Neviditelný čert

Definice vědeckých podvodů není jednoduchá. Pro odlišení omylu od podvodu je důležitý záměr: podvodník a lhář vědí, co dělají. Odborná literatura pro vědecké podvádění, což je celé spektrum chování, užívá označení scientific misconduct. Má jím na mysli narušení standardních kódů vědeckého chování a etiky v profesionálním vědeckém výzkumu.

Lucifer

National Science Foundation USA rozlišuje padělání, podvádění a plagiátorství. Padělání je "výroba" výsledků, jejich zaznamenávání a zveřejňování. Podvádění neboli falzifikace je manipulace s výzkumným materiálem, přístroji nebo postupy, vynechávání dat nebo výsledků, takže záznamy výzkumu jsou nepřesné. Plagiátorství je přisvojování myšlenek, postupů, výsledků nebo výroků druhých osob, aniž by byl citován zdroj.

Dánská definice o scientific misconduct říká:
"Záměrná nebo hrubá nedbalost vedoucí k padělání vědecké zprávy nebo k mylné důvěře v dotyčného vědce nebo k jeho podvodné významnosti."
Švédská definice:
"Záměrné zkreslení výzkumného procesu paděláním data, textu, hypotéz nebo metod z rukopisu nebo publikace jiného badatele nebo zkreslování výzkumného procesu jinými postupy."

Důsledky vědeckého podvádění jsou závažné jak pro podvodníky, tak, bohužel, pro lidi, kteří na podvádění upozorní. Kromě toho mohou být velmi závažné tam, kde jsou podvodné postupy nebo výsledky užity v biomedicíně nebo technických zásazích.

Motivy vědeckých podvodníků jsou: kariéra, pýcha, peníze, ideologie. Pokud nejsou zcela hmotně nezávislí, odvíjí se život vědců od jejich kariéry, taje dále závislá na prestiži. Prestiž stojí a padá s počtem publikací v prestižních časopisech, takže už řadu desítek let obíhá vědeckým světem pochmurné heslo "publikuj, nebo zahyň" (publish or perish). Publikování výsledků souvisí s prvenstvím. Jestliže dva nebo více týmů pracují na stejném problému, stává se, že k výsledkům dospívají v téměř stejném okamžiku. Pak záleží na tom, čí výsledek je zveřejněn jako první.

Častým motivem vědeckého podvádění je pýcha: taková víra v platnost vlastního názoru, že vědec zveřejňuje nehotové nebo přizpůsobené výsledky, které jeho názoru odpovídají. Jestliže se experimenty opakují, mohou se výsledky i při nejpoctivější práci lišit, což je dáno statistickou náhodou stejně jako metodickými odchylkami, včetně například složení a stáří užitých chemikálií. Lze tedy "projít", i když si je publikující autor vědom toho, že jeho výsledky plují na tenkém ledě.

Mohutným důvodem pro podvádění jsou peníze: činnost laboratoří, a tedy i příjem lidí, kteří v nich pracují, je závislý na grantech. Ideologické důvody jsou vzácnějšími příčinami vědeckého podvádění, příkladem jsou některé studie odpůrců nebo naopak příznivců umělého přerušení těhotenství.

Vědecké podvody mají řadu podob počínaje paděláním výsledků přes vynechávání kritických dat nebo výsledků, "vyráběním" neexistujících výsledků, falšování dat nebo postupů až po pouhá tvrzení bez důkazu. Velkým problémem je uveřejňování jen pozitivních výsledků, zatímco negativní výsledky, "výzkum, jenž nikam nedospěl", se neuveřejňují. Výsledkem bývá zkreslení výsledných dat: tyto postupy postihují zvláště významně farmakologické studie. Další podobou vědeckého podvodu je plagiátorství, vynechávání citací dokazujících, že objev nebo jeho významná část je staršího data. Zvláštní kapitolou je narušování etických standardů při experimentech se zvířaty i s lidmi.

Někteří vědci dokázali současně poslat svou práci více než jednomu vědeckému časopisu. Existují práce, které byly nabídnuty k uveřejnění vědci, jenž nebyl jejich autorem, a naopak práce, jejichž autor nebyl jmenován. V některých případech padělaných výsledků vedoucí pracovník neověřil, co mu dávají jeho spolupracovníci. Jindy nebyl v práci uveden sponzor, například farmakologická firma. Jestliže autoři neuchovají podklady, z nichž vědecká práce vznikla, jde o neetické chování. Rostoucí počet časopisů žádá autory, aby uvedli, zda jejich práce není v zájmovém střetu. Novějším druhem vědeckého podvádění je díky technickému vývoji obrazová dokumentace.

Tři a půl století květu lidského ducha může skončit v ubožácké mizérii intelektu, vilkách na předměstích a kontech v zahraničních bankách. Stav je totiž nedobrý. Fanelliová (Fanelli, D: How Many Scientists Fabricate and Falsify Research? A Systematic Review and Meta-Analysis of Survey Data) v metaanalýze 18 studií zahrnutých do systematického přehledu 21 studií zjistila: 1.97 % vědců přiznalo, že se nejméně jednou dopustili padělání, vymýšlení nebo modifikace výsledků, tedy těžké podoby scientific misconduct. 33.7 % vědců přiznalo jiné problematické postupy. Při dotazu na chování svých kolegů mluvilo o padělání dat 14.12 % vědců, 72 % zmínilo jiné problematické postupy. Vědecké podvádění je nejrozšířenější v lékařském a farmakologickém výzkumu.

Zdroj: František Koukolík, Mocenská posedlost

06.12.2012, 00:11:49   Publikoval Luciferkomentářů: 6