Fyzik tvrdí, že všichni mimozemšťané se zdržují na Dysonových sférách kroužících kolem bílých trpaslíků

rubrika: Populárně naučný koutek


Dosud nikdo nenašel důkazy o inteligentních mimozemšťanech jinde ve vesmíru. Pokud však existují, mohli by se zdržovat na Dysonových sférách kroužících kolem slupek hvězd podobných Slunci, tzv. bílých trpaslíků, roztroušených po celé Mléčné dráze. A právě tam bychom měli zaměřit naše pátrání po mimozemšťanech, uvedl v e-mailu pro Live Science spoluautor studie Ben Zuckerman, emeritní profesor fyziky a astronomie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Podle toho, co toto pátrání odhalí, mohou astronomové odhadnout, kolik vyspělých civilizací se v galaxii skrývá.

 

Lucifer


Každá vyspělá civilizace potřebuje energii: pro potraviny, dopravu, konflikty, pohodlí a komfort. V současné době spotřebuje 7.8 miliardy lidí na Zemi ročně přibližně 580 milionů joulů energie, což odpovídá energetickému výkonu téměř 14 000 milionů tun ropy, uvádí The World Counts. Téměř veškerá lidská energie totiž pochází z fosilních paliv, protože nám chybí technologická zdatnost, abychom se mohli spolehnout na největší generátor energie ve sluneční soustavě: Slunce. Kdyby lidé pokryli každý čtvereční centimetr zemského povrchu solárními panely, vyprodukovali by více než 1017 joulů energie za sekundu. To by však stále znamenalo ztrátu většiny energie vyzařované Sluncem, přibližně 1026 joulů za sekundu.

 

To je motivací Dysonových sfér, pojmenovaných po slavném fyzikovi Freemanu Dysonovi, který tuto myšlenku v roce 1960 rozvinul. Pokud chce vyspělá civilizace skutečně využít úžasný energetický výkon své domovské hvězdy, musí vybudovat megastruktury, které jej zachytí, zablokují alespoň část světla hvězdy a přemění tuto energii na jiné užitečné věci. Dysonův původní návrh pevné koule (se 100% pokrytím Slunce) nefunguje kvůli problémům se stabilitou, protože by nebylo možné udržet hvězdu ve středu a celá koule by se rozpadla v důsledku extrémního slapového a rotačního napětí. Přesto si lze snadno představit, že by vyspělý druh stavěl prstence nebo roje obřích konstrukcí pokrytých solárními panely.

 

Ale bez ohledu na to, jak vyspělý druh je a kolik objektů podobných Dysonově sféře postaví, bude se muset potýkat s tím, že každá hvězda má omezenou životnost. Pokud civilizace vznikla kolem typické hvězdy podobné Slunci, pak se tato hvězda jednoho dne změní v červeného obra a zanechá za sebou chladného bílého trpaslíka. Tento proces následně usmaží vnitřní planety sluneční soustavy a s ochlazením bílého trpaslíka zmrazí ty vnější. Zůstat na povrchu planety tedy není dlouhodobě schůdné. To znamená, že mimozemšťané se mohou buď sbalit a odejít a najít si novou soustavu, kterou budou nazývat domovem, nebo vybudovat řadu stanovišť, která budou využívat záření ze zbývajícího bílého trpaslíka.

 

Podle nového článku, který napsal Zuckerman a který byl v květnu přijat k publikaci v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, se zdá nepravděpodobné, že by se mimozemská civilizace rozhodla podstoupit námahu cesty k nové hvězdě jen proto, aby postavila Dysonovu sféru. Budou tedy tyto megastruktury stavět pouze kolem svých domovských hvězd, které se nakonec změní v bílé trpaslíky. To vědcům umožňuje vytvořit přímou souvislost mezi dobou života hvězd a výskytem Dysonových sfér. Pokud tedy astronomové hledají Dysonovy sféry v okolí bílých trpaslíků a zjistí, že jsou prázdné, může to pomoci odhadnout, kolik vyspělých civilizací může v galaxii existovat.

 

Logika funguje takto: Astronomové změřili jen malý zlomek všech bílých trpaslíků v galaxii. Pokud se však dostatečný počet mimozemšťanů rozhodl postavit Dysonovy sféry kolem svých domovů na bílých trpaslících, pak bychom měli v našich průzkumech spatřit alespoň jednu Dysonovu sféru. Pokud neuvidíme vůbec žádnou, pak to stanoví horní hranici počtu mimozemských civilizací stavějících Dysonovy sféry kolem bílých trpaslíků. Samozřejmě mohou existovat mimozemšťané, kteří se rozhodnou Dysonovy sféry nestavět, nebo mimozemšťané, kteří staví sféry kolem jiných typů hvězd, ale Zuckerman tvrdí, že v průběhu věku Mléčné dráhy je nejpravděpodobnějším výsledkem vyspělých civilizací stavba Dysonovy sféry kolem jejich bílého trpaslíka, a proto bychom měli zaměřit naše pátrání tímto směrem. Toto hledání však nebude snadné.

 

„Pokud nějaké Dysonovy sféry existují, bude pravděpodobně těžké je najít, protože existuje mnoho hvězd, které je třeba prohledat,“ poznamenal Zuckerman v e-mailu pro Live Science a dodal: „Signál z Dysonovy sféry bude pravděpodobně velmi slabý ve srovnání s hvězdou, kolem které obíhá.“ Co je to za signál? Přítomnost Dysonovy sféry (nebo prstence či roje) kolem bílého trpaslíka bude mít dva efekty. Pokud je dostatečně velká nebo dostatečně blízko hvězdy, bude blokovat světlo přicházející k Zemi stejně jako tranzitující exoplanety. Takové Dysonovy sféry však mohou také přidat signál z infračerveného záření. Megastruktury budou pohlcovat záření bílého trpaslíka a přeměňovat tuto energii na jiné věci. Protože žádná přeměna není stoprocentně účinná, zůstane po tomto procesu určité množství odpadního tepla, které unikne jako infračervené světlo.

 

Překvapivě jsme již objevili mnoho bílých trpaslíků s nadměrným infračerveným vyzařováním, ale to je podle vědecké práce způsobeno prachem v těchto systémech, nikoliv megastrukturami. Stávající průzkumy bílých trpaslíků nenašly žádné důkazy o existenci Dysonových sfér. Vzhledem k celkovému počtu bílých trpaslíků, u kterých předpokládáme, že obývají Mléčnou dráhu, Zuckerman odhaduje, že ne více než 3 % obyvatelných planet kolem hvězd podobných Slunci dá vzniknout civilizaci, která se rozhodne vybudovat Dysonovu sféru kolem vzniklého bílého trpaslíka. Planet kolem hvězd podobných Slunci je však tolik, že tento výpočet poskytuje pouze horní hranici 9 milionů potenciálních civilizací stavějících sféry na bílých trpaslících v Mléčné dráze, uzavřeli vědci.

 

Nakonec však nikdo neví, kolik vyspělých civilizací může v Mléčné dráze žít, pokud vůbec nějaké. „Někteří astronomové, včetně mě, si myslí, že technologický život může být velmi vzácný,“ řekl Zuckerman. „Vskutku, možná dokonce disponujeme nejvyspělejší technologií v naší galaxii Mléčné dráhy. Ale to nikdo neví, takže stojí za to hledat důkazy.“

 

Zdroj: The aliens are all hanging out on Dyson spheres circling white dwarfs, physicist argues, Live Science


komentářů: 2         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
2
Lucifer * 08.06.2022, 14:55:40
K článku i ke komentáři od Axy se ještě vyjádřím. Na obojí mám poněkud jiný názor. S Dysonovými sférami jsem se seznámil už před řadou let. Nevzpomínám si ale z jakého zdroje. Pokud jde o můj názor, tak jeho podstatu hledejte tady:

https://www.neviditelnycert.cz/blog/povidani/986-prvorozeni.html

Axa
1
Axa * 08.06.2022, 13:37:11
Zajímavé. Přiznávám, že jsem se dosud s pojmem Dysonova sféra nesetkala. Mám z toho smíšené pocity. Obávám se, že ve snaze prodloužit své přežití se může lidstvo uchýlit k technologiím, které délku jeho existence naopak zkrátí.
Už teď mi intuitivně připadá nebezpečné využití solární energie. Když si tu a tam dá někdo na střechu domu solární panely a pokryje tím z části energetickou potřebu své domácnosti, tak se pochopitelně nic nestane, protože je to z hlediska množství energie přijaté na Zemi od Slunce zanedbatelné. Co když však časem lidstvo napadne nenechávat dopadat sluneční záření na povrch Země, ale ještě před dopadem na Zemi ho transformovat a využívat?
Není dobré hrát si pána přírody.
Není dobré hrát si na Boha.

«     1     »