Neviditelný čert

V poslední době se tady nahromadilo několik zajímavých informací o lidské DNA, která je nositelem dědičné informace, jakési řídící jednotky našeho bytí. Pojďme se teď na to podívat z poněkud jiné strany. Do rukou se mi dostala zajímavá knížka od Bruce H. Liptona, mezinárodně uznávané autority mezi vědci, kteří se snaží smazat hranice mezi vědou a duchem, a jedním z hlavních představitelů Nové biologie. Jeho experimenty a experimenty dalších badatelů se věnovaly dopodrobna mechanismům, jakými buňky přijímají a zpracovávají informace. Ukazuje se, že geny a DNA naši biologii neřídí. Naopak, DNA je řízena signály mimo buňku, včetně energetických sdělení, která vycházejí z našich pozitivních a negativních myšlenek.

Lucifer

Bruce Lipton prožíval dost rušný život. V úvodu jeho knížky, která se zabývá biologií víry, mě zaujala komická scénka z období, kdy se nacházel v těžké emocionální i finanční krizi a bez peněz a bez domova žil v podstatě s neustále sbaleným kufrem v otřesném "zahradním" bytovém komplexu. Nejvíc se bál svých bezprostředních spolubydlících. Hned první týden se mu někdo vloupal do bytu a ukradl jeho nové stereo zařízení. O týden později pak na jeho dveře zabušil dva metry vysoký a metr široký Bubba. V jedné ruce držel plechovku s pivem a prstem druhé ruky se dloubal v zubech. Bubba se Bruce Liptona zeptal, jestli nemá k tomu magneťáku návod.

Bruce Lipton nějakou dobu působil jako pedagog na lékařské fakultě univerzity ve Wisconsinu. Po jednom krizovém okamžiku absolvoval únik v podobě krátkodobého sabbaticalu na jedné lékařské fakultě na karibském ostrově Montserrat. Když žil v tomto ostrovním ráji, stal se více člověkem a větším humanistou. Po návratu na svou domovskou fakultu ve Wisconsinu se z něho stal radikál rozhodnutý změnit svatou základní víru biologie, a dokonce začal otevřeně kritizovat Charlese Darwina a jeho evoluční teorii.

Jeho poslední zastávkou v tradičním akademickém prostředí byla lékařská fakulta na Stanfordské univerzitě. Tou dobou už byl nebojácným propagátorem "nové" biologie. Zpochybňoval nejen Darwinovu kořistnickou verzi evoluce, ale také ústřední dogma biologie - předpoklad, že geny řídí život. Tento vědecký předpoklad má jednu velkou trhlinu - geny nemohou samy sebe zapnout ani vypnout. Jejich aktivitu musí vyvolat něco v prostředí. I když tento fakt už pokroková věda přijala, konvenční vědci zaslepení genetickým dogmatem jej prostě ignorují. Bruce Lipton své myšlenky aplikoval při výzkumu klonovaných lidských buněk a k překvapení mnohých akademiků jeho pokusy plně podpořily alternativní pohled na biologii, které postuloval.

Dnes je jednou z nejaktivnějších oblastí výzkumu epigenetika, studium molekulárních mechanismů, kterými prostředí řídí činnost genů. Liptonovo zaujetí novou biologií se mu stalo něčím víc než intelektuálním cvičením - věří tomu, že buňky nás učí nejenom o mechanismech života, ale že nás také učí jak žít bohatým a naplněným životem. Můžete se považovat za jedince, ale ve skutečnosti jste spolupracující komunitou zhruba padesáti biliónů jednobuněčných občanů. Téměř všechny buňky tvořící vaše tělo vypadají jako měňavky, individuální organismy, které si pro účely vzájemného přežití vypracovaly strategii kooperace. Vyjádřeno stručně, lidské bytosti jsou jednoduše výsledkem "kolektivního vědomí měňavek". Tak jako příslušníci určitého národa nesou podobné rysy, tak i naše lidskost nezbytně odráží základní povahu našich buněčných společenstev.

Bruce Lipton dospěl k následujícímu závěru: Nejsme oběťmi svých genů, ale naopak pány svého osudu, a jsme s to vytvořit život naplněný mírem, štěstím a láskou. Nejsme bezmocné biochemické stroje, není řešením polykat pilulku pokaždé, když jsme duševně nebo fyzicky rozladění. Léky a chirurgie jsou mocnými nástroji, pokud nejsou nadužívány. Pokaždé, když dodáme tělu nějaký lék, který má napravit funkci A, nevyhnutelně naruší funkci B, C nebo D. Nejsou to geny řízené hormony a neurotransmitery, které ovládají náš život a myšlení. Naše tělo, mysl a tedy i náš život řídí naše víra...

Tím končí výběr myšlenek z předmluvy Bruce Liptona k jeho knížce o biologii víry. S některými dalšími poznatky z tohoto pojednání se ještě vrátím.

Zdroj: Bruce H. Lipton, Biologie víry - Jak uvolnit sílu vědomí, hmoty a zázraků

08.03.2013, 00:00:36   Publikoval Luciferkomentářů: 8