tomto silovém poli v prostoru mezi Zemí a Sluncem, a říkal, že je schopen vytvořit zde na Zemi vlny podobné těm, které způsobuje Slunce; toto vlnění má podle něj frekvenci 500 bilionů hertzů. Ve svých spisech se zmiňuje též o "samočinném tepelném stroji schopném čerpat přiměřené množství energie z média", který dokáže zkonstruovat - a v létě roku 1931 se vynálezce ukázal v automobilu, jenž byl podle jeho vyjádření poháněn právě takovým "éterovým motorem". Výrazu "médium" dával většinou přednost před pojmem "éter". Toto silové pole a s ním spojená naděje, že objevíme levnou energii, kterou by mohl kdokoli kdekoli jednoduše získávat, představují zřejmě také jednotící prvek všech experimentátorů a teoretiků, kteří dnes kráčejí v Teslových stopách.

Jakožto energie "nulového bodu" nebo "energie vakua" však není dnes tato oblast tak docela cizí ani etablované fyzice. Na ovlivňování silového pole se zakládají také možnosti Teslovy technologie ovládání počasí a zemětřesení, které podle badatelů poslední doby nejsou nerealistické. Můžeme-li věřit některým zprávám, pak už byly pokusně využity. Kanadští výzkumníci například referovali, že roku 1983 tehdejší Sovětský svaz vytvářel kontrolované stojaté vlny, jimiž rozpoutal masivní narušení počasí v Severní Americe, a uměle vytvořil anomální El Niño v letech 1982/1983. Rusové už prý provedli rovněž pokusy s umělým rozpoutáváním zemětřesení pomocí teslovského "telegeodynamického oscilátoru".

Snad nejaktivnější v teoretickém i praktickém rozpracování Teslových poznatků a výzkumů je celosvětová síť badatelů sdružená v Planetary Association for Clean Energy v kanadské Ottawě. Jeden z těchto výzkumníků, jaderný fyzik Thomas Bearden, někdejší vysoce postavený badatel Pentagonu, se například zabýval náznaky v Teslově pozůstalosti, vzal ohled na výsledky novějších výzkumů a pokoušel se o vývoj nové "teslovské eletromagnetiky". Její výsledky podle něj "drasticky změní kvantovou mechaniku, kvantovou elektrodynamiku a teorii relativity". Jak píše Bearden, současná elektromagnetická teorie je jen speciálním případem fundamentálnější elektromagnetiky, kterou objevil Tesla, tak jako je newtonovská fyzika jen speciálním případem fyziky relativistické. V případě elektromagnetické teorie jsou prý ovšem rozdíly ještě daleko podstatnější a hlubší.

Zvlášť zajímavé ovšem je, že toto pole může podle Beardena ovlivňovat jak tok času, tak i lidského ducha a lidskou psyché, a duch a psyché zas mohou ovlivňovat toto pole. Teslovo "médium" je základním rozměrem naší skutečnosti, v němž mají společný původ jak fyzikálně měřitelné energie, tak psychické a duchovní energie člověka. Přesně takhle vypadá "nekonečný oceán energie" v "implicitním řádu" podle Davida Bohma, prominentního žáka Alberta Einsteina. Bohmova "holografická teorie" (viz Telepatie a jasnovidnost?) vznikla nezávisle na Teslově podnětu. Podle Bohma je prostor plný, nikoli prázdný, jen už si podle něj nesmíme tuto plnost "představovat jako prosté, materiální médium, jakým by měl být éter", který se nalézá a pohybuje pouze v oblasti trojrozměrnosti. Máme si ji představovat jako "mnohorozměrný implicitní řád", v němž pramení jak svět smyslových objektů, tak svět subjektivního prožívání.

Nikola Tesla přišel na stopu oné síly, k níž mají podle dřívějších dob a dnešních "primitivních" kultur přístup šamani a mágové, kteří její pomocí léčí, kterým pomáhá k viděním a telepatickým schopnostem a kteří skrze ni uskutečňují spoustu různých věcí, jež jsou pro nás k neuvěření. Všechny síly vynaložil na to, aby tajemství této síly odhalil. Jeho doba, čas vrcholícího racionalismu, se z něj snažila udělat pouhého vynálezce technických přístrojů a toho, na čem Teslovi opravdu záleželo, si nevšímala. To, že Tesla odmítl Nobelovu cenu za fyziku, kterou měl dostat v roce 1915 společně s Edisonem, ukazuje, jak důsledně se sám ohrazoval proti tomu, že byl pouhým vynálezcem. Ve vlastním zdůvodnění tohoto výjimečného kroku se vyjádřil tak, že není pouhý vynálezce, nýbrž objevitel nových principů.

Zdroj: Marco Bischof, Naše duše může létat


komentářů: 2         



Komentáře (2)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
2
Stella 30.12.2014, 09:12:02
Taky by se zhroutily politické systémy - závislé na dosavadních zdrojích energie...
Myslím, že o dalších Teslech ani nevíme.

1 VE
habrfr@centrum.sk (neregistrovaný) * 30.12.2014, 01:56:13
Ano. Bohužel, ropné a energetické společnosti nicméně z pochopitelných důvodů nemohou potřebovat realizaci Teslových technologií na bázi tzv. éteru. Stejně tak by na buben přišli Rotschildovci atakdál. Celá dosavadní šaškárna, založená na drancování fosilních paliv by se zhroutila. Domeček z karet, domino efekt, atakdál. Takže, dokumentace zabavena, informace o Teslově existenci záměrně zamlčovány a nebýt internetu, možná by se těmto parazitům podařilo Nikolu Teslu dočista vygumovat z dějin. Z učebnic byl vyštván úplně. Neustále se snažím na něho upozorňovat. Snad se vše převrhne k lepšímu. Díky, že na Nikolu nezapomínáte. Jen tak dál.

«     1     »