Konec mužů?

rubrika: Populárně naučný koutek


předchozím příspěvku v Populárně naučném koutku se objevil pro muže velmi zneklidňující náznak, že jsou určeni k definitnímu odstřelu. K naprosté anihilaci. A jak se z jistých zdrojů ukazuje, nemusí to trvat až tak dlouho – od oka pouhých 125 tisíc let. Kam se to hrabe na 300 milionů let, během nichž ten anihilační proces samčího chromozomu Y probíhá. Anebo je to ještě jinak? Pojďme se na to podívat do genetického „breviáře“ Marka Hendersona – a neházejme flintu do žita, šance na přežití tady ještě jsou.

 

Lucifer


Chromozom Y je v lidském genomu zakrslíkem. Zatímco jeho protějšek X má více než 1000 genů včetně mnoha, jež jsou zásadní pro metabolismus obou pohlaví, Y jich obsahuje méně než 100. Kdysi byl stejný jako X, ale před 300 miliony let se začal měnit a scvrknul se tak, že obsahuje méně genetické informace než kterýkoli jiný chromozom. Navíc je osamělý. Zatímco chromozom X je v ženském těle v páru, vede Y v mužském těle osamělý život. Tato izolovaná existence může být zničující. Přestože jeden ze dvou chromozomů X je v ženských buňkách inaktivován, slouží jako záloha pro případ, že některý z genů bude na prvním chromozomu poškozen. Pokud mutace něco příliš poškodí, jako například tvorbu dystrofinu, proteinu potřebného k vývoji svalů, druhý chromozom X toto poškození kompenzuje a žena zůstane zdravá.

 

Muži takové štěstí nemají. Jejich druhý pohlavní chromozom je Y, z něhož byla většina genů vystříhána. Nemůže tedy poskytnout zálohu. Nemůže tedy poskytnout zálohu. Pokud osamělý chromozom X nese mutovaný gen pro dystrofin, je výsledkem Duchenneova muskulární dystrofie. Toto onemocnění připoutá v dětství chlapce na vozík, zhoršuje se a jako dvanáctníka ho zabije ochromením dýchacích svalů. Mnoho dalších život ohrožujících stavů, jako hemofilie a těžké kombinované imunodeficience, je podobně vázáno na chromozom X a většinou postihuje chlapce. Ženy jsou přenašečky, ale stěží zdědí dva poškozené chromozomy X, které jsou třeba k jejich onemocnění.

 

Náhodné mutace nejsou jediným pohonem přírodního výběru a driftu. Pohlavní rozmnožování způsobuje změny tím, že zamíchá genetický balíček pokaždé, když k němu dojde. Tento proces zvaný crossing-over či rekombinace opakovaně spojuje kód života do nových uspořádání, která jsou předávána následujícím generacím. Každá kombinace, jež vykáže určitou výhodnost, je upřednostněna podobně jako výhodné mutace. Vytváření nových variací umožňuje metoda dělení vlastní pohlavním buňkám. Naprostá většina buněk lidského těla je diploidní s kompletním počtem 46 chromozomů uspořádaných do 23 párů. Když se tyto somatické buňky dělí, tak jak tělo roste nebo se uzdravuje, kopírují svůj kompletní genom v procesu zvaném mitóza. Všechny dvojice chromozomů jsou duplikovány a dvě sady se od sebe oddělí zároveň s rozdělením celé buňky. Výsledkem jsou dvě nové diploidní buňky, každá se 46 chromozomy shodnými s rodičovskými.

 

Mitóza je ve své podstatě nepohlavní rozmnožování. Jediné místo v těle, kde se nepoužívá, je oblast vyhrazená pohlavnímu rozmnožování. Zárodečné buňky, vajíčka a spermie, vznikají jiným procesem – meiózou. Při meióze zmnoží diploidní buňka svoji DNA, ale rozdělí ji mezi 4 dceřiné buňky. Každá dostane 23 chromozomů. U muže vzniknou 4 spermie. U ženy vznikne jedno vajíčko, zatímco ostatní tři buňky jsou vyřazeny jako pólová tělíska. Pohlavní buňky (gamety) jsou haploidní – mají pouze jenu kopii každého chromozomu, zatímco diploidní somatické buňky mají chromozomové páry. Když při pohlavním rozmnožování splynou dvě gamety, vytvoří se embryo, které má opět kompletní sadu 46 chromozomů.

 

Toto spojení genetického materiálu dvou jedinců umožňuje vytvářet obměny nezvyklými kombinacemi chromozomů. To však není jediný způsob, jímž pohlavní rozmnožování přispívá k variabilitě. Každá sada chromozomů, která jde do vajíčka či spermie, je také unikátní. Když se chromozomové páry v průběhu meiózy řadí vedle sebe, vyměňují si mezi sebou genetický materiál. Dvě vlákna DNA – jedno původně zděděné od matky a druhé od otce – se propletou a pak se zlomí v místě, kde jsou překroucená. Odlomené segmenty se spojí s vedlejším vláknem. Geny tedy přešly (cross over) mezi chromozomy. Výsledkem je gameta s kompletně nově namíchanými chromozomy.

 

U nepohlavně se množících organismů se celý genom překopíruje do potomka. Americký genetik Hermann Muller došel k závěru, že to má silnou stinnou stránku: pokud se chybou při kopírování vytvoří škodlivá mutace, bude už stále přecházet na všechny potomky. Tím se genetická kvalita organismu neustále zhoršuje. Muller přirovnal tento proces k západce (Mullerova západka), která umožňuje pohyb jen jedním směrem. Pohlavní rozmnožování a rekombinace tuto západku obcházejí. Zajišťují, že ne každá mutace rodičů přejde na jejich děti. Mnoho nepohlavně se množících organismů, jako třeba bakterie, vyvinulo jiné způsoby výměny genů, aby zabránilo těmto negativním účinkům.

 

Tím, že chromozom Y nemá v lidském genomu protějšek, nemůže se účastnit rekombinace, která ostatním chromozomům pomáhá bránit se mutacím a úpadku. Zatímco se chromozom X může u ženy rekombinovat s jiným X, většina se nemůže rekombinovat s Y. Kdysi byly X a Y stejné, ale evoluce postupně odstranila jejich schopnost vzájemné výměny DNA. Některé geny z Y by mohly být nebezpečné, kdyby je zdědila žena, a obráceně. Některé geny na chromozomu X jsou zásadní pro vývoj obou pohlaví. Rekombinací mohou zůstat někteří muži bez těchto zásadních částí genomu.

 

Odmítnutím rekombinačního partnera chromozom Y čím dál víc chátral, více méně podle předpovědi Mullerovy západky. Každá mutace, která pro nositele nebyla fatální či neovlivnila jeho schopnost se rozmnožit, byla předána mužským potomkům. Čím dál víc genů chromozomu Y bylo zničeno mutacemi. Za sebou zanechaly jen odumřelou chromozomální schránku, která přetrvala dodnes. Dá se očekávat, že tento příběh genetické koroze bude pokračovat. Australská genetička Jenny Gravesová předpověděla, že chromozom Y pomalu, ale jistě zmizí. Tato myšlenka byla zpopularizována britským genetikem Bryanem Sykesem v knize Adam’s Curse (2003). Odhadl, že při současné rychlosti úpadku zbývá mužům jen 125 tisíc let. Předpověděl, že konec mužů je blízko a s ním možná i konec lidstva.

 

Většina vědců nesdílí Sykesův pesimismus. Zaprvé musíme vzít v úvahu přírodní výběr. Některé z genů na chromozomu Y jsou zodpovědné za tvorbu spermatu. Spontánní mutace, která je deaktivuje, se sama vyřadí z genofondu snížením plodnosti. Pro klíčový gen SRY platí totéž. Pokud je zmutovaný, embryo se vyvine v neplodnou ženu bez dělohy a vaječníků. Jeho důležitost pro maskulinitu a reprodukci ho dělá imunním vůči Mullerově západce. Mohou se vyvinout škodlivé varianty, ale nemohou se rozšířit v genofondu, protože nositelé se nemohou rozmnožit. A jak se navíc ukázalo, chromozom Y si vyvinul unikátní opravný systém. V roce 2003 se zjistilo, že velká část jeho kódu je psána v palindromech. Podobně jako „Kobyla má malý bok“ jdou číst stejně i v opačném směru. Při replikaci chromozomu Y dochází k procesu zvanému úprava genů. Nové kopie genů jsou kontrolovány podle zrcadlového obrazu v palindromu a chyby jsou opraveny. Místo rekombinace s partnerským chromozomem se y rekombinuje sám se sebou.

 

Jiný způsob, jímž se samčí pohlaví může vyrovnat s degenerací chromozomu Y, předvádí malý hlodavec z Kavkazu – slepuška pontská. Samci tohoto druhu úplně ztratili chromozom Y, a přesto zůstali samci. Protože zmizel chromozom Y i jeho hlavní gen SRY, vytvořila si slepuška alternativu. Určení pohlaví převzal jiný chromozom. Bryan Sykes se dokonce domnívá, že by pomocí genetického inženýrství mělo jít vytvořit umělý „Adonisův chromozom“, který by zajišťoval mužskost, aniž by trpěl nevýhodami chromozomu Y. Dá se však předpokládat, že takový chromozom by se časem začal rozkládat jako chromozom Y.

 

Takže, milí mužové, náš zánik se z některých úhlů pohledů jeví býti téměř nevyhnutelným, jenže z jiných to zase nevypadá až tak zle. V nejhorším případě se přeměníme na slepušky pontské, či vlastně spelušáky pontské, přičemž se slepuškami si i nadále stejně hravě poradíme.

 

Fešná paní volá: má málo vína pan šéf?

 

Zdroj: Mark Henderson, Genetika – 50 myšlenek, které musíte znát


komentářů: 21         



Komentáře (21)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
21
Stella 21.12.2014, 21:07:46
Matka příroda se dobře baví...

Odkaz je užitečný pro kuřáky. Stojí před volbou: Buď to, nebo ono! Mrkající

20 muži pod ochranou Matky
Starý kocour (neregistrovaný) 21.12.2014, 17:49:40
K článku o konci mužů vlivem nějakého zmizelého camfrňousku Y. Ale jiní to popírají...

http://www.osel.cz/index.php?clanek=7949

Překvapený

Matce přírodě se asi tenhle hermafrodití scénář nelíbí.

Stella
19
Stella 20.12.2014, 10:50:21
St. Kocoure, já jsem toho videa viděla minutu... Měla jsem na mysli tu paní - odbornici na zvuk! Mrkající

Pokud jde o Lucifera, mám dojem, že momentálně je mu všechno šumafuk, soudě také pode posledního vkladu. Křičící
A teď- hurá do práce!

18 Co já vím, Stello?
Starý kocour (neregistrovaný) 19.12.2014, 23:56:10
Paní asi účinkovala nic netuše, dítě bylo požádáno posléze.
Celkově to ale není špatné - jenom nedotažené. Má to ovšem takovou impresionistickou atmosféru - aspoň pro mě. Líbilo se mi to.
Dobrou...

P.S.: Světlonoš asi nemá radost z toho, jak se mu tady rozepisujeme skoro o něčem úplně jiném - někdy jen tak emočně navázaném na téma článku. Ale tohle mi dělají taky - a já se nezlobím. Kolikrát mi totiž připadá diskuze pod článkem násobně lepší než článek sám.
Úžasný


Stella
17
Stella 19.12.2014, 22:05:21
Tak teď už snad nějakou představu máme. Úžasný Podrobnějšího nic. Asi nebyli ve Svazarmu. Ale jak k tomu přišla i ta paní? Dobrovolně?

(Koukám, že jsem vynechala t - ve 14. Stáří...)

16
StK (neregistrovaný) 19.12.2014, 21:59:43
Prosím o pardon za překlepy.

15 Zvláštnost...
Starý kocour (neregistrovaný) 19.12.2014, 21:58:10
Opticky je to guláš beze smyslu, akusticky to je děláno na sampleru - nahraješ zvuk a aparát si ho transponuje do temperované škály a můžeš hrát. Co klávesa, to zkvokání nbo kokrhání. I několik zvuků na rozdělené klaviatuře. Přístroj k tomu dodá i "stylovou rytmiku". Do 10 000.- to dnes kopupíte v kterémkoliv obchodě s hudebninami. Nerozhodný

Kdysi takové věci prostě nebyly. Pokud si někdo z vás vzpomene na americké Rolničky, rolničky, "naštěkané" pejsky, tak to byla "ruční práce" se třemio psu a magnetofonovým páskem.
Zkusil jsem to zamlada napodobit a jako základ jsem si vzal zazvonění budíku. Pérového - jiné stejně nebyly. Nahrál zazvonění,
pak jsem vzal noty od Kankánu z Orfea v posdsvětí, vypsal jsem si výšky tónů, které potřebuji, navinováním "klebebandu" na pohonnou súosku magnetofonu SJ-100, podle ucha (a klavíru) tyhle kousky navyráběl do zásoby na středovky označené patřičnou notou a potom už jenom ustřihával potřebné délky z jednotlivých výšek zvonění (podle krejčovského metru) a slepoval a slepoval. Tři dni po večerech. Nakonec se to prohnalo echokomorou, aby se zakryly střihy, překopírovalo na rychlost devítku (9,53 cm/sec.) a poslalo "mimo soutěž" do francouzského Dijonu, kde soutěžili evropští fonoamatéři. Líbilo se. Jenže já už byl bohužel "profesionál".

Víte vůbec, milé dámy a pánové, kdo to byli ti fonoamatéři? Úžasný

Stella
14
Stella 19.12.2014, 10:07:34
https://www.youtube.com/watch?v=InReSW2Yso0
Zvlášní!

Stella
13
Stella 19.12.2014, 10:01:59
Kafarnaum, Kocoure.
Schválně jsem kohouta vynechala, aby to nevypadalo jako překlep. Mrkající

Od informací musí člověk utéct. Zjistí, že se bez nich dá dobře žít. Spousta lidí je vůbec nebere na vědomí.
Doba dezinformační je správný název!

A napadlo mě nejdřív z té lucifeří poznámky - jaké by to bylo, kdyby slepice měly zuby? Ze všeho nejdřív by - nezobaly...
Končím, to dělá ten dnešní vichr. Dávejte pozor, aby vás nezanesl - kam? Nevím vlastně, odkud vane.

12
StK (neregistrovaný) 18.12.2014, 22:28:10
... všechno to krákoře, i ten kohout, i ten kohout.
Tak je to celé. Mrkající

Krákoře to poslední dobou strašně. V TV, v rádiu (jen pár minut denně - zdravý styl kocouřího života, rozumíte - ale i na netu. Takže poslední dobou i "letem - netem"!
Opravdu jde o (duševní) zdraví - je to příšerná kakofonie faktů. Ne názorů, tak to má být, ale on každý popisuje jednu a tutéž příhodu jinak. Nyní, v době u téměř "informační". Asi se nám tu už dere doba desinformační.
Ne, to se fakt nedá...
Jdu do kanafau - či jak se jmenuje to prostěradlo.

Lucifer
11
Lucifer * 18.12.2014, 22:14:19
Pestruška písečná je roztomilá. Nejspíš si ale pořídím slepušku, má větší zuby, a až bude ten zdegenerovaný jezevčík nad mou hlavou v záchvatu naprosto patologické zuřivosti štěkat, tak ji za ním pošlu a ona ho definitivně dohlodá. Úžasný

Stella
10
Stella 18.12.2014, 22:04:39
Astro, kvete zlatý déšť už pár dnů. Dávno kvetou jehnědy.
Ale - dá se chodit...
Dobrou noc, pestrušky.

Stella
9
Stella 18.12.2014, 22:02:14
A vůbec, St. Kocoure, na tom našem dvoře všechno to krákoře. Aspoň je veselo.
Slepice jsou užitečné, ty antropomorfizované míň.(Nevím, jestli je to správné slovo.) To už raději skálomyš.

Věčná škoda velkých talentů se zhoubnou závislostí. Jenže oni si to nepřiznají. Nemoc je to ve chvíli, kdy už v mozku došlo ke změnám... Pak už je vůle málo. Ale chtít se může - léčit.

astra2
8
astra2 18.12.2014, 21:06:18
V Praze začalo právě pršet, je deset stupňů. Na keřích raší pupence a v jedné předzahrádce rozkvetly dvě růže. Nejlepší bude zaspat to. Zavřete oči.... Ahoj

astra2
7
astra2 18.12.2014, 20:52:01
Zalíbila se mi pestruška

http://www.svet-zvirat.cz/pestruska-pisecna-%28lagurus-lagurus%29.html

Může bydlet ve skořápce kokosu, takže nezabere moc místa. Čeština je krásná a je vidět, že vynálezci názvů pro zvířátka mají fantazii Ahoj

«     1    2   »