Před mnoha lety jsem se setkal z myšlenkou, že život by se mohl vyvinout na jiné bázi než na uhlíku. Základním kamenem jiné formy života může být třeba křemík. Na portálu Live Science jsem objevil článek, v němž se tvrdí, že radioaktivní kovy a dokonce i některé plyny mohou být schopny reakcí potřebných pro vznik života.
Lucifer
Podle nové studie by na mnoha různých planetách mohly existovat samovolné chemické reakce, které by mohly podporovat biologii radikálně odlišnou od života, jak ho známe, a to za použití různých prvků mimo uhlíku, na němž je založen pozemský život. Na Zemi je život založen na organických sloučeninách. Tyto molekuly se skládají z uhlíku a často obsahují další prvky, jako je vodík, kyslík, dusík, fosfor a síra.
Vědci si však dlouho kladli otázku, zda se mimozemský život nemůže vyvinout na základě výrazně odlišného chemického složení. Například již dlouho spekulují o tom, že by jako páteř biologie mohl sloužit také křemík. „Je důležité prozkoumat tyto možnosti, abychom měli představu o tom, jak mohou vypadat všechny formy života, nejen ten pozemský,“ uvedl pro sesterský web Live Science Space.com hlavní autor studie Betül Kaçar, astrobiolog, bakteriolog a evoluční biolog z University of Wisconsin-Madison.
Chemická interakce, která je klíčová pro život na Zemi, se nazývá autokatalýza. Autokatalytické reakce jsou samoudržující – mohou vytvářet molekuly, které podporují opakování stejné reakce. Představte si rostoucí populaci králíků. Páry králíků se spojí, vyprodukují vrhy nových králíků a ti pak vyrostou, aby se spárovali a vytvořili ještě více králíků. Není potřeba mnoho králíků, aby jich brzy bylo mnohem více.
„Jedním z hlavních důvodů, proč se výzkumníci zabývající se vznikem života zajímají o autokatalýzu, je to, že rozmnožování je příkladem autokatalýzy,“ řekl Kaçar. „Život katalyzuje vznik dalšího života. Jedna buňka vytváří dvě buňky, z nichž se mohou stát čtyři a tak dále. Jak se množí počet buněk, násobí se odpovídajícím způsobem i počet a rozmanitost možných interakcí.“
V nové studii vědci hledali autokatalýzu mimo organické sloučeniny. Usoudili, že autokatalýza by mohla pomoci při abiogenezi – vzniku života z neživého. Zaměřili se na tzv. komproporcionační cykly, které mohou vytvářet více kopií molekuly. Tyto produkty mohou být použity jako výchozí materiály, které napomáhají opakování těchto cyklů, což vede k autokatalýze. Tzv. synproporcionace je jedinečná reakce, která vytváří násobky výstupu – hodně se podobá rozmnožování. Aby tyto reakce našli, analyzovali vědci více než dvě století digitalizovaných vědeckých dokumentů psaných v mnoha různých jazycích.
Nakonec vědci objevili 270 různých cyklů autokatalytických reakcí. "Autokatalýza nemusí být tak vzácná, ale naopak může být obecným rysem mnoha různých prostředí, dokonce i těch, která se od Země skutečně liší,“ řekl Kaçar. Ve většině z 270 cyklů nebyly použity organické sloučeniny. Některé se soustředily na prvky, které se v životě na Zemi nevyskytují nebo jsou velmi vzácné, jako je rtuť nebo radioaktivní kov thorium. Řada cyklů pravděpodobně probíhá pouze za extrémně vysokých nebo nízkých teplot či tlaků.
Zdroj: Live Science, Alien life may evolve from radically different elements than human life did
Můj komentář:
Astronomové postupně došli díky čím dál lepším dalekohledům k závěru, že vesmír je plný organických sloučenin. Všechny jsou na bázi uhlíku. Možná je to důsledek toho, že jakékoli sloučeniny na jiné bázi svým způsobem ignorovali. Prostě je nenapadlo, že by z něčeho takového mohl vzniknout život.
Pokud však je něco takového možné, vzniká kardinální otázka: Co by se dělo, kdyby se spolu potkali třeba „uhlíkatí“ a „křemíkatí“ ať už v podobě mikroorganismů nebo inteligentních bytostí? Mohlo by dojít i k jakémusi křížení? Druhá otázka je samozřejmě dost ujetá, ale fantazii se meze nekladou
29.10.2023, 15:18:10 Publikoval Luciferkomentářů: 0