Na Popular Science jsem zaznamenal článek, který se zabývá evolucí současného člověka. Co má na ni vliv a kam se můře ubírat. Faktem je, že vývoj je poněkud nejasný. Ve hře je spousta faktorů. Současné lidstvo lze do značné míry považovat za jakýsi kulturní vrchol s početnými a inteligentními lidmi. Pokud ovšem pomineme některé oblasti, ve kterých žijí lidé téměř až na úrovni doby kamenné. Zdání však může klamat. Spousta lidí ve vyspělých zemích začíná působit jakousi mentální degenerací. Dalo by se říct, že se evolučně adaptují na současný konzumní způsob života. Kam to povede, netuším. Následují výňatky z toho článku. Svoji poznámku tentokrát nepřidám.
Lucifer
Známé osobnosti, jako je David Attenborough, dříve tvrdily, že evoluce člověka je u konce, ale mnozí vědci, kteří se zabývají evolucí člověka, s tím rozhodně nesouhlasí. Víme, že lidé nesčetněkrát změnili naše životní prostředí – změnili samotný vzduch, vodu a půdu, na které spoléháme jako nejúspěšnější "inženýři ekosystémů" na Zemi. Může být snadné se uprostřed všech těchto změn domnívat, že jsme zvítězili nad biologií a eliminovali účinky evoluce a přírodního výběru na náš druh. Věda však říká něco jiného.
„Lidé se samozřejmě stále vyvíjejí,“ říká Jason Hodgson, antropolog a evoluční genetik z Anglia Ruskin University v Anglii. „Všechny živé organismy, které jsou v populaci, se neustále vyvíjejí.“ S tím souhlasí řada jiných vědců, např.John Hawks, paleoantropolog z University of Wisconsin-Madison.
Způsob, jakým evoluce působí na náš druh, však nemusí být takový, jaký si představujete. V biologickém pojetí je evoluce změna frekvence genových variant (tzv. alel) v populaci v průběhu času. Není to síla, která by směřovala trajektorii druhu k určitému cíli. Biologové však přesto mohou pozorovat lidskou evoluci v akci a identifikovat její nedávné příklady.
Než se pustíme do výzkumu, je důležité pochopit, jak evoluce funguje. Existuje několik způsobů, jak se organismy mohou vyvíjet. Každý člověk se rodí v průměru s přibližně 70 novými genetickými mutacemi, které nejsou odvozeny od mutací jeho rodičů. Jakmile se jednou objeví, mohou se mutace přenášet na další generace, čímž se mění frekvence alel na úrovni populace. Existuje drift, kdy náhoda ovlivňuje, jaké varianty genů se předávají v jakém poměru – ten se nejrychleji rozvíjí v malých populacích. Existuje tok genů, kdy jedinci a populace migrují a přinášejí svůj genetický materiál na nová místa. K pohlavnímu výběru dochází, když se lidé páří nenáhodně (což představuje většinu lidského páření).
Pak je tu přirozený výběr – často zaměňovaný se samotnou evolucí – kdy podmínky prostředí, které ovlivňují přežití a reprodukci, určují, které alely se s největší pravděpodobností udrží v dalších generacích. Na rozdíl od driftu probíhá přirozený výběr rychleji ve větších populacích, říká Hodgson, protože je pravděpodobnější, že se objeví prospěšné alely, když je kolem více lidí. „Toto je největší velikost lidské populace, jaká kdy byla, takže je to pravděpodobně do jisté míry největší změna pro působení přírodního výběru u lidí,“ dodává.
Tvrdí se, že díky všem těmto mechanismům se člověk vyvinul z posledního společného předka našich dvou nejbližších žijících příbuzných – šimpanzů a bonobů. Nevyvinuli jsme se však z těchto lidoopů, ale z linie dnes již vyhynulých primátů, která se od předchůdce šimpanzů a bonobů oddělila ze společného bodu. Dávno předtím, než se Homo sapiens stal větví na stromu života, vedly předchozí divergence ke vzniku primátů a savců a obratlovců. Evoluce pomalu, v průběhu miliard let, diverzifikovala všechny organismy od posledního univerzálního společného předka. Naše těla stále nesou důkazy evoluční minulosti našeho druhu. Například v našich dnes již nepotřebných (neboli "vestigiálních") ocasních kostech a slepých střevech.
Všechny výše uvedené mechanismy jsou u lidí ve hře i dnes, i když naše společenské uspořádání a početnost možná změnily, které z nich působí nejrychleji, v jakých populacích a jakým způsobem. Často vyslovované přesvědčení, že moderní medicína odstranila přirozený výběr, "není seriózní názor", říká Hodgson, protože se opírá o mnoho nepravdivých předpokladů. Například že jsme všechny zdravotní problémy vyřešili pomocí vědy nebo že přístup ke zdravotní péči a antikoncepci je stejný. Ve skutečnosti "není ani zdaleka rovný", zdůrazňuje. Proto také existuje nerovná reprodukce a nerovné přežívání a lidé všude zůstávají vystaveni nejrůznějším selekčním mechanismům.
Současně existují i další faktory lidské evoluce, které jsou pravděpodobně jedinečné pro náš druh, alespoň co se týče jejich intenzity. V mnoha případech naše kultury ovlivňují to, s kým, jak a zda se lidé rozmnožují, poznamenávají Hodgson i Hawks. Tyto věci také dále ovlivňují četnost variant genů v čase. „Možná trochu upravujeme průběh evoluce, ale to vůbec neznamená, že jí bráníme,“ říká Hakhamanesh Mostafavi, docent genetiky a genomiky na New York University.
Evoluce je proces, nikoli výsledek, a neprobíhá vždy lineárně. Dnešní prostředí se mění opravdu rychle a různými způsoby. Nevíme s jistotou, které změny se udrží v čase, takže nevíme, jaké změny mohou k něčemu přispět. Některé změny se mohou obrátit a jít opačným směrem stejně rychle.
Zdroj: Popular Science, Yes, humans are still evolving,…but maybe not in the way you think
25.06.2024, 12:18:43 Publikoval Luciferkomentářů: 0