Podvědomá a vědomá mysl

rubrika: Populárně naučný koutek


Závěrečná série z knížky Bruce H. Liptona byla zahájena úvodem Chiropraxe a podvědomá mysl. V této části bude naznačeno, jak je naprogramována vaše podvědomá mysl, a také to, že na velikosti vašeho mozku až tak nezáleží. Typickým příkladem je vynikající francouzský spisovatel Anatole France, který měl dvakrát menší mozek než třeba Ivan Sergejevič Turgeněv, aniž by vykazoval dvakrát menší spisovatelské nadání.

 

Lucifer


Čím níž je nějaký organismus umístěn na evolučním stromě, tím méně je rozvinut jeho nervový systém, a tím více tedy spoléhá na předprogramované chování (přirozenost). Můry létají ke světlu, mořské želvy se vracejí na určité ostrovy, kde kladou na pláži ve vhodnou dobu vajíčka, a vlaštovky se v určitou dobu vracejí na Capistrano, a přesto, pokud víme, žádný z těchto organismů neví, proč se chová zrovna takto. Typy chování jsou vrozené, jsou geneticky zabudovány do těchto organismů a roztříděny jako instinkty.

 

Organismy, které jsou na evolučním stromě postavené výše, mají mnohem složitěji integrovaný nervový systém, který je řízen větším a větším mozkem, jenž jim umožňuje osvojit si spletitá schémata chování prostřednictvím učení na základě zkušeností/empirického učení (péče). Složitost tohoto mechanismu učení se z prostředí zřejmě dosahuje svého vrcholu u člověka. Jistě, máme určitá instinktivní chování, která jsou vrozená – například instinkt novorozence sát, rychle ucuknout rukou od ohně nebo automaticky plavat, když je ponořen do vody.

 

Instinkty jsou zabudovaná chování, jež jsou základní pro přežití všech lidí, nezávisle na tom, k jaké kultuře náležejí či kdy v průběhu historie druhu se narodili. Ale děti si rychle osvojí strach z vody od svých rodičů, kteří se o ně bojí; učí se od nich, že voda je nebezpečná. Později musí rodiče vynaložit velkou námahu, když se snaží naučit své děti plavat. Nejprve musí překonat strach z vody, který svému potomkovi vštípili v dřívějších letech.

 

Naše naučená vnímání se stala mocnějšími, zejména proto, že dokáží potlačit geneticky naprogramované instinkty. Tělesné fyziologické mechanismy (např. srdeční puls, krevní tlak, tok krve, typy krvácení, tělesná teplota) jsou svou povahou naprogramovanými instinkty. Ovšem jogíni, stejně jako jiní lidé využívající biofeedback (terapeutická metoda umožňující regulaci frekvencí elektrické aktivity mozkových vln), se dokáží naučit vědomě tyto „vrozené“ funkce regulovat.

 

Vědci se zaměřili na náš velký mozek jako na důvod toho, proč jsme schopni se naučit tak složitému jednání. Své nadšení pro teorii velkého mozku bychom však měli poněkud zmírnit, vezmeme-li v úvahu, že kytovci (sviňuchy a delfíni) mají v lebce větší mozkovou plochu než my. Britský neurolog John Lorber nazval svůj článek, který vyšel v roce 1980 v časopisu Science, „Je váš mozek skutečně nebytný?“. Lorber prostudoval řadu případů hydrocefalu (doslova „vody na mozku“) a došel k závěru, že i když větší část mozkové kůry chybí, pacienti žijí normálním životem. Lorber mimo jiné konstatoval:

 

Na této univerzitě (v Sheffieldu) je mladý student, jehož IQ dosahuje hodnoty 126, získal titul z matematiky s vyznamenáním a je ze sociálního hlediska zcela normální. A přesto tento mladý muž nemá prakticky žádný mozek… Když jsme mu skenovali mozek, zjistili jsme, že namísto normální čtyřiapůlcentimetrové vrstvy mozkové tkáně mezi komorou a povrchem kůry je jen tenká vrstva obalu o tloušťce zhruba jednoho milimetru. Jeho lebka je vyplněna hlavně mozkomíšním mokem.

 

Lorberova provokativní zjištění naznačují, že musíme znovu zvážit své dlouhodobé názory na to, jak mozek pracuje, i na to, co je fyzickým základem lidské inteligence. Lidské inteligenci můžeme porozumět pouze tehdy, zahrneme-li do našich úvah ducha („energii“) neboli to, co psychologové obeznámeni s kvantovou fyzikou nazývají „nadvědomou“ myslí.

 

Následující části této série ze sedmé kapitoly (když vynecháme Epilog, tak poslední kapitoly) této skvělé knížky Bruce H. Liptona budou věnovány dualitě podvědomé a vědomé mysli. „Nadvědomá“ mysl je jakýmsi způsobem zmiňována v Epilogu, z něhož zde možná ještě něco uvedu.

 

Zdroj: Bruce H. Lipton, Biologie víry - Jak uvolnit sílu vědomí, hmoty a zázraků


komentářů: 4         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
4
Axina * 22.05.2013, 21:25:57
Vzhled zvířat, stavba jejich těla a fyzické možnosti se průběhu vývoje měnily a mění V DŮSLEDKU měnících se životních podmínek, s ohledem na jejich potřeby, především zachování druhu. Kapacita lidského mozku je však PŘEDEM naddimenzovaná. Svádí to závěru, který nepostrádá logiku: Člověk je výsledkem biologického projektu inteligentních (mimozemských) tvůrců. Osobně se domnívám, že by to mohla být kombinace vlivů. Předchůdci člověka (potenciálně vhodní k intelektuálnímu rozvoji) byli zásahem "zvenčí" v procesu svého vývoje urychleni.

Axina
3
Axina 22.05.2013, 21:19:43
Fyziognomie zvířat se průběhu vývoje měnila a mění V DŮSLEDKU měnících se životních podmínek, s ohledem na jejich potřeby, především zachování druhu. Kapacita lidského mozku je však PŘEDEM naddimenzovaná. Svádí to závěru, který nepostrádá logiku: Člověk je výsledkem biologického projektu inteligentních (mimozemských) tvůrců. Osobně se domnívám, že by to mohla být kombinace vlivů. Předchůdci člověka (potenciálně vhodní k intelektuálnímu rozvoji) byli zásahem "zvenčí" v procesu svého vývoje urychleni.

2
St.Kocour (neregistrovaný) 22.05.2013, 21:03:10
Už delší dobu je známa myšlenka, že člověk využívá mozek jen z několika málo procent. Možná zlomku procenta. Jako sálový počítač, používaný na řešení úloh z nižší matematiky. Ostatně: Když píšu tento příspěvek, můj procesor není zatížen ani z jednoho procenta. Výkon procesoru: O%.

Co z toho plyne? Na sčítání a násobení přece stačí ta nejjednodušší kalkulačka, umístěná třeba v reklamní průpisce. Pokud na běžný život člověka (včetně vzdělání) stačí několikamilimetrová vrstva mozku, není to nic divného, pouze jsme zvýšili její "zatížení" třeba na 10%. Takže, zdá se, nic duchovního. Jen toho o mozku ještě nevíme dost. Mrkající

Axina
1
Axina 22.05.2013, 20:36:10
Mezi nejpozoruhodnější instinktivní chování zvířat patří životní cyklus úhořů.
Život úhoře říčního začíná v Sargasovém moři v Biskajském zálivu. V hloubce asi 400 metrů pod hladinou moře se dospělí jedinci úhoře třou a vzápětí po výtěru hynou. Vylíhlé plůdky migrují pomocí Golfského proudu 3 až 4 roky k pobřeží Evropy. Mladí úhoři pak putují proti proudu řek až do míst, kde dospívají. Ve sladkých vodách žijí 8 až 12 let. Potom se vracejí po proudu řek zpět do moře. Do cca 7000 km vzdáleného Sargasového moře doplavou asi za 1,5 roku. Během této doby údajně nepřijímají žádnou potravu.

«     1     »