Němečtí vědci objevili nový způsob potírání bakterie odolné současným antibiotikům

rubrika: Populárně naučný koutek


Vědci vyvinuli v myších proces, který bojuje proti bakterii, již není možno léčit běžnými antibiotiky.

Zuzana


bacteries.jpgNálezy by mohly mít pozoruhodný význam pro boj s bakterií získávanou v nemocnicích. Víc než čtyři miliony pacientů ročně dostanou infekci během pobytu v evropských nemocnicích. Nejčastější příčinou je druh bakterie zvané Staphylococcus aureus, známý jako MRSA, který je resistentní vůči antibiotikům. Vědci z University of Wuerzburg a Helmholtz Center pro výzkum infekcí v Braunschweigu teď našli nový postup jak zmíněnou infekci léčit. Vyvinuli protilátku, která specificky cílí na MRSA v myších.

Participující výzkumníci tvrdí, že uspěli v aktivování obranného mechanismu proti Staphylococcus pathogenu v myších s pomoci protilátek. Vědci z institutu Molecular Infection Biology se v posledních letech zabývali myšlenkou na potírání bakterie, resistentní vůči antibiotikům, protilátkami. Tyto protilátky se samy napojí na specifický bod na bakterii, takže bod označí a očistné buňky mohou bakterii najít a zlikvidovat. Vědci pracovali na vývoji protilátek v myších. Protilátky umožní zviditelnit bakterii imunnímu systému. I když antibiotika již nejsou rezistentní vůči těmto bakteriálním druhům, protilátky stále mají šanci je zlikvidovat. V pokusech na myších byly immunní systémy schopny zabít s pomoci protilátek o třicet procent pathogenů víc než bez nich, což je dle výzkumníků obrovská výhoda, která ušetří mnoho životů.

Bakterii Staphylococcus má většina lidí na kůži a pokud jsou zdraví, nezpůsobuje jim žádné problémy. Ale je to velice flexibilní bakterie a může být extrémně agresivní. Jestliže pathogeny napadnou pacienta se sníženou imunitou, mohou způsobovat infekce, které vyléčit je extrémně těžká věc. V nemocnicích se jedná o takové pacienty, kteří právě prodělali operaci, jsou na oddělení intenzívní péče a jejich imunní systém ještě nefunguje, jak by měl.

Další krok zahrnuje převádění protilátek z myší na lidí. To znamená, že molekule bude nutné "humanizovat" tak, aby lidské tělo nevyvinulo protilátky proti myším protilátkám a neodmítlo je. To znamená používat pouze část protilátky, která zakotví v bakterii a vybuduje zbytek molekuly uměle, aby vyhovovala lidskému organismu. Jestliže všechno půjde podle plánu, očekává se, že první klinická studie proběhne na konci roku 2012. Tam se teprve přijde na to, které druhy infekcí konkrétně jsou vhodné pro tento druh léčení. Vědci publikovali výsledky dosavadního zkoumání v posledním čísle časopisu

Antimicrobial Agents and Chemotherapy (volně přeloženo z angličtiny).


komentářů: 2         



Komentáře (2)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

2 Zajímavé video.
Ludmila (neregistrovaný) 14.11.2010, 09:34:26
http://www.21stoleti.cz/video.php#

1
Ludmila (neregistrovaný) 14.11.2010, 08:55:19
To je pokračování pokusů tzv. geneticky modifikovaných myší.Jako např. fluorescenčním barvením chromatinu.Takže se nejspíš v buňce změní určitý gen, který nebude agresivní proti myším protilátkám na danou bakterii.

«     1     »