Jsme ve vesmíru sami? II

rubrika: Populárně naučný koutek


Jak bylo řečeno v první části: základními stavebními strukturami všech živých organismů jsou bílkoviny a genetický kód k jejich tvorbě z aminokyselin je zašifrován v DNA a RNA. Molekuly, z nichž se mohou tvořit aminokyseliny, jsou ve vesmíru zcela běžné, přičemž je tato tvorba z termodynamického hlediska zcela průchozí. To však neplatí o tvorbě bílkovin z aminokyselin. Pokud by to probíhalo jenom náhodným promícháváním aminokyselin, tak fakt, že tady jsme, je něco jako výhra v absolutně nepříznivé loterii, a pravděpodobnost, že by se to ve vesmíru mohlo opakovat alespoň ještě jednou, je prakticky nulová. Paul Davies, jakož i řada dalších vědátorů, se však domnívá, že život, seskupení aminokyselin v bílkoviny, vzniká v důsledku samoorganizace. Tato představa vede k závěru, že vesmír nejspíš kypí životem, přičemž se dá předpokládat, že některý z nich má šanci dospět až ke vzniku inteligentních bytostí, což ze statistického hlediska znamená, že i při velmi malé pravděpodobnosti může být náš vesmír okupován značným počtem mimozemských civilizací. Kde tedy všichni jsou?

 

Lucifer


Anorganické sloučeniny jako voda, čpavek, metan a vodík, jsou běžné kdekoli ve vesmíru. Předpokládá se, že ony čtyři jmenované obsahovala atmosféra rané Země. V roce 1952 se rozhodl student chemie na Chicagské univerzitě Stanley Miller pod vedením vedoucího své práce Herolda Ureye zreprodukovat tuto atmosféru v testovací trubici, a pak v ní zažehávat elektrické výboje. Proces, který tímto způsobem inicializoval, vedl ke vzniku nejrůznějších organických sloučenin, mezi nimiž se nacházelo i devět aminokyselin (viz Asymetrie života I - Jiskra života, čtvrtý odstavec od konce). Něco takového proběhlo zhruba na Zemi a je evidentní, že to mohlo či může proběhnout na nespočetném množství podobných planet v celém vesmíru. Ke vzniku bílkovin a živých organismů pak už chybí jenom ten samoorganizující se krůček.

 

Není však vyloučeno, že ještě dříve, než se život na Zemi dokázal zorganizovat, přišel z vesmíru. A ne odněkud zdaleka, ale přímo ze Sluneční soustavy, z některé z jejích planet. V úvahu přichází Mars. Již před sto lety Percival Lowell tvrdil, že viděl na povrchu Marsu kanály, které vybudovaly cizí bytosti. Dvě vesmírné lodě Viking, které NASA vyslala na Mars v 70. letech minulého století, byly speciálně sestrojeny pro hledání života. Přesvědčivý důkaz však nenašly. Ve skutečnosti se povrch Marsu ukázal jako dost hrozné místo, pro jakoukoli formu života extrémně nepřátelské. Jenže nebylo tomu tak vždycky.

 

Mars byl v dávné minulosti teplý a vlhký. Fotografie terénu Marsu ukazují nepochybně stopy říčních údolí, a byly doby, kdy na Marsu bylo tolik vody, že tam dokonce mohl být i oceán. Když se vrátíme 3.8 miliard roků zpátky do doby, o níž víme, že na Zemi byl pravděpodobně život, Mars se příliš od Země nelišil. Zhruba v těchto časech se končilo těžké bombardování planet materiálem z planet, asteroidů atd. Jedna z možností je, že život mohl být přiveden na Zemi jako součást tohoto procesu. Kupříkladu z Marsu.

 

Mikroorganismy, jako třeba mikroby, mohou cestovat na kamenech vyvržených z povrchu planety zásahem nějakého objektu s dostatečně velkou silou. Bombardování, ke kterému v časné historii slunečního systému docházelo, bylo tak intenzivní, že vrhalo mezi těmto dvěma planetami obrovské množství kamenů tam a zpět. Meteority z Marsu, které byly nalezeny na Zemi, nebyly rozdrceny, takže mikroby by mohly vymrštění z Marsu přežít. Stejně tak i Země. Je tady však jeden vážný argument, proč dávat v otázce počátku života přednost Marsu před Zemí.

 

Mars je menší planeta, takže problém bombardování mohl být menší. Mikroby mohly žít hlouběji v kůře Marsu, protože Mars nebyla tak horká planeta. Je také snazší vystřelit nějakou hmotu z Marsu, protože má nižší gravitaci. Je tu tedy možnost, že život začal na Marsu, možná už před 4 nebo 4.2 miliardy let, a potom byl přenesen na Zemi v některých z těch úlomků, které byly z Marsu vymrštěny později. Jestliže je tahle hypotéza pravdivá, vede k fantastickému závěru, že jsme všichni potomci Marťanů!

 

Paul Davies je přesvědčen, že nejsme výsledkem nějakého rozmaru přírody, že život na Zemi vznikl nějakou ojedinělou, ohromující, nesmyslnou náhodou. Domnívá se, že život je součástí přirozeného působení základních zákonů fyziky, zákonů, které řídí biologicky přátelský vesmír. Jestliže přijímáme Darwinovu teorii evoluce jako kompletní obraz vývojových změn, které se dály v životě na Zemi, potom by bylo krajně nepravděpodobné, že by se vědomí vyvinulo ještě někde jinde. Vědomí by jednoduše bylo nějakým vedlejším produktem slepého tápání evoluce. Vědomí a inteligence se mohly vytvořit jako přirozený vedlejší produkt biologicky přátelských zákonů.

 

Předpokládejme, že žijeme ve vesmíru, ve kterém je nevyhnutelný nejenom život jako takový, e též vědomý, inteligentní život. Předpokládejme dále, že se jistá část inteligentního života vyvine až k technologickým společnostem. Takto bychom mohli dojít k závěru, že Země už asi byla navštívena a že i dnes může být navštěvována mimozemšťany. Základní argument opačného přesvědčení zní: „Kde tedy jsou?“ Kdyby byl vesmír plný života, měli bychom vidět nějaký důkaz o těchto mimozemských bytostech, a protože jej nevidíme, musíme být sami. Protiargument zní: Jestliže se život vyvinul až k technologii, nemá vůbec smysl cestovat tělesně z jednoho hvězdného systému do druhého. Je to nesmírně nákladné a časově navíc neefektivní. Nejbližší hvězda s planetou obývanou myslícími bytostmi může být vzdálená desítky či stovky světelných let. Cestovat se nedá rychleji než „cestuje“ světlo, takže taková návštěva by mohla trvat třeba i tisíc let tam a dalších tisíc let zpátky.

 

Jestliže je tedy vesmír plný života a jestliže se v něm nachází mnoho a mnoho technologických společností, cestovat fyzicky prostorem by byl velmi špatný způsob k získávání kontaktů. Daleko větší smysl by mělo, kdyby se mimozemská civilizace napojila na nejbližší uzel galaktického internetu a poslala ze své planety video svým cizím přátelským sousedům, než aby tam osobně cestovala. Z hlediska statistiky však plyne, že pokud někde ve vesmíru existují nějaké jiné inteligentní bytosti, tak s největší pravděpodobností budou buď daleko a daleko před námi, nebo daleko za námi. V prvním případě s námi sice mohou komunikovat, ale způsobem jakým komunikujeme s primitivními organismy; v druhém případě nejsou samozřejmě žádné komunikace schopni.

 

Na závěr ještě jeden postřeh Paula Daviese týkající se nepřeberného množství ufology zaznamenaných únosů lidí mimozemšťany: Příběhy únosů (ne všechny) mají mnoho společných rysů s lucidními sny. Nejedná se o živé sny, ale o zcela odlišný druh snových stavů, který mnozí lidé mohou samovolně dosáhnout snad jednou nebo dvakrát za život. Při normálním snu je všechno poněkud nezřetelné. To kontrastuje s lucidními sny, při kterých si uvědomujete, že sníte, ale vidíte věci zcela reálně a ostře. Velmi známý úkaz normálního snu je ochromení – neúspěšně se snažíte od něčeho utéct. Když se tento pocit objeví v lucidním snu, může to až nahánět strach. Anebo levitace, pocit, že se vznášíte, letíte. To se též může přihodit v lucidním snu. Může v něm být také silný pocit něčí zlovolné přítomnosti atp.

 

Zdroj: Paul Davies – Další velké otázky (Rozhovory s Phillipem Adamsem)

 

Dvě Luciferovy poznámky:

 

Galaktický internet je zajímavá myšlenka, která řeší problém fyzického transportu, ne však problém časového poklábosení. Tisíce let se sice mohou scvrknout na stovky a možná desítky let, ale zkuste takovou dobu čekat na odpověď vašeho nejbližšího souseda, třeba když se ho zeptáte, jak se mu daří. Kladné či záporné odpovědi se nemusíte zaživa vůbec dočkat. Jistě chápete, že uvažovat o nějaké další a plodnější debatě nemá smysl. Ledaže by ten internet fungoval přes něco jako červí díry, vesmírné zkratky. Tím by se hypoteticky dalo cestovat i fyzicky, jenže i kdyby ty červí díry skutečně existovaly, tak i přes veškerou hypotetičnost se normální fyzická schránka přes ně bez naprostého rozkladu na elementární částice netransportuje. V případě transportu informace by to však dejme tomu mohlo fungovat.

 

Druhá poznámka je velmi krátká: Zhruba před měsícem jsem zažil něco, co by se dalo považovat za lucidní sen. Měl jsem silný pocit něčí fyzické přítomnosti, ne však zlovolné, ale velmi přítulné, až sexuálně motivované. Ta lucidní bytost se mě dotýkala tak něžným a zároveň vzrušujícím způsobem, že jsem se nakonec musel probudit.


komentářů: 11         



Komentáře (11)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

13 Příliš silná káva
Ladislav Háva ING. (neregistrovaný) * 17.11.2015, 20:46:47
Existenci dopadlých meteoritů se stopami života nepopírám. Tvrdím jenom, že všechny meteority jsou zbytky po rozpadlé planetě, která byla obydlena lidmi. Planeta Atlantida (Tistrya) se rozpadla okolo roku 1250 př. Kr. Toto datum souhlasí s odchodem Izraelitů z Egypta. Vedl je muž, který se zachránil. Známe ho pod jménem Hospodin
Přesto se našly dva dopady, které se udály ještě před tímto datem. To znamená že ve sluneční soustavě se již rozpadly dvě planety. Obě byly obydleny lidmi. Ti zahynuli. Takže ty sporné meteority nebyly z Marsu, ale z té rozpadlé mateřské planety. Nedivte se vědátorům. Ti neuvěří ničemu než vlastním bludům. Můžete jim říkat, že Lucifer - Světlonoš vznikl pojmenováním světelného jevu na obloze, který očitý svědek popisoval tak, že s Venuší se udál podivný zázrak, že změnila svou barvu, velikost, tvar a běh, což se nepřihodilo nikdy předtím ani potom.
Podíval jsem se ještě na Vámi citovaný meteorit. Zaujalo mne, že se tam nalezly miniaturní krystalky NaCl - jedlé soli. Podle mne to znamená, že na planetě bylo moře se slanou vodou.



Stella
12
Stella 17.11.2015, 20:23:54
Recenze byly dobré. Jak knihy,tak filmu.
Pro laika není jednoduché strávit popisy toho,jak pozemšťan na Marsu řešil právě technické problémy. Ale popisy působí velmi věrohodně. Jinak jde o vypravování moderní, svěží.
Dík,Lucifere.

Lucifer
11 Sci-fi román Marťan
Lucifer * 17.11.2015, 17:05:13
Obsah: https://www.google.cz/webhp?sourceid=chrome-instant&ion=1&espv=2&ie=UTF-8#q=wikipedie+Mar%C5%A5an+rom%C3%A1n
Upoutávka: http://rajknih.cz/index.php?bk=250314
Recenze: http://www.fffilm.name/2015/10/recenze-martan-90.html
Trailer filmového zpracování: https://www.youtube.com/watch?v=5HhGimk2-Ps

První odkaz ve funkční podobě se mi sem nepodařilo vložit ani na druhý pokus, proto chybí dva komentáře, vložil jsem tedy odkaz na výsledek vyhledávání.

Stella
8
Stella 17.11.2015, 15:17:10
Ad 6 - abychom nepopřeli zákony gravitace, které působí i ve sluneční soustavě! Rozmístění planet.
Výprava na Mars je prostě pionýrská a jednou se uskutečnit musí.
Doporučuji těm, komu něco říkají technické věci(mně zrovna ne), aby si přečetli román Marťan od autora jménem Andy Weir. Autor se v "civilu" zabývá lety do kosmu a vědou a technikou vůbec.

Lucifer
7
Lucifer * 17.11.2015, 13:17:19
Ladislave, že nějaký meteorit pochází z Marsu, se dá dnes jednoznačně dokázat. Když jde kupříkladu evidentně o materiál, který mohl vzniknout pouze v sopkách a jeho složení neodpovídá žádné zemské vyvřelině, přichází na řadu pouze Mars, nejbližší planeta, která měla nejaktivnější sopky. Od sedmdesátých let minulého století známe díky dvěma sondám Viking velmi dobře složení martské atmosféry. Uvnitř některých meteoritů se nacházejí zbytky atmosféry přesně téhož složení. To se týká též meteoritu ALH84001, který byl v roce 1984 nalezen v Antarktidě. V roce 1996 vědci ohlásili, že v něm byl nalezen důkaz o dávné existenci života na Marsu (jedná se samozřejmě o jednobuněčné organismy, ne o Marťany stavějící kanály), viz

http://www.exoplanety.cz/2009/11/27/alh84001-dukaz-o-zivote-na-marsu/

https://cs.wikipedia.org/wiki/ALH_84001

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivot_na_Marsu

http://www.astrobio.net/news-exclusive/the-continuing-controversy-of-the-mars-meteorite/


6 Život ve vesmíru
Ladislav Háva ING. (neregistrovaný) * 17.11.2015, 08:30:01
Když slyším o životě na Marsu, jen se útrpně usmívám a žasnu nad lidskou naivitou. Ta vede dokonce tak daleko, že někteří prosťáčkové sami strkají vychytralým vydřiduchům peníze do kapsy, když si předplácejí jednosměrnou letenku na Mars. Na Marsu nikdy život nebyl a pokud se tam někdy objevila voda, tak se postupně ztratila. To už pochopili i někteří astronomové. A pokud se týká dopadlých kamenů se známkami života. Dovede si někdo představit, jak silný by musel být motor, který by je byl schopen přepravit z dosahu gravitačního marsovského pole?
Mars byl pouze měsícem planety, která se rozpadla. A ta planeta je známá jako Atlantida, kterou další fiškusové stále hledají ve Středozemním moři
Oba dva uvedené případy jsou trvalými evergreeny, které se v průběhu času opakují a to jenom proto, aby se na tyto projekty znovu upozorňovalo a vybraly se další peníze pro osoby, které vystupují jako vědátoři, měly dostatek peněz na své pochybné výzkumy.
Jednosměrná cesta na Mars je nesmysl. Polétavý prach dovolí jen jeden výstup do volného prostoru. Pak následuje smrt. Proto jsou zaslané peníze na tento účel jen veřejnou loupeží a lidé, kteří to organizují by se měli zavřít do blázince nebo do vězení. Jako důkaz o loupeži by měl být předložen jakýkoliv projekt. Předpokládám, že kromě pár čmáranic na papíře už nic neexistuje

5 To vědí snad jen strunaři
mefi (neregistrovaný) 15.11.2015, 23:55:46
.
Neboť jenom oni pracují s dimenzemi tak kompaktifikovanými, že jim jejich teorie zurčí na deseti rozměrech, lépe pak v 27 rozměrném světě, atd.

Dokud mi mimozemšťan nepodá ruku tak, jako já ji nabízím jemu, neuvěřím.

Ani strunařům ani ve víru v mimozemšťany.

Podání ruky mi opětoval jenom jeden človíček, ale ten letos v nedožitých devadesátinách odešel na výsost (Doufám, že z jeho strany šlo jen o žert, neboť v devěta osmdesáti chodil tento můj bývalý parťák každý den stále do práce).

https://youtu.be/6tVcJ8NDxcU

Ospalý



Lucifer
4 Kde jsou?
Lucifer * 15.11.2015, 22:05:05
Kdepak jsou?

https://www.youtube.com/watch?v=QEA0VAsYj_c

S vyplazeným jazykem

3 Kde tedy k čertu jsou?
mefi (neregistrovaný) 15.11.2015, 19:38:24
.
Ono se může jednat o problém měřítka. Třeba jim sloužíme jenom jako zkušební polygon, a protože jsou tak malí (velcí) a jsou tady tak dlouhou dobu (nebo na velmi krátký čas), tak je nevnímáme.
.
https://youtu.be/TAVc_qGwIxg
.
S vyplazeným jazykem

h
2
h * 14.11.2015, 22:28:14
Toto jsou jen fabulace.
Je na místě tvořit modely a dovolit oněm modelům světa klást otázky. Ale není radno SI na ně rovnou odpovídat (a být z odpovědí předem nadšen nebo zklamán). To je nekorektní.

Stella
1
Stella 14.11.2015, 09:22:52
Vědomí a inteligence jako přirozený vedlejší produkt biologicky přátelských zákonů - proč ne jako další zákonitá etapa?
Otázka Kde tedy jsou, mě rozčiluje.
Když někde jsou, proč by se ausgerechnet měli o nás zajímat? Nejsou zvědaví a hotovo.
Bylo by krásné vědět, co je v současnosti tam, v hlubokém vesmíru, odkud světlo teprve teď přiletělo!

Ať žijí sny, nejen lucidní. Nevinný

«     1     »